Cambridge/Massachusetts - Hyperaktivita, agresivita, ale i depresivní chování může být u některých dívek důsledkem toho, že jejich matky byly během těhotenství vystaveny látce BPA, uvolňované z některých plastů.
U chlapců vědci podobné změny nezpozorovali.
Dopadům této látky, celým jménem označované jako bisfenol A, na lidské zdraví se věnuje mnoho lidí a na toto téma již vznikl bezpočet článků a studií.
Bisfenol A bývá zařazován do skupiny takzvaných endokrinních disruptorů - syntetických látek, zasahujících do hormonální rovnováhy v těle. Svojí stavbou BPA napodobuje estrogen, který je vzhledem ke svému velkému významu pro správné fungování lidského těla potřeba správně regulovat.
Vážné dopady to má zejména na plodnost, a to jak u žen, tak u mužů.
Kromě toho se hovoří i o jeho nepříznivých dopadech na vývoj člověka, jeho imunitu, či možný podíl na vzniku cukrovky, rakoviny prsu nebo varlat a prostaty. Situace je o to horší u kojenců, jelikož ho nejsou schopni dostatečně účinně odbourávat.
Studie vědců z Harvard School of Public Health, Cincinnati Children´s Hospital Medical Center a Simon Fraser University ve Vancouveru publikovaná v časopise Pediatrics ukázala, jaké dopady může mít tato látka na chování tříletých dětí.
Ve své práci odebírali 244 nastávajícím matkám během těhotenství a v době porodu, vzorky moči. Poté každý rok - až do tří let věku - měřili množství BPA v moči jejich dětí.
Na konci tohoto období pak matky popisovaly chování a charakter svých potomků. Po zhodnocení a započítání dalších možných okolností došli vědci k výše uvedeným závěrům - ačkoliv žádné nevykazovalo vyloženě abnormální chování, byla spojitost mezi zvyšujícími se dávkami a negativními změnami chování poměrně jasná.
Ačkoliv bude pro plné pochopení účinků BPA na lidský organismus potřeba ještě mnoho dalších studií, doporučují autoři výzkumu už nyní všem nastávajícím matkám minimalizovat kontakt s látkami, které BSA obsahují - ať už se jedná například o účtenky na termopapíru, nebo plasty označené recyklačním kódem "7".
Všudypřítomná látka
BPA se postupem let stal v podstatě běžnou součástí našeho života - využívá se ho zejména ve výrobě polykarbonátových - "tvrdých" - plastů a najdeme ho tak například v obalech CD a DVD disků nebo některých nádobách na potraviny.
Kromě zmíněných se s BPA setkáme třeba i v zubním tmelu, zmíněných termopapírech používaných například pro tisk účtenek v supermarketech, vnitřním povrchu plechovek nebo dalších průmyslových výrobcích.
Dříve se používal i při výrobě kojeneckých lahví; od toho se však postupně odstupuje - například Evropská komise (zejména díky akcím organizace Greenpeace) zakázala po prvním březnu 2011 takto láhve vyrábět a od prvního června je zakázán i jejich prodej.
Česko s výjimkou
Zákaz v Evropě platí, ačkoliv s jednou výjimkou - tou je Česká republika. Tuzemské úřady zatím evropskou směrnici do české legislativy nezavedly.
V obchodech tak stále na tyto láhve můžete narazit - na stránkách ministerstva zdravotnictví lze najít upozornění, které to jsou. Je mezi nimi i jeden český výrobce - jeho vyjádření se nám však doposud nepodařilo získat.
Evropská směrnice se vztahuje jen na kojenecké láhve, přesto některé státy plánují jeho rozšíření i na další výrobky.
