Anexe znamená válku. Izrael po připojení části Západního břehu čeká násilí a útoky

Martin Novák Martin Novák
3. 6. 2020 9:49
Izraelská armáda dostala rozkaz zahájit přípravy na anexi části Západního břehu Jordánu. Rozkaz vydal ministr obrany Benjamin Ganc. Pověřil náčelníka generálního štábu Aviva Kochaviho, aby ozbrojené síly zajistily bezpečnost a připravily se na politické dopady ve vztahu s Palestinci.
Výcvik policistů v pásmu Gazy.
Výcvik policistů v pásmu Gazy. | Foto: Reuters

Na plánovanou izraelskou anexi židovských osad, silnic mezi nimi a území v údolí Jordánu reagují Palestinci a arabské země odmítavě. Palestinský prezident Mahmúd Abbás hrozí, že přeruší veškerou bezpečnostní spolupráci s Izraelem. Anexi odmítají také některé členské státy Evropské unie, především Francie.

Plán chce vláda premiéra Benjamina Netanjahua projednávat od začátku července. Předpokládá, že Izrael anektuje třicet procent Západního břehu Jordánu a oblasti obydlené Palestinci budou od sebe odděleny.

"Máme historickou příležitost, která od roku 1948 nenastala, a sice uplatnit svou svrchovanost … v Judeji a Samaří," prohlásil minulý týden premiér Netanjahu. Právě název Judea a Samaří používá Izrael pro Západní břeh Jordánu.

Navrhovaná anexe by od sebe oddělila oblasti obydlené Palestinci.
Navrhovaná anexe by od sebe oddělila oblasti obydlené Palestinci. | Foto: Aktuálně.cz

Návrh anexe vychází z mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který přijali Izraelci, ale odmítli Palestinci. Podle listu Wall Street Journal některé arabské a evropské země naléhají na Izrael, aby rozhodnutí odložil na neurčito, jinak hrozí výbuch násilí na Západním břehu Jordánu a eskalace mezi Izraelem a hnutím Hamás, ovládajícím Pásmo Gazy.

"Anexe znamená vyhlášení války," řekl například Samí Abú Zuhrí, člen vedení Hamásu. Izraelská televize Kanál 13 zase uvedla, že armáda a kontrarozvědka Šin Bet plánují cvičení, při kterém se budou připravovat na různé scénáře po anexi: teroristické útoky a násilné střety s Palestinci.

Spor až v Česku

Podle deníku Wall Street Journal zatím není jasné, zda Washington anexi podpoří, ale americké stanovisko bude v každém případě rozhodující.

Anexe rozbouřila také českou politickou scénu. V komentáři, otištěném v deníku Právo, plán odmítl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i jeho předchůdci ve funkci Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09). Za tento názor je však zkritizovali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).

Ani v samotném Izraeli není plán přijímán jednoznačně. Ministr obrany Benjamin Ganc se zatím vyslovoval opatrně a tvrdil, že připojení židovských osad a některých dalších území, klíčových pro bezpečnost Izraele, by mělo probíhat v součinnosti s mezinárodním společenstvím. Ganc je šéfem centristické strany Modrá a bílá, kvůli patovým výsledkům voleb vstoupil do koalice s Netanjahuem.

Vlivný izraelský deník Jerusalem Post mezitím napsal, že anexe zabije šanci na navázání diplomatických vztahů s některými umírněnými arabskými zeměmi. Těmi, které jsou ochotné za určitých okolností s židovským státem spolupracovat. Například se Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty nebo Marokem.

Malý a úzký Izrael

Nutnost kontrolovat údolí Jordánu Izraelci zdůvodňují tím, že jiným způsobem nelze zajistit ochranu před možným pozemním útokem nebo ostřelováním raketami.

Z údolí je možné ohrozit například mezinárodní Ben Gurionovo letiště a objekty důležité pro zásobování Izraele elektřinou a vodou. "Izrael není slabý, ale je zranitelný, protože je malý a úzký. Sedmdesát procent populace a osmdesát procent průmyslové infrastruktury jsou v úzkém pásu mezi Středozemním mořem a Západním břehem Jordánu," řekl například bývalý nejvyšší náčelník generálního štábu izraelské armády generálmajor Uzi Dajan.

Ačkoliv má židovský stát mírovou smlouvu s Jordánskem, nechce se spoléhat na to, že Jordánci nedovolí nikomu ohrozit Izrael přes hranici.

Palestinci zase tvrdí, že anexe bude znamenat konec jejich šancí na vytvoření souvislého, životaschopného státu. O trvalém uspořádání a řešení v podobě dvou států jednají Izraelci a Palestinci s přestávkami od začátku 90. let, ale představy obou táborů zůstávají navzájem neslučitelné.

Hádky kvůli Izraeli: Lubomír Zaorálek versus Cyril Svoboda

Pokud se někdo silou chystá obsazovat území, měla by naskakovat červená světla, říká Lubomír Zaorálek v duelu dvou bývalých ministrů zahraničí. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy