reklama
 
 

Bronislav Ostřanský: Islamisté touží po konci světa, vidí ho všude

2. 9. 2015
Jedním ze znaků blížícího se posledního soudu je sílící násilí, říká v rozhovoru arabista Bronislav Ostřanský. Apokalypsu už zvěstují i televizní hvězdy a internet.

Praha - Odvolávání se na konec světa, na apokalypsu, má v sobě ohromný náboj a Islámský stát (IS) toho využívá, říká arabista Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR.

Jedním ze znaků přibližujícího se "posledního soudu" je také sílící násilí - tedy přesně to, co dělají bojovníci IS.

Radikální islamisté navíc využívají toho, že se většinoví sunnité začali obávat nárůstu moci menšinové šíitské větve islámu.

Většina muslimů tak sice IS odsuzuje a považuje ho za urážku islámu, někteří jsou ale přesto ochotni mu fandit. Alespoň v boji proti šíitům.

Aktuálně.cz: Proč Islámský stát útočí i na civilisty a pak veřejně prezentuje své násilí například prostřednictvím videí na internetu - zejména když tím vyvolává protiútok svých nepřátel?

Bronislav Ostřanský: Kromě toho, že násilí má zastrašit nepřátele a porobené obyvatele na území Islámského státu a upevnit tam disciplínu, je určeno především navenek. Souvisí to s apokalyptickou rétorikou - scénáře konce světa -, která je součástí jeho propagandy. Nevíme, nakolik této rétorice věří i sami vůdci Islámského státu, do hlavy jim nikdo nevidí, ale jde o důležitou součást jejich ideologie a má ohromný náboj.

A.cz: Napadá vás nějaký případ z historie?

Několikrát v minulosti už učení o konci světa využili lidé, kteří se snažili dostat do čela určité muslimské oblasti. Například v roce 1979, když došlo v Mekce k povstání proti saúdskému režimu. Vůdce povstalců neřekl, že chce svrhnout tamní dynastii, ale prohlásil se za Mahdího (muslimského vykupitele, toho, kdo se objeví před soudným dnem a bude se podílet na posledním soudu - pozn. red.).

Orientalisté ostatně nezačali studovat muslimskou apokalyptiku z teoretických, ale čistě praktických důvodů. Když na konci devatenáctého století vypuklo v Súdánu povstání, jehož vůdce Muhammad Ahmad se prohlásil za Mahdího, západní orientalisté byli zmateni, co je to za divný islám. A začali ho studovat.

Muslimové přitom věří, že konec světa nenastane, pokud nebudou naplněna určitá znamení. Mezi nimi je i to, že vše bude dotaženo do krajnosti včetně používání krajního násilí. Islámský stát prezentuje sám sebe jako součást tohoto scénáře. Existují velká a malá znamení blížící se apokalypsy.

A.cz: O jaká znamení jde?

Před koncem světa mají přijít různé konkrétní věci. Středověká proroctví o apokalypse jsou ale v islámu - stejně jako v případě křesťanství - velmi vágní a vykladači s nimi dokážou dělat divy. Například jedna z nejslavnějších předpovědí je, že se objeví ženy oblečené, přesto nahé.

Podle některých to mají být polooblečené zpěvačky v televizi, které jsou přitom svůdnější, než kdyby byly nahé. Což je vytýkáno "zkaženému Západu", stejně jako moderní účesy. Na ty prý odkazuje s tím související tradiční dodatek, že ženy budou mít na hlavách něco podobného "útlým hrbům velbloudů".

A.cz: A co například internet?

Znamení "nicka promluví" tvrdí, že bude nasloucháno těm, kteří nejsou velké autority. Podle moderních vykladačů se to už děje. Právě na internetu, kde je na YouTube spousta takzvaných muslimských kazatelů, kteří nemají řádné islámské vzdělání, ale přesto mohou ovlivnit lidi.

Mezi znamení patří i zotročení křesťanských a jezídských žen a vůbec návrat otroctví, což praktikuje právě Islámský stát, a důležité je také to, že muslimové budou bojovat mezi sebou. Na konci světa totiž mají vypuknout boje mezi muslimy a nevěřícími, ke kterým se přidají špatní muslimové.

A.cz: Myslíte tím boj, který vede Islámský stát, prohlašující se za sunnitskou organizaci - tedy zástupce většinové větve islámu -, proti menšinovým šíitům?

Podstatné je, že v konfliktu na konci světa se spousta muslimů dostane na scestí. A ti pravověrní, elita, se budou snažit bojovat proti velké přesile. Což se podle některých vykladačů děje.

Bojovníci Islámského státu pokládají šíity za kacíře, nemuslimy, proto je mohou zabít, což je něco, co je v historii něco velmi extrémního. Střety sunnitů a šíitů jsou staré skoro jako islám sám, ale obě větve islámu se nějakým způsobem respektovaly. Šíitský muslim považoval sunnitu za špatného muslima, ale přesto muslima, a naopak. Teoreticky se nesměli zabíjet, protože je zakázáno zabít muslima.

A.cz: Získávají si tím sympatie mezi sunnity, kteří se cítí například v Iráku utlačováni? Jde tedy také o "sunnitskou revoluci" proti šíitům?

Pod heslem, že jde o nepřítele mého nepřítele, může být Islámský stát sympatický i těm muslimům, sunnitům, kteří jinak jeho bojovníky považují za nepřijatelné barbary.

Sunnité a šíité fungovali víceméně až do osmdesátých let v určité harmonii, což vyplývalo z toho, že šíité byli podřízení a menšinoví. A svoji roli takto přijímali. V padesátých a šedesátých letech minulého století mířil vývoj dokonce směrem k nějakému typu islámského ekumenismu.

A.cz: Co se změnilo?

Pak se objevila íránská islámská revoluce a hlavně - po nastolení šíitské vlády po americké invazi do Iráku - se šíité velice emancipovali.

Sunnité najednou byli v Iráku vydáni na milost a nemilost těm, kterým předtím vládli. Vyvolalo to obrovské pozdvižení na straně sunnitů: šíité, menšinová větev islámu, vystrkují růžky. Začalo drsné potlačování šíitů, které si i mimo Irák, třeba v Pákistánu, vyžádalo několik tisíc mrtvých.

A.cz: Jakou roli hraje v přitažlivosti Islámského státu pro některé muslimy chalífát, tedy obnovení instituce chalífy, který má být vůdcem všech muslimů?

Představitelé Islámského státu tvrdí, že jejich islám je ten pravý, a tak mají právo, aby byli reprezentanty všech muslimů. S tím souvisí i vyhlášení chalífátu.

Přesto je představa, že Islámský stát představuje skutečný islám, paradoxně mnohem více rozšířena mezi nemuslimy než mezi muslimy. Pro většinu muslimů je Islámský stát exces, a to dokonce i pro salafisty. Tedy směr islámu, který se ho snaží obrodit návratem do doby proroka Mohameda a zbavit ho všech podle nich moderních nánosů.

A.cz: Jak se tedy muslimové k vyhlášení chalífátu staví?

Vyhlášení chalífátu Islámským státem naprostá většina muslimů pokládá za frašku, za zhanobení samotného pojmu chalífát. Pro fanatika, který chce být součástí nějakého boje, může být chalífát a sjednocení většiny muslimů v něm důležitým impulsem. Pro většinu muslimů jde ale o něco, co bylo historickou daností minulosti a už je pasé. Panislamismus, stát zahrnující všechny muslimy od Maroka po Asii, se podle nich přežil.

A.cz: Islámský stát ale tvrdí, že mu jde právě o původní očištění islámu. Část odborníků upozorňuje, že to samé hlásá wahábismus, tedy odnož islámu oficiálně vyznávaná v Saúdské Arábii...

Islámský stát vzešel z ideologického podhoubí wahábismu. Později, jak se posunul dál a začal být extrémní - ať už jde o násilí proti lidem, či ničení památek -, tak se od bojovníků IS saúdští představitelé oficiálně distancovali.

Wahábitská ideologie ale Islámskému státu prorazila cestu, ideologicky mu připravila lidi. Přitom wahábismus je finančně nejvíce podporovanou a nejrychleji se šířící verzí islámu na světě. Ideologická prezentace Islámského státu tak spíše osloví wahábity než jiné muslimy. Ale Islámský stát je v současnosti tak brutální, že k tomu, aby se člověk přidal k IS, aby putoval s baťůžkem přes Turecko, musí mít nějaké psychické dispozice. Nejde o druh islámu.

A.cz: Odkud ještě vzešla ideologie IS?

IS zároveň vychází i z Muslimského bratrstva. To je ale důležité spíše z organizačního než ideologického hlediska. Bylo to první muslimské fundamentalistické hnutí, které se rozšířilo po podstatné části muslimského světa.

Mimochodem, jeden ze zakladatelů Muslimského bratrstva v mládí koketoval se súfismem (súfismus reprezentuje různé mystické proudy v islámu - pozn. red.), který potom zavrhl jako znečištění islámu. Ale využil jeho organizačních forem.

A.cz: Když Islámský stát hlásá vazbu na původní islámské tradice, proč tedy ničí ve velkém památky na svém území, včetně těch muslimských?

Jsou tu čtyři motivy, které mohou působit najednou, nebo jednotlivě. U starověkých nalezišť, jako byla Hatra a Nimrúd, se připomíná, že islám zakazoval zobrazování živých bytostí. Naprostá většina muslimů v moderní době ale bere tento zákaz jako časově podmíněný princip, pro který tu byly důvody v době proroka Mohameda. Tehdy totiž muslimové měli strach, že se lidé vrátí k uctívání model.

U Islámského státu jde ale spíše o snahu ničení památek ospravedlnit - vydává totiž časopisy i s fotografiemi lidí, což jsou také živé bytosti.

Ničením muslimských památek si pak Islámský stát vyřizuje účty s muslimy jiných směrů, podle nich tedy špatnými muslimy. Jedna z prvních budov, která vyletěla do vzduchu po dobytí Mosulu Islámským státem, byla mešita proroka Jonáše, která byla uctívána súfii. Tedy podle IS špatnými muslimy.

Nedávno zase zničili osmanskou medresu, protože Osmané byli podle nich také špatní muslimové - válčili totiž s wahábity, duchovními prapředky Islámského státu.

A.cz: Stojí za ničením památek i jiné důvody?

Islámský stát ví, že ničení památek, třeba rozbití starověké sochy sbíječkou, vyvolá šok, údiv a děs. I když pak třeba část památek prodají na černém trhu v Libanonu, aby měli peníze. A jde i o to, že to je součástí jejich boje proti Západu a nemuslimům. Většinu památek v této oblasti, například Palmýru, objevili totiž západní archeologové a měly větší význam pro západní badatele a turisty než pro místní.

Dodnes se lidé, kteří žijí v některých muslimských zemích vedle starověkých památek, občas diví, proč tam letí turisté přes půl zeměkoule, aby se podívali na hromadu kamenů. A zničením takové památky chtějí dát bojovníci IS políček do tváře Západu.

Lidé, kteří utíkají ze Sýrie, nechtějí v uprchlických táborech žít, cítí se omezováni, říká novinářka Tereza Engelová, která žila v Turecku. Islámský stát není pro Turky podle ní hlavní nepřítel. | Video: Martin Veselovský |  20:56

autor: Marek Hudema | 2. 9. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama