Na plánovanou izraelskou anexi židovských osad, silnic mezi nimi a území v údolí Jordánu reagují Palestinci a arabské země odmítavě. Palestinský prezident Mahmúd Abbás hrozí, že přeruší veškerou bezpečnostní spolupráci s Izraelem. Anexi odmítají také některé členské státy Evropské unie, především Francie.
Plán chce vláda premiéra Benjamina Netanjahua projednávat od začátku července. Předpokládá, že Izrael anektuje třicet procent Západního břehu Jordánu a oblasti obydlené Palestinci budou od sebe odděleny.
"Máme historickou příležitost, která od roku 1948 nenastala, a sice uplatnit svou svrchovanost … v Judeji a Samaří," prohlásil minulý týden premiér Netanjahu. Právě název Judea a Samaří používá Izrael pro Západní břeh Jordánu.
Návrh anexe vychází z mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který přijali Izraelci, ale odmítli Palestinci. Podle listu Wall Street Journal některé arabské a evropské země naléhají na Izrael, aby rozhodnutí odložil na neurčito, jinak hrozí výbuch násilí na Západním břehu Jordánu a eskalace mezi Izraelem a hnutím Hamás, ovládajícím Pásmo Gazy.
"Anexe znamená vyhlášení války," řekl například Samí Abú Zuhrí, člen vedení Hamásu. Izraelská televize Kanál 13 zase uvedla, že armáda a kontrarozvědka Šin Bet plánují cvičení, při kterém se budou připravovat na různé scénáře po anexi: teroristické útoky a násilné střety s Palestinci.
Spor až v Česku
Podle deníku Wall Street Journal zatím není jasné, zda Washington anexi podpoří, ale americké stanovisko bude v každém případě rozhodující.
Anexe rozbouřila také českou politickou scénu. V komentáři, otištěném v deníku Právo, plán odmítl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i jeho předchůdci ve funkci Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09). Za tento názor je však zkritizovali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).
Ani v samotném Izraeli není plán přijímán jednoznačně. Ministr obrany Benjamin Ganc se zatím vyslovoval opatrně a tvrdil, že připojení židovských osad a některých dalších území, klíčových pro bezpečnost Izraele, by mělo probíhat v součinnosti s mezinárodním společenstvím. Ganc je šéfem centristické strany Modrá a bílá, kvůli patovým výsledkům voleb vstoupil do koalice s Netanjahuem.
Vlivný izraelský deník Jerusalem Post mezitím napsal, že anexe zabije šanci na navázání diplomatických vztahů s některými umírněnými arabskými zeměmi. Těmi, které jsou ochotné za určitých okolností s židovským státem spolupracovat. Například se Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty nebo Marokem.
Malý a úzký Izrael
Nutnost kontrolovat údolí Jordánu Izraelci zdůvodňují tím, že jiným způsobem nelze zajistit ochranu před možným pozemním útokem nebo ostřelováním raketami.
Z údolí je možné ohrozit například mezinárodní Ben Gurionovo letiště a objekty důležité pro zásobování Izraele elektřinou a vodou. "Izrael není slabý, ale je zranitelný, protože je malý a úzký. Sedmdesát procent populace a osmdesát procent průmyslové infrastruktury jsou v úzkém pásu mezi Středozemním mořem a Západním břehem Jordánu," řekl například bývalý nejvyšší náčelník generálního štábu izraelské armády generálmajor Uzi Dajan.
Ačkoliv má židovský stát mírovou smlouvu s Jordánskem, nechce se spoléhat na to, že Jordánci nedovolí nikomu ohrozit Izrael přes hranici.
Palestinci zase tvrdí, že anexe bude znamenat konec jejich šancí na vytvoření souvislého, životaschopného státu. O trvalém uspořádání a řešení v podobě dvou států jednají Izraelci a Palestinci s přestávkami od začátku 90. let, ale představy obou táborů zůstávají navzájem neslučitelné.
