Reuters: USA prodají zbraně za miliardu dolarů Maroku, jež narovnalo vztah s Izraelem

ČTK ČTK
12. 12. 2020 12:05
Americká vláda poslala v pátek do Kongresu dohodu o plánovaném prodeji zbraní do Maroka v hodnotě jedné miliardy dolarů (asi 22 miliard Kč), informovala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Agentura připomněla, že se tak stalo den poté, co byla oznámena dohoda o normalizaci vztahů mezi Marokem a Izraelem, kterou zprostředkovaly Spojené státy.
Bílý dům - ilustrační foto.
Bílý dům - ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Dohoda o možném prodeji zbraní Maroku zahrnuje prodej čtyř bezpilotních letounů MQ-9B SeaGuardian, protitankových střel Hellfire, laserem naváděných bomb Paveway či další přesně naváděné munice. Američtí zákonodárci mohou prodej zablokovat, podle zdrojů agentury Reuters to ale není pravděpodobné.

Bílý dům ve čtvrtek oznámil, že Izrael a Maroko se dohodly na normalizaci vztahů za zprostředkování Washingtonu. K dohodě podle médií přispělo, že americký prezident Donald Trump souhlasil, že USA uznají marocké nároky svrchovanosti nad Západní Saharou. Většinu tohoto území na západě Afriky kontroluje už čtyři desetiletí Maroko.

Podle rezoluce OSN z roku 1991 má být ale uspořádáno referendum o sebeurčení Západní Sahary, která je z velké části tvořena pouští a odkud také vyplouvají tisíce migrantů na španělské Kanárské ostrovy. O nezávislost Západní Sahary, bývalé španělské kolonie, usiluje od 70. let fronta Polisario, která minulý měsíc přerušila příměří dohodnuté s Marokem v roce 1991. V rámci dohody Rabat souhlasil s uspořádáním referenda.

Maroko je čtvrtým muslimským státem, který letos na normalizaci vztahů s Izraelem přistoupil. Před ním to udělaly Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Súdán. Také se SAE dohodla americká vláda prodej moderních zbrojních systémů, a to za zhruba 23 miliard dolarů (asi 500 miliard Kč). Zprávy o této dohodě se objevily v září poté, co bylo v srpnu oznámeno navázání diplomatických styků SAE s Izraelem. Po oznámení dohody Izraele se Súdánem média informovala, že se Trumpova vláda rozhodla Súdán vyřadit ze seznamu zemí podporujících terorismus, na němž byl od roku 1993.

Dohody o navázání diplomatických styků Izraele s těmito muslimskými zeměmi mají zejména posílit opozici vůči Íránu, který Izrael a Trumpova vláda považují za největší hrozbu na Blízkém východě. Normalizační dohody ostře kritizují Palestinci s tím, že jde o porušení dosavadní praxe. Podle ní měly arabské země vztahy s Izraelem normalizovat až po vyřešení izraelsko-palestinského sporu o palestinský stát.

Video: Izraelští vojáci s pomocí letectva naráz zabili nicnetušící lidi u svých hranic

Izraelští vojáci s pomocí letectva naráz zabili nicnetušící lidi u svých hranic. Podle armády šlo o ozbrojence, kteří kladli u plotu výbušniny. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 26 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy