Policie se zabývá incidentem, který se v sobotu odehrál v plzeňské Mulačově nemocnici. Jeden z pacientů tam časně ráno napadl při pokusu o útěk z nemocnice zdravotní sestru a poté vyskočil z okna. Přivolaní záchranáři ho odvezli do fakultní nemocnice, kde v pondělí zemřel. Přesné příčiny úmrtí určí nařízená pitva.
V poledne se zhruba na minutu rozezní v Česku kostelní zvony jako poděkování zdravotnímu personálu za nasazení a obětavost během koronavirové pandemie. Zvláštní poděkování bude patřit zdravotním sestrám, které v úterý slaví Mezinárodní den zdravotních sester. Česká biskupská konference požádala duchovní správce, aby toto zvonění ve farnostech zajistili.
Koncem března Aktuálně.cz informovalo o odměnách pro zdravotníky, kteří v nemocnicích stojí v první linii v boji proti nemoci covid-19. Ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček svým zaměstnancům sliboval mnohatisícové odměny za každou směnu, kterou stráví vystaveni mimořádnému nebezpečí nákazy. Jenže když odměny za březen přišly, neskrývali zdravotníci své zklamání.
Fyzické a psychické vyčerpání, nedostatek vybavení, obrovské počty pacientů a pocit bezmoci z toho, že mnohým není možné pomoci. S tím vším v posledních týdnech bojovala zdravotní sestra Martina Němcová, která pečuje o pacienty s covid-19 v nemocnici nedaleko New Yorku. Na vrcholu epidemie zažila situace do té doby nepředstavitelné. ČTK řekla, že dříve by podobným svědectvím sama nevěřila.
Omezili jsme ambulantní provoz a jiné výkony, takže se teď nedostatek sester neprojevuje. Veškerý personál jsme soustředili do oblastí, které mohou být zasaženy pacienty, popisuje prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová. Krize kolem koronaviru odhalila kritický nedostatek sester v tuzemském zdravotnictví. Věřím, že to paradoxně přispěje k většímu zájmu o tuto profesi, dodává.
K úmrtí zdravotní sestry z pražské Thomayerovy nemocnice, která se nakazila koronavirem, přispěl stres z toho, co se o ní psalo v některých médiích, že byla nezodpovědná a roznášela infekci. V České televizi to v úterý řekla přednostka pneumologické kliniky Martina Vašáková. Ministerstvo zdravotnictví v úterý oznámilo, že spustilo telefonní linku poskytující psychickou pomoc pro zdravotníky.
Zdravotní sestry z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze popisují, v jakých podmínkách pracují na oddělení s pacienty s nakažlivou nemocí Covid-19. Napít se a na záchod mohou odejít až po několika hodinách. "Nejvíc trpí naše nosy a ruce. Jsme ale chráněny lépe, než lidé tam venku," dodávají o přestávce na kafe sestry.
Britská média upozorňují na emotivní apely zdravotníků, kteří při extrémním pracovním nasazení a situaci v obchodech mají problémy s obstaráváním základních potravin. Sestřička Dawn Bilbroughová z města York popsala, že když šla po 48 hodinách v práci na nákup, nenašla v obchodě žádné ovoce ani zeleninu. V slzách prosila spoluobčany, aby přestali s vykupováním zásob.
Televizních seriálů o zdravotních sestrách jsou spousty. Jenže díla jako Ordinace v růžové zahradě nebo Modrý kód jsou podle nich naprosté sci-fi, které s realitou nemá nic společného. Česká televize proto natočila dokumentární seriál Sestřičky, který chce ukázat, jaká je profese doopravdy. Snímek by rovněž rád nalákal nové adeptky, jako se to kdysi povedlo Karlu Kachyňovi stejnojmenným filmem.
Zdravotní sestry z nemocnice Tung-si-chu v čínském Wu-Chanu popřáli lidem k lunárnímu Novému roku v ochranných oblecích. Zdravotnice musejí dodržovat přísná opatření, protože se starají o pacienty nakažené novým koronavirem, který se objevil právě v tomto jedenáctimilionovém městě.
Reportáž byla tendenční, působilo to na mě až bulvárně. Sestra byla nepoužitelná a lehce selhala i lékařka, dominantně to ale bylo selhání jednotlivců, hodnotí náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula případ malého Adama, na který upozornil dokument Obchod se svědomím. To dítě mělo zůstat na oddělení, poskytovat péči někde na chodbě je zásadně špatně, říká. Ne všichni chtějí přiznat chybu, nabídka na odškodnění ale padla, nemůžete se nicméně domluvit mimosoudně do doby, než to schválí pojišťovna, tvrdí Prymula.
Radikální organizace Islámský stát (IS) zadržuje v Sýrii už téměř šest let zdravotní sestru Louisu Akaviovou, které je nyní 62 let. Potvrdilo to novozélandské ministerstvo zahraničí. Informace byla po celou dobu utajována z obavy o její život. Podrobnosti o zdravotní sestře a porodnici Akaviové nejsou známy. Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK), pro který pracovala, ale nové zprávy očitých svědků naznačují, že by mohla být stále naživu. Červený kříž vyzval veřejnost k poskytnutí jakýchkoli informací, které by mohly vést k nalezení Akaviové.
Náborové příspěvky, nemocniční školky nebo příspěvky na bydlení. Ředitelé nemocnic se snaží nalákat sestry na nejrůznější zaměstnanecké výhody. Šéf Městské nemocnice Duchcov však přišel se zcela originálním benefitem. "Kde jinde jsou pracovníci v teple, mohou si natočit čaj a mají rohlík po pacientovi, který ho nesní k snídani?" prohlásil na diskusním setkání ředitelů nemocnic Jaroslav Míč. Jeho slova spustila mezi sestrami okamžitou lavinu kritiky.
Zdravotní sestra Sagilja Nigmatullinová ujde 48 kilometrů týdně, aby se dostala k pacientům ve vzdálené vesnici Pervomajske, v ruském regionu Čeljabinsk. Vydělává jen 150 dolarů za měsíc, ale říká, že taková procházka jí prospěje a nikdy nepomyslela na to, že by měla přestat.
Mediální dům Czech News Center má zdravotní sestře Věře Marešové zaplatit 840 000 korun za články, ve kterých novináři zasáhli do jejích osobnostních práv. Rozhodl o tom ve čtvrtek Obvodní soud pro Prahu 7. Rozsudek není pravomocný, obě strany se proti němu mohou odvolat k pražskému městskému soudu.
Obor domácí péče požaduje víc peněz, podle ministerstva zdravotnictví už je dostal.
Premiér a ministr ve čtvrtek jednali s řediteli nemocnic o nedostatku pracovníků ve zdravotnictví. Týká se podle nich hlavně sester.
Podle posledních státních statistik za rok 2016 bylo v Česku asi 83 tisíc pracovních úvazků zdravotních sester a porodních asistentek. Aktuálně chybí v nemocnicích asi 2500 sester.
Nemocnice v Motole se potýká s nedostatkem personálu na novorozenecké jednotce intenzivní péče, a proto musela snížit počet lůžek ze čtrnácti na sedm. Nemocnice shání čtyři nové sestry, ale tvrdí, že chod oddělení ohrožen není.
Záchranáři budou podle novely zákona muset od září na roční praxi do nemocnice na ARO, JIP či na urgentní příjem. Někteří z nich novou povinnost kritizují s tím, že to mladým kolegům po škole s rychlým zaučením u záchranky beztak nepomůže. Naopak nemocnice jsou za záchranáře na svých odděleních rády, protože jim chybí personál.
