Museli jste někdy rodit rozstřílené dítě? Američtí doktoři vyšli proti zbraňové lobby

Daniel Anýž Daniel Anýž
15. 11. 2018 13:36
"Matce, jejíhož syna jsem nedokázal zachránit: Přál bych si mít slova, která by mohla zahojit rány ve vašem srdci, věty, které by ukončily váš žal. Ale nic takového nemám. A vy po zbytek života budete vnímat prázdnotu a ptát se proč. Navždy bez odpovědi," začíná text, který ve středu otiskl list Washington Post. Napsal ho doktor Jacques Mather, chirurg na traumatologii v nemocnici v Marylandu v USA.
Snímek z konference NRA v roce 2017.
Snímek z konference NRA v roce 2017. | Foto: ČTK

Mrtvý muž, o němž Mather píše, byl podle doktora v den své smrti jedním z pěti postřelených lidí, které ten samý den ošetřoval.

Šlo o případy nezávislé na sobě, takže se střelby ani neobjevily ve zprávách. "Dnes je to tak, že pět různých postřelených lidí je nezajímavá věc. A někteří to opravdu pokládají i za společensky přijatelné, jako cenu za život v zemi, kde zbraňové násilí je normou," píše doktor Mather.

Jeho emotivní řádky, které napsal pro deník Washington Post, byly jednou z mnoha obdobných výpovědí amerických doktorů, které se v posledním týdnu objevují v tamních médiích a na sociálních sítích.

Jde o bouřlivou odezvu na doporučení, které na začátku listopadu americkým doktorům adresovala Národní střelecká organizace (NRA), lobbistická organizace, která hájí zájmy majitelů a výrobců zbraní.

"Někdo by měl říct těm sebestředným doktorům, aby si hleděli svého," napsala NRA před týdnem ve vzkazu na Twitteru.

NRA tím reagovala na dokument, který na konci října publikovala profesní organizace Americké sdružení lékařů (American College of Physicians). Text se jmenoval "Jak snížit počty střelbou usmrcených a zraněných ve Spojených státech" a organizace v něm například navrhuje mnohem důslednější prověřování zájemců o zbraň či použití moderních technologií v lepším zabezpečení střelných zbraní.

Dokument přitom výslovně říká, že "navržená opatření musejí být v souladu s výkladem Nejvyššího soudu USA, který stanovil, že osobní vlastnictví zbraní je ústavním právem podle druhého dodatku ústavy".

Sakra, ne, nebudu mlčet!

Podle NRA, která důsledně hájí právě druhý dodatek (ten Američanům přiznává právo "držet a nosit zbraň"), tím ale doktoři ukázali, že jsou "proti zbraním" a že se o celé problematice "neradili s nikým jiným než sami se sebou".

Odezva ze strany doktorů, kteří se ve své práci dennodenně setkávají s následky střelných zranění, je vesměs hodně osobní a také drsná.

"Mám pro vás dvě slova - sakra, ne," odpověděl na výzvu NRA, aby si hleděl svého, doktor Joseph Sakran, traumatolog z nemocnice Johnse Hopkinse v Baltimoru. On sám ochrnul, když byl před lety postřelen do krku.

"Museli jste někdy rodit roztříštěné dítě?" zeptala se pak NRA lékařka Stephanie Bonneová, traumatoložka z univerzitní nemocnice v Newarku v New Jersey. Dítě bylo mrtvé, patrně zachránilo život těhotné ženě střelené do břicha.

"Prožíváme to s pacienty tak těsně jako nikdo jiný. Otevíráme je a noříme ruce do jejich těl. A když nám pak někdo řekne, abychom si hleděli svého, je to opravdu povýšené a nevhodné," řekla Bonneová pro deník Wall Street Journal. Na jejím oddělení každý měsíc přijmou průměrně 500 až 600 lidí se střelným zraněním.

Přitvrdíme zákony, hlásí vítězní demokraté

Otevřený konflikt mezi americkými doktory a NRA probíhá po volbách do Kongresu, které se odehrály minulý týden. Demokraté od ledna převezmou většinu ve Sněmovně reprezentantů a avizují, že jednou z jejich priorit bude zpřísnění zbraňové legislativy.

"Uvědomujeme si, že jsme byli zvoleni, abychom dělali svoji práci. A my ji také odvedeme," uvedl například demokrat Mike Thompson, který je ve sněmovně předsedou pracovní skupiny pro prevenci zbraňového násilí.

Thompson tím narážel na fakt, že už v kampani před letošními volbami do Kongresu byla především na straně demokratů otázka zbraní mnohem důležitějším tématem než v předchozích volbách.

Předvolební spoty propagující přísnější zákony byly podle analýzy společnosti Kanta Media / CMAG v elektronických médiích dvaadvacetkrát četnější než ve volbách před čtyřmi lety. V některých státech, například na Floridě nebo v Nevadě, v roce 2014 dokonce nezaznamenali žádný takový předvolební spot. Letos se ale jen v těchto dvou státech předvolební reklama proti zbraním objevila 45000krát - v úhrnu všech stanic a četnosti všech spotů.

Zbraně poprvé prohrály souboj o peníze

Zastánci přísnějších zákonů pak také vůbec poprvé shromáždili víc peněz na podporu svých kandidátů, než získala druhá strana, která naopak propaguje co nejvolnější legislativu. Konkrétně v poměru 37 ku 20 milionům dolarů. 

Byl to například demokrat Steve Sisolak, který ve své úspěšné kandidatuře na post guvernéra státu Nevada zdůrazňoval nutnost přísnějších zákonů, když svůj předvolební spot založil na zkušenosti z loňské střelby v Las Vegas. Útočník tu zavraždil 58 lidí.

"Až budu guvernérem, zakážu útočné pušky, urychlovače střelby a tlumiče," odkazoval se Sisolak ve spotu na to, že vrah v Las Vegas byl vybaven právě útočnou puškou AR-15 a přídavným zařízením, které z této poloautomatické zbraně dělá samopal.

V Georgii to obdobně byla vítězná demokratická kandidátka do Kongresu Lucy McBathová, která v kampani zdůraznila svůj osobní tragický příběh, kdy v roce 2012 přišla o dospívajícího syna Jordana. Jejich soused ho zastřelil, protože mu prý vadilo, že si příliš nahlas pouštěl muziku.

Podle demokratického kongresmana Mikea Thompsona chce jeho strana prosadit zákon, který by zajistil, že do federální databáze, ve které se prověřuje bezúhonnost žadatelů o zbraň, budou muset povinně poskytovat požadované záznamy všechny státy USA. Dosavadní systém je totiž nespolehlivý a děravý, protože řada států se této povinnosti brání a neudává úplné údaje.

Série masakrů z poslední doby patrně posouvá veřejné mínění směrem k regulaci zbraní. Ať už jde o zmíněnou loňskou střelbu v Las Vegas, nebo letošní tragédii na střední škole v Parklandu na Floridě, kde zemřelo 17 lidí. A také zatím poslední dva incidenty, v Pittsburghu a v Kalifornii, kde bylo dohromady zabito 23 lidí. Odehrály se přímo v týdnech okolo voleb do Kongresu.

Trump a republikáni trvají na svém

V předvolebním průzkumu pro deník Wall Street Journal se 61 procent voličů vyslovilo pro přísnější zbraňové zákony. A aktuální roztržka mezi americkými doktory a lobbistickou organizací NRA také spíše vyznívá pro to, aby Amerika začala problém zbraňového násilí vážně a komplexně řešit.

Jenže v horní komoře Kongresu, v Senátu, budou mít stále většinu republikáni, kteří zpřísnění zákonů dlouhodobě odmítají. A podle předpovědí amerických komentátorů je velmi nejisté, zda by teď názor změnili.

Prezident Donald Trump se ještě před vstupem do politiky vyjadřoval pro tvrdší legislativu. Nyní se však směrem ke svým voličům projektuje jako důsledný zastánce druhého dodatku ústavy a odmítá regulaci zbraní. 

"Má osobní reakce na násilí, které vidím každý den, není příjemná, ale podělím se o to s vámi," píše doktor Jacques Mather ve svém textu pro Washington Post. V některých chvílích to prý už vzdává. "Je mi jedno, že umírají lidé. Když jsme se jako společnost rozhodli, že pocit zbraně v našich rukách je důležitější než lidské životy, tak budiž," píše lékař.

Amerika má podle něho dvě možnosti. Buď se začne vážně zabývat tím, jak omezit zbraňové násilí, anebo "prostě uznáme, že morálně a eticky je pro nás v pořádku, že lidé zbytečně umírají".

 

Právě se děje

před 7 minutami

Při nehodě autobusu s poutníky v Saúdské Arábii zemřelo nejméně 35 lidí

Nejméně pětatřicet mrtvých a čtyři zraněné si ve středu vyžádala dopravní nehoda v saúdskoarabské provincii Medína. Informoval o tom podle agentury Reuters policejní mluvčí s tím, že šlo o občany Saúdské Arábie a asijských zemí. Zpravodajský web Arab News uvedl, že nehoda se stala, když se osobní auto střetlo s autobusem s muslimskými poutníky asi 170 kilometrů od města Medína. Web zároveň zveřejnil fotografii hořícího autobusu. Policie uvedla, že incident nadále vyšetřuje a bližší podrobnosti o totožnosti obětí neposkytla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy