Anexe znamená válku. Izrael po připojení části Západního břehu čeká násilí a útoky

Martin Novák Martin Novák
3. 6. 2020 9:49
Izraelská armáda dostala rozkaz zahájit přípravy na anexi části Západního břehu Jordánu. Rozkaz vydal ministr obrany Benjamin Ganc. Pověřil náčelníka generálního štábu Aviva Kochaviho, aby ozbrojené síly zajistily bezpečnost a připravily se na politické dopady ve vztahu s Palestinci.
Výcvik policistů v pásmu Gazy.
Výcvik policistů v pásmu Gazy. | Foto: Reuters

Na plánovanou izraelskou anexi židovských osad, silnic mezi nimi a území v údolí Jordánu reagují Palestinci a arabské země odmítavě. Palestinský prezident Mahmúd Abbás hrozí, že přeruší veškerou bezpečnostní spolupráci s Izraelem. Anexi odmítají také některé členské státy Evropské unie, především Francie.

Plán chce vláda premiéra Benjamina Netanjahua projednávat od začátku července. Předpokládá, že Izrael anektuje třicet procent Západního břehu Jordánu a oblasti obydlené Palestinci budou od sebe odděleny.

"Máme historickou příležitost, která od roku 1948 nenastala, a sice uplatnit svou svrchovanost … v Judeji a Samaří," prohlásil minulý týden premiér Netanjahu. Právě název Judea a Samaří používá Izrael pro Západní břeh Jordánu.

Navrhovaná anexe by od sebe oddělila oblasti obydlené Palestinci.
Navrhovaná anexe by od sebe oddělila oblasti obydlené Palestinci. | Foto: Aktuálně.cz

Návrh anexe vychází z mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který přijali Izraelci, ale odmítli Palestinci. Podle listu Wall Street Journal některé arabské a evropské země naléhají na Izrael, aby rozhodnutí odložil na neurčito, jinak hrozí výbuch násilí na Západním břehu Jordánu a eskalace mezi Izraelem a hnutím Hamás, ovládajícím Pásmo Gazy.

"Anexe znamená vyhlášení války," řekl například Samí Abú Zuhrí, člen vedení Hamásu. Izraelská televize Kanál 13 zase uvedla, že armáda a kontrarozvědka Šin Bet plánují cvičení, při kterém se budou připravovat na různé scénáře po anexi: teroristické útoky a násilné střety s Palestinci.

Spor až v Česku

Podle deníku Wall Street Journal zatím není jasné, zda Washington anexi podpoří, ale americké stanovisko bude v každém případě rozhodující.

Anexe rozbouřila také českou politickou scénu. V komentáři, otištěném v deníku Právo, plán odmítl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i jeho předchůdci ve funkci Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09). Za tento názor je však zkritizovali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).

Ani v samotném Izraeli není plán přijímán jednoznačně. Ministr obrany Benjamin Ganc se zatím vyslovoval opatrně a tvrdil, že připojení židovských osad a některých dalších území, klíčových pro bezpečnost Izraele, by mělo probíhat v součinnosti s mezinárodním společenstvím. Ganc je šéfem centristické strany Modrá a bílá, kvůli patovým výsledkům voleb vstoupil do koalice s Netanjahuem.

Vlivný izraelský deník Jerusalem Post mezitím napsal, že anexe zabije šanci na navázání diplomatických vztahů s některými umírněnými arabskými zeměmi. Těmi, které jsou ochotné za určitých okolností s židovským státem spolupracovat. Například se Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty nebo Marokem.

Malý a úzký Izrael

Nutnost kontrolovat údolí Jordánu Izraelci zdůvodňují tím, že jiným způsobem nelze zajistit ochranu před možným pozemním útokem nebo ostřelováním raketami.

Z údolí je možné ohrozit například mezinárodní Ben Gurionovo letiště a objekty důležité pro zásobování Izraele elektřinou a vodou. "Izrael není slabý, ale je zranitelný, protože je malý a úzký. Sedmdesát procent populace a osmdesát procent průmyslové infrastruktury jsou v úzkém pásu mezi Středozemním mořem a Západním břehem Jordánu," řekl například bývalý nejvyšší náčelník generálního štábu izraelské armády generálmajor Uzi Dajan.

Ačkoliv má židovský stát mírovou smlouvu s Jordánskem, nechce se spoléhat na to, že Jordánci nedovolí nikomu ohrozit Izrael přes hranici.

Palestinci zase tvrdí, že anexe bude znamenat konec jejich šancí na vytvoření souvislého, životaschopného státu. O trvalém uspořádání a řešení v podobě dvou států jednají Izraelci a Palestinci s přestávkami od začátku 90. let, ale představy obou táborů zůstávají navzájem neslučitelné.

Hádky kvůli Izraeli: Lubomír Zaorálek versus Cyril Svoboda

Pokud se někdo silou chystá obsazovat území, měla by naskakovat červená světla, říká Lubomír Zaorálek v duelu dvou bývalých ministrů zahraničí. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 16 minutami

Vláda musí ujasnit pravidla pro otevření zahrádek a připravit plán na podzim, uvedla Hospodářská komora

Vláda musí podle Hospodářské komory (HK) nejpozději v pátek jasně uvést pravidla pro otevření restauračních zahrádek. Měla by také připravit plán pro podzim s pandemií koronaviru. Podnikatelé se podle komory chtějí vyhnout riziku opětovného uzavření, zároveň odmítají, aby jim za případné zhoršení epidemické situace byla přičítána odpovědnost. Ve čtvrtek to řekl prezident HK Vladimír Dlouhý. Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že vláda v pátek podmínky pro otevření zahrádek zpřesní.

Provozovatelé stravovacích provozů musejí mít podle Dlouhého neodkladně jasno v tom, zda budou muset od pondělí kontrolovat doklady hostů o negativních testech na koronavirus či očkování, k čemuž potřebují ale detailní informace, nebo bude stačit vývěska, že za vládou nastavená pravidla se bude zodpovídat zákazník.

Komora podle Dlouhého nikdy neříkala, že vstup do provozoven služeb, hotelů nebo restaurací má být podmíněn testem či očkováním. Pravidla podle něj určuje stát. HK se snažila najít technologické řešení. Vyvinula proto mobilní aplikaci, ve které by lidé našli podniky, které se zavázaly k dodržování nastavených pravidel, zároveň by jejím prostřednictvím prokázali svou bezinfekčnost. Potřebné pro její plošné využití bylo zapojení státu. Podle viceprezidenta HK Zdeňka Zajíčka se tak nestalo a aplikaci nyní komora uloží "do šuplíku".

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Vydaný Nikulin dostal od Česka 250 000 korun, žádá další peníze

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo Rusovi Jevgeniji Nikulinovi čtvrt milionu korun v souvislosti s jeho vydáním do USA. Také se mu omluvilo. Vyplynulo to z čtvrtečního jednání u soudu, který se začal zabývat Nikulinovým nárokem na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Nikulin, který po Česku žádá dalších 1,25 milionu korun, byl loni v USA odsouzen za hackerství k sedmi letům a čtyřem měsícům vězení. Stát další peníze platit odmítá.

Částku 250 000 korun, kterou za to ministerstvo Nikulinovi loni v říjnu vyplatilo, označil ve čtvrtek Rusův advokát Martin Sadílek za neúměrně nízkou. "Advokát ho (Nikulina) ujistil, že pan ministr nemůže učinit rozhodnutí, které ve finále skutečně učinil. Akt deportace Nikulin považoval ve své podstatě za únos a za zradu svého advokáta," popsal u Obvodního soudu pro Prahu 2. Klient podle něj ztratil důvěru v soudní systém i své právní zástupce, což velmi negativně ovlivnilo způsob jeho obhajoby v USA.

Sadílek poukázal také na to, že podle znaleckého posudku zadaného Nikulinovými obhájci v USA trpí Rus posttraumatickou stresovou poruchou. "Domnívám se, že vznikla v přímé souvislosti s nezákonným aktem pana ministra spravedlnosti," podotkl. Zdravotní posudky ze Spojených států chce v aktuálním řízení navrhnout jako důkaz.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Liberecký kraj hrozí ministerstvu žalobou, odmítá rozdělování dotací podle rychlosti kliknutí

Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá vyhlášení nové výzvy s rovnými podmínkami pro všechny. Pokud to do konce měsíce ministerstvo neudělá, je kraj připraven obrátit se na soud a žádat i předběžné opatření, které zakáže rozdělování peněz z programu.

Výzva se týká rozdělování peněz v minulém týdnu, ale i dalších dvou výzev, které se uskuteční 14. a 25. května. Novinářům to ve čtvrtek řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle opozičních poslanců rozhodovala v systému rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, což ve středu označili za skandální. Česko může získat z REACT-EU na posílení zdravotnictví 18,4 miliardy korun.

Kritiku způsobu přijímání projektu ve čtvrtek odmítl premiér Andrej Babiš. Novinářům řekl, že všechny přihlášené projekty budou posouzeny. "Není to pravda, všechny projekty, které byly přihlášeny, budou vyhodnoceny," uvedl.

Podle Půty ani u výzev, které se uskutečnily v minulém týdnu a rozdělovaly miliardy pro nemocnice a záchranné služby nedokáže MMR garantovat, že měli všichni uchazeči po celé republice stejné podmínky. Objevují se podle něj informace, že některé poradenské firmy nasadily na přihlašování roboty. "Což je přímo v rozporu s podmínkami programu, a takové žádosti by měly být automaticky vyřazeny," řekl hejtman. Peníze by podle něj měly být rozděleny především nemocnicím, které zajišťovaly péči o covidové pacienty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy