Londýn - Odhaduje se, že plánováním a realizací útoků z 11. září 2001 teroristická síť Al-Káida utratila asi 500 tisíc dolarů.
Americká vláda následně nabyla přesvědčení, že terorismus lze potírat přerušením finančních toků a zmrazením bankovních kont lidí napojených na teroristy.
Nyní se ukazuje, že tato úvaha nebyla správná. Jak ve svém článku napsal americký deník The Washington Post, Al-Káida od té doby provedla řadu útoků, ale k realizaci většiny z nich jí stačilo velmi málo peněz.
Bomba za pár dolarů
Od roku 2001 většina útoků, včetně těch v Madridu nebo Londýně, stála teroristy nanejvýš desetinu toho, co 11. září. K mnohým dalším atentátům útočníci dokonce nepotřebovali skoro žádné peníze.
Čtěte také: Mnoho lidí nevěří, že 11. září zosnovala Al-Káida
Během vyšetřování osmi mužů, kteří plánovali před dvěma lety atentáty na letadla mířící z Londýna do Ameriky, vyšlo najevo, že teroristům stačilo na nákup součástí podomácku sestrojených výbušnin pár dolarů. A naopak měli dostatek peněz na to, aby si v Londýně za 260 tisíc dolarů koupili byt, kde v bezpečí výbušniny připravovali.
Z šetření britské vlády vyplynulo, že teroristická buňka zodpovědná za útoky 7. července 2005 v Londýně potřebovala na celou akci jen zhruba 15 tisíc dolarů - a to včetně letenek do Pákistánu, kam teroristé odjeli plán útoků zkonzultovat s vedoucími představiteli Al-Káidy.
Vyšetřování dalších případů v Evropě ukázalo, že k financování teroristům bohatě stačí "běžná" kriminální činnost jako obchod s drogami nebo podvody s kreditními kartami.
Mnohdy mají teroristé daleko více peněz, než je pro útoky nutné.
Ve Španělsku tamní teroristická buňka potřebovala k útokům v Madridu asi 80 tisíc dolarů. Ovšem podle informací zveřejněných u soudu měli tito atentátníci přístup k více než 2,3 milionu dolarů - takovou hodnotu měly nalezené drogy, které útočníci mohli prodat, uvádí The Washington Post.
Podle úřadů je monitorování finančních toků teroristů nanejvýš obtížné, protože obecně ukládají velmi málo peněz do banky.
"Skupiny přítomné v Evropě mnoho peněz nepotřebují. Cena jejich akcí je velice nízká," cituje The Washington Post Jean-Louise Bruguièra, který pracuje jako poradce Evropské unie v otázkách terorismu a jeho financování. "Ale zároveň jsou teroristé velmi schopní v získávání peněz a využívání kriminálního prostředí k tomuto účelu. Mohou nashromáždit tisíce a tisíce dolarů nebo eur během několika málo týdnů. Je to mimo naši kontrolu," tvrdí Bruguière.
Zástupci bezpečnostních složek v Londýně říkají, že Al-Káida trénuje své přívržence k tomu, aby vystačili s minimem peněz. A učí je vyrábět levné, ale účinné výbušniny. Skoro všechny vyšetřované případy v Evropě v poslední době měly společné rysy: podomácku vyrobené výbušniny uložené v botách, zavazadlech nebo kufru od auta.
Bushova opatření efekt nepřinesla
Třináct dní po 11. září 2001 americký prezident George Bush odstartoval to, co Bílý dům později označil jako "první americký útok ve válce proti terorismu". Bush podepsal nařízení, které umožnilo zmrazení finančních prostředků 27 jednotlivců a skupin podezřelých z napojení na terorismus.
"Peníze jsou živnou půdou pro teroristické akce," prohlásil tehdy americký prezident. Následovala další opatření umožňující sledovat finanční toky.
Do prosince 2001 vláda zmrazila účty o celkovém objemu 33 milionů dolarů a na listině lidí napojených na teror se objevilo 153 jmen. Bílý dům uvedl: "Spojené státy a jejich spojenci vyhrávají válku na finanční frontě."
Podle expertů, které deník The Washington Post nyní oslovil, však tato opatření neměla požadovaný efekt a nezabránila dalším útokům.
"Byla to marná snaha. Není vůbec žádná spojitost mezi tímto postupem a realitou, jak financování terorismu skutečně funguje," říká například odborník na finančnictví v muslimských zemích Ibrahim Warde.
Podle bývalého šéfa oddělení FBI zabývajícího se financováním terorismu Dennise M. Lormela opatření z roku 2001 odstranila některá nejzranitelnější místa ve financování terorismu, ale Al-Káida rychle zareagovala. Omezila některé transakce a jednotlivé teroristické buňky se více začaly spoléhat samy na sebe.
Teroristé jsou navíc při získávání peněz dosti vynalézaví. V Německu se například teroristé pokusili získat peníze ze životní pojistky pomocí předstírání úmrtí jednoho z členů buňky.
Další atentátníci si před útoky popůjčovali poměrně nízké částky od několika bank, čímž nevzbudili žádné podezření.
Jehla v lánech kupek sena
Několik málo týdnů po 11. září prohlásil Gordon Brown, současný britský premiér, že bude naléhat na Evropskou unii, aby začala s terorismem bojovat pomocí mezinárodního bankovního systému.
Po londýnských útocích v roce 2005 a zmařených atentátech na letouny v srpnu 2006 opakoval, že vláda vydá potřebná opatření, zmrazí podezřelé účty a zvýší kontrolu finančních transakcí.
Británie skutečně skoro 500 účtů zmrazila. Stejně jako v případě Spojených státu však toto úsilí britské vlády prakticky k ničemu nevedlo.
Bývalý šéf oddělení zodpovědného za potírání praní špinavých peněz v britském Scotland Yardu Cliff Knuckley říká, že je velmi obtížné odhalit možné teroristy jen sledováním finančních toků. "Hledáte jehlu v kupce sena. Přesněji řečeno, ne v jedné kupce, ale v lánech plných kupek sena," tvrdí.
Čtěte seriál: Jak pracuje Al-Káida
