Museli jste někdy rodit rozstřílené dítě? Američtí doktoři vyšli proti zbraňové lobby

Daniel Anýž Daniel Anýž
15. 11. 2018 13:36
"Matce, jejíhož syna jsem nedokázal zachránit: Přál bych si mít slova, která by mohla zahojit rány ve vašem srdci, věty, které by ukončily váš žal. Ale nic takového nemám. A vy po zbytek života budete vnímat prázdnotu a ptát se proč. Navždy bez odpovědi," začíná text, který ve středu otiskl list Washington Post. Napsal ho doktor Jacques Mather, chirurg na traumatologii v nemocnici v Marylandu v USA.
Snímek z konference NRA v roce 2017.
Snímek z konference NRA v roce 2017. | Foto: ČTK

Mrtvý muž, o němž Mather píše, byl podle doktora v den své smrti jedním z pěti postřelených lidí, které ten samý den ošetřoval.

Šlo o případy nezávislé na sobě, takže se střelby ani neobjevily ve zprávách. "Dnes je to tak, že pět různých postřelených lidí je nezajímavá věc. A někteří to opravdu pokládají i za společensky přijatelné, jako cenu za život v zemi, kde zbraňové násilí je normou," píše doktor Mather.

Jeho emotivní řádky, které napsal pro deník Washington Post, byly jednou z mnoha obdobných výpovědí amerických doktorů, které se v posledním týdnu objevují v tamních médiích a na sociálních sítích.

Jde o bouřlivou odezvu na doporučení, které na začátku listopadu americkým doktorům adresovala Národní střelecká organizace (NRA), lobbistická organizace, která hájí zájmy majitelů a výrobců zbraní.

"Někdo by měl říct těm sebestředným doktorům, aby si hleděli svého," napsala NRA před týdnem ve vzkazu na Twitteru.

NRA tím reagovala na dokument, který na konci října publikovala profesní organizace Americké sdružení lékařů (American College of Physicians). Text se jmenoval "Jak snížit počty střelbou usmrcených a zraněných ve Spojených státech" a organizace v něm například navrhuje mnohem důslednější prověřování zájemců o zbraň či použití moderních technologií v lepším zabezpečení střelných zbraní.

Dokument přitom výslovně říká, že "navržená opatření musejí být v souladu s výkladem Nejvyššího soudu USA, který stanovil, že osobní vlastnictví zbraní je ústavním právem podle druhého dodatku ústavy".

Sakra, ne, nebudu mlčet!

Podle NRA, která důsledně hájí právě druhý dodatek (ten Američanům přiznává právo "držet a nosit zbraň"), tím ale doktoři ukázali, že jsou "proti zbraním" a že se o celé problematice "neradili s nikým jiným než sami se sebou".

Odezva ze strany doktorů, kteří se ve své práci dennodenně setkávají s následky střelných zranění, je vesměs hodně osobní a také drsná.

"Mám pro vás dvě slova - sakra, ne," odpověděl na výzvu NRA, aby si hleděl svého, doktor Joseph Sakran, traumatolog z nemocnice Johnse Hopkinse v Baltimoru. On sám ochrnul, když byl před lety postřelen do krku.

"Museli jste někdy rodit roztříštěné dítě?" zeptala se pak NRA lékařka Stephanie Bonneová, traumatoložka z univerzitní nemocnice v Newarku v New Jersey. Dítě bylo mrtvé, patrně zachránilo život těhotné ženě střelené do břicha.

"Prožíváme to s pacienty tak těsně jako nikdo jiný. Otevíráme je a noříme ruce do jejich těl. A když nám pak někdo řekne, abychom si hleděli svého, je to opravdu povýšené a nevhodné," řekla Bonneová pro deník Wall Street Journal. Na jejím oddělení každý měsíc přijmou průměrně 500 až 600 lidí se střelným zraněním.

Přitvrdíme zákony, hlásí vítězní demokraté

Otevřený konflikt mezi americkými doktory a NRA probíhá po volbách do Kongresu, které se odehrály minulý týden. Demokraté od ledna převezmou většinu ve Sněmovně reprezentantů a avizují, že jednou z jejich priorit bude zpřísnění zbraňové legislativy.

"Uvědomujeme si, že jsme byli zvoleni, abychom dělali svoji práci. A my ji také odvedeme," uvedl například demokrat Mike Thompson, který je ve sněmovně předsedou pracovní skupiny pro prevenci zbraňového násilí.

Thompson tím narážel na fakt, že už v kampani před letošními volbami do Kongresu byla především na straně demokratů otázka zbraní mnohem důležitějším tématem než v předchozích volbách.

Předvolební spoty propagující přísnější zákony byly podle analýzy společnosti Kanta Media / CMAG v elektronických médiích dvaadvacetkrát četnější než ve volbách před čtyřmi lety. V některých státech, například na Floridě nebo v Nevadě, v roce 2014 dokonce nezaznamenali žádný takový předvolební spot. Letos se ale jen v těchto dvou státech předvolební reklama proti zbraním objevila 45000krát - v úhrnu všech stanic a četnosti všech spotů.

Zbraně poprvé prohrály souboj o peníze

Zastánci přísnějších zákonů pak také vůbec poprvé shromáždili víc peněz na podporu svých kandidátů, než získala druhá strana, která naopak propaguje co nejvolnější legislativu. Konkrétně v poměru 37 ku 20 milionům dolarů. 

Byl to například demokrat Steve Sisolak, který ve své úspěšné kandidatuře na post guvernéra státu Nevada zdůrazňoval nutnost přísnějších zákonů, když svůj předvolební spot založil na zkušenosti z loňské střelby v Las Vegas. Útočník tu zavraždil 58 lidí.

"Až budu guvernérem, zakážu útočné pušky, urychlovače střelby a tlumiče," odkazoval se Sisolak ve spotu na to, že vrah v Las Vegas byl vybaven právě útočnou puškou AR-15 a přídavným zařízením, které z této poloautomatické zbraně dělá samopal.

V Georgii to obdobně byla vítězná demokratická kandidátka do Kongresu Lucy McBathová, která v kampani zdůraznila svůj osobní tragický příběh, kdy v roce 2012 přišla o dospívajícího syna Jordana. Jejich soused ho zastřelil, protože mu prý vadilo, že si příliš nahlas pouštěl muziku.

Podle demokratického kongresmana Mikea Thompsona chce jeho strana prosadit zákon, který by zajistil, že do federální databáze, ve které se prověřuje bezúhonnost žadatelů o zbraň, budou muset povinně poskytovat požadované záznamy všechny státy USA. Dosavadní systém je totiž nespolehlivý a děravý, protože řada států se této povinnosti brání a neudává úplné údaje.

Série masakrů z poslední doby patrně posouvá veřejné mínění směrem k regulaci zbraní. Ať už jde o zmíněnou loňskou střelbu v Las Vegas, nebo letošní tragédii na střední škole v Parklandu na Floridě, kde zemřelo 17 lidí. A také zatím poslední dva incidenty, v Pittsburghu a v Kalifornii, kde bylo dohromady zabito 23 lidí. Odehrály se přímo v týdnech okolo voleb do Kongresu.

Trump a republikáni trvají na svém

V předvolebním průzkumu pro deník Wall Street Journal se 61 procent voličů vyslovilo pro přísnější zbraňové zákony. A aktuální roztržka mezi americkými doktory a lobbistickou organizací NRA také spíše vyznívá pro to, aby Amerika začala problém zbraňového násilí vážně a komplexně řešit.

Jenže v horní komoře Kongresu, v Senátu, budou mít stále většinu republikáni, kteří zpřísnění zákonů dlouhodobě odmítají. A podle předpovědí amerických komentátorů je velmi nejisté, zda by teď názor změnili.

Prezident Donald Trump se ještě před vstupem do politiky vyjadřoval pro tvrdší legislativu. Nyní se však směrem ke svým voličům projektuje jako důsledný zastánce druhého dodatku ústavy a odmítá regulaci zbraní. 

"Má osobní reakce na násilí, které vidím každý den, není příjemná, ale podělím se o to s vámi," píše doktor Jacques Mather ve svém textu pro Washington Post. V některých chvílích to prý už vzdává. "Je mi jedno, že umírají lidé. Když jsme se jako společnost rozhodli, že pocit zbraně v našich rukách je důležitější než lidské životy, tak budiž," píše lékař.

Amerika má podle něho dvě možnosti. Buď se začne vážně zabývat tím, jak omezit zbraňové násilí, anebo "prostě uznáme, že morálně a eticky je pro nás v pořádku, že lidé zbytečně umírají".

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Seriál běžců v Ruce vyhráli Klaebo a Johaugová, Razýmová byla 22.

Třídílné zahájení Světového poháru v běhu na lyžích ve finské Ruce vyhráli norští favorité Therese Johaugová a Johannes Hösflot Klaebo. Nejlepší z českých reprezentantek Kateřina Razýmová se v dnešní závěrečné stíhačce na 10 km volně posunula na celkové 22. místo, Michal Novák v patnáctikilometrovém závodu klesl na 38. pozici.

Celková vítězka seriálu z minulé sezony Johaugová startovala po sobotním triumfu na klasické desítce jako první a podle očekávání svůj náskok ještě zvýšila. Druhá dojela s odstupem 47 sekund ve skupině pronásledovatelek Ruska Taťjana Sorinová, jež dosáhla na stupně vítězů poprvé v kariéře. Třetí místo obsadila Švédka Ebba Anderssonová.

Razýmová vyjela na trať s číslem 30 a v průběhu závodu se propracovala až na konečnou 22. pozici ve spurtu v chumlu závodnic. Deset kilometrů zvládla ve čtrnáctém nejlepším čase. Třicátý čas zaběhla ve stíhačce Kateřina Janatová, jež díky tomu získala první bod v sezoně. Celkově byla klasifikována v páté a Petra Nováková s Petrou Hynčicovou v šesté desítce.

"Spravila jsem si náladu po sobotě," připomněla Razýmová svou 27. pozici z klasické desítky. "I když je bruslení moje slabší disciplína a startovala jsem až ze 30. místa, tak se mi dařilo postupně sjíždět soupeřky. Celý závod jsem si sice odtáhla sama, ale když člověk sjíždí, tak je to pro něho povzbuzení a dodává mu to síly. Takže 14. nejrychlejší čas považuji s ohledem na to, že jsem nejela ve skupině, za dobrý výkon. Cítila jsem, že mám hodně sil," uvedla Razýmová v tiskové zprávě svazu.

V mužské stíhačce se na rozdíl od závodu žen rozhodovalo až v závěru. Vítěz sobotní klasické patnáctky Klaebo sice startoval s půlminutovým náskokem před Rusem Alexandrem Bolšunovem a krajanem Emilem Iversenem, ale zvolil rozvážnější tempo a v polovině závodu už jela tříčlenná skupina pohromadě. Sázka na závěr Klaebovi vyšla ideálně - ve stoupání těsně před cílem podle očekávání nastoupil a soupeře setřásl. Druhý dojel vítěz SP z minulé sezony Bolšunov, třetí byl Iversen.

Klaebo díky 39. vítězství v kariéře předstihl v historickém pořadí běžců Pettera Northuga a stíhá další norskou legendu Björna Dählieho, jenž má na kontě 46 výher.

Nejlepší z Čechů Novák startoval stejně jako Razýmová s třicítkou. Na trati spolupracoval se slavným Švýcarem Dariem Colognou a ještě na 10. kilometru bodované místo držel. Pak mu ale došly síly, navíc měl pád způsobený vypnutou lyží, a klesl na 38. pozici. Adam Fellner obsadil 64. místo.

"S Colognou jsme začali docela rychle. Ve stíhačce není na co čekat, takže jsme od začátku riskovali a jeli podlahu. Cologna pak ale odpadl a já zůstal sám. Před sebou jsem přitom měl jednu skupinu, ale nepodařilo se mi ji dostihnout. Ten risk nevyšel a došly mi síly. V pátém okruhu mi navíc někdo ze soupeřů vypnul vázání, spadl jsem a musel se pro lyži vracet, takže jsem ztratil hodně času. V tu chvíli jsem si říkal, jestli má vůbec smysl pokračovat, ale to samozřejmě mělo. I když to nebyl šťastný den, tak jsem to dobojoval," řekl Novák, jenž měl ve stíhačce 43. čas.

Po zrušení závodů v Lillehammeru kvůli pandemii koronaviru plánovaných na příští víkend pokračuje SP běžců na lyžích za dva týdny v Davosu.

SP v běhu na lyžích v Ruce (Finsko):

Muži - stíhací závod 15 km volně: 1. Klaebo (Nor.) 35:09,8, 2. Bolšunov (Rus.) -0,7, 3. Iversen -3,0, 4. Holund (oba Nor.) -19,5, 5. Niskanen (Fin.) -27,3, 6. Musgrave (Brit.) -27,7, 7. Červotkin -32,9, 8. Bělov -33,4, 9. Melničenko (všichni Rus.) -35,9, 10. Hakola (Fin.) -37,1, …38. Novák -2:41,7, 64. Fellner (oba ČR) -5:33,9.

Průběžné pořadí SP (po 4 z 33 závodů): 1. Klaebo 296, 2. Bolšunov 257, 3. Iversen 219, 4. Holund 176, 5. Musgrave 148, 6. Niskanen 147, …42. Šeller (ČR) 9, 49. Novák 2.

Ženy - stíhací závod 10 km volně: 1. Johaugová (Nor.) 25:06,2, 2. Sorinová (Rus.) -47,0, 3. Anderssonová -48,6, 4. Karlssonová (obě Švéd.) -50,8, 5. Brennanová (USA) -52,5, 6. Fossesholmová (Nor.) -54,8, 7. Svahnová -1:06,9, 8. Dahlqvistová (obě Švéd.) -1:08,8, 9. Niskanenová (Fin.) -1:14,5, 10. Něprjajevová (Rus.) -1:15,6, …22. Razýmová -2:27,0, 48. Janatová -4:21,6, 56. Nováková -5:49,6, 59. Hynčicová (všechny ČR) -6:25,4.

Průběžné pořadí SP (po 4 z 33 závodů): 1. Johaugová 301, 2. Sorinová 252, 3. Anderssonová 203, 4. Karlssonová 188, 5. Brennanová 177, 6. Svahnová 166, …25. Razýmová 40, 46. Janatová 1.

Zdroj: ČTK
Další zprávy