Poslanci smlouvu o brexitu odmítli rozdílem 58 hlasů. To je pro vládu výrazně menší prohra než při předchozích dvou pokusech o prosazení dohody. Naposledy Mayová hlasování prohrála o 149 hlasů.
Podle premiérky bude mít rozhodnutí poslanců "vážné" důsledky. Zopakovala, že bude nadále bojovat za "brexit po dohodě s EU".
Britové se teď musí do 12. dubna rozhodnout, co chtějí. Pokud se opět nedokážou shodnout, odejdou toho dne z EU bez jakékoliv dohody. Nastal by takzvaný divoký brexit, který by podle dostupných analýz měl dramatické následky pro ekonomiku. Spojené království by mohlo v krajním případě zchudnout téměř o desetinu. Utrpěly by i země EU včetně Česka.
Riziko, že se tento scénář naplní, přitom kvůli politickým zmatkům v Londýně roste. "Je stále pravděpodobnější, že Spojené království 12. dubna opustí unii bez dohody," tvrdí Evropská komise.
Druhou možností je, že britská vláda Evropskou unii požádá o další odklad vystoupení, stejně jako to udělala před týdnem. Právě z tohoto důvodu Spojené království z EU neodešlo v pátek, s čímž počítal původní plán.
O případné další britské žádosti o odklad by rozhodovali lídři ostatních zemí unie, kteří se sejdou v Bruselu na mimořádném summitu 10. dubna. Datum už avizoval na Twitteru šéf Evropské rady Donald Tusk. Požadavek na odsunutí data brexitu by ale museli schválit jednomyslně. Odklad by v takovém případě nejspíš byl velmi dlouhý - o řadu měsíců, nebo dokonce o více než rok.
In view of the rejection of the Withdrawal Agreement by the House of Commons, I have decided to call a European Council on 10 April. #Brexit
— Donald Tusk (@eucopresident) March 29, 2019
Díky tomu by britští politici získali víc času, aby se na nějaké formě brexitu domluvili. Například poté, co by v zemi proběhly předčasné volby. Případně by se mohli rozhodnout taky pro opakování referenda o členství v unii.
Aby byl takto dlouhý odklad možný, musela by se Británie zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu, a zvolit si tedy nové europoslance. To ale většina britských politiků zatím odmítá, protože stále mají zájem z unie vystoupit.
Další možností je, že si poslanci svůj odpor ke stávající dohodě o brexitu přece jen rozmyslí a nakonec ji na čtvrtý či pátý pokus schválí. V tom případě by Spojené království z unie odešlo 12. dubna na základě dohody, kterou vyjednala Mayová.
Nepomohla ani nabídka rezignace
Té v pátek k prosazení smlouvy nepomohl ani fakt, že v případě úspěchu slíbila odstoupit z funkce. Tím by vyhověla zastáncům co nejradikálnějšího "rozvodu" s EU ve své vlastní Konzervativní straně, kteří si přejí její odchod. Právě několik desítek těchto politiků odmítlo při dvou minulých hlasováních zvednout ruce pro smlouvu, a tím ji potopili. Při pátečním hlasování Mayová velkou část odpůrců získala na svou stranu, ale stále jich nebylo dost.
Mayovou opět nepodpořili ani severoirští nacionalisté ze strany DUP, kteří jinak její konzervativní vládě v parlamentu zajišťují většinu.
Parlament v pátek hlasoval pouze o právně závazné smlouvě o podmínkách brexitu. Obsahuje například garanci práv pro Evropany žijící v Británii a Brity, kteří se odstěhovali na kontinent. Řeší taky, kolik by Spojené království mělo v budoucnu doplatit do společného evropského rozpočtu. Jde o zhruba 39 miliard liber, tedy o více než 1,1 bilionu korun.
Dokument obsahuje také takzvanou irskou pojistku, tedy garanci toho, aby po brexitu nebylo nutné obnovit fyzické hranice mezi Irskem, které zůstává v unii, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází. Právě irská pojistka nejvíc vadí kritikům Mayové v Konzervativní straně. Opoziční labouristé se s ní už smířili, přesto ale drtivá většina z nich v parlamentu ani napotřetí pro smlouvu nezvedla ruku.
Vláda k hlasování nepředložila doprovodnou politickou deklaraci ke smlouvě o vystoupení, která naznačuje, jak by mohly po brexitu vypadat vzájemné vztahy mezi EU a Británií.
Ještě těsnější vztahy?
Momentálně je jejím obsahem slib domluvit se po brexitu na co nejdalekosáhlejší smlouvě o volném obchodu. Část konzervativců a většina labouristů ale chce, aby mělo Spojené království s unií ještě těsnější vztahy. Přejí si, aby země zůstala členem evropské celní unie a nadále s EU měla společnou obchodní politiku.
Pokud by se na tom britští politici mezi sebou shodli, mohli by takové uspořádání s EU vyjednat po brexitu - vzhledem k faktu, že politická deklarace není v nynější podobě právně závazná. Představitelé unie už řekli, že jsou k tomu ochotní.
O tom, jak by měly vztahy Británie s unií v budoucnu vypadat, bude v pondělí parlament hlasovat v sérii nezávazných hlasování. Tuto středu, kdy proběhl první pokus, nezískala většinu ani jedna z možností - tedy ani "divoký" brexit, setrvání v celní unii nebo například opakování referenda.
