Na první pohled připomíná slavnostní ohňostroj. Ve skutečnosti ale nový snímek z Hubbleova vesmírného teleskopu zachycuje jedny z nejstarších hvězd v celé Mléčné dráze. Astronomové v nich hledají odpovědi na otázky, jak se vesmír postupně proměnil v místo, kde mohly vzniknout planety, chemické prvky nezbytné pro život a nakonec pak i my sami.
Představte si, že si koupíte lístek na barevný spektákl, ale po vytažení opony uvidíte jen šedé flíčky. Pohled do teleskopu pak spoustu lidí zaskočí. Podle hvězdáře Michala Štipla ale pravá romantika netkví v dokonalém obrazu, nýbrž v příběhu, který se skrývá za ním. Boří mýty o vesmíru a v srpnu chystá expedici za zážitkem, který lidstvo odjakživa fascinuje: za zatměním slunce do Španělska.
Mohutný výbuch, ohnivá koule, miliony pokácených stromů, popálení lidé, černý déšť a dodnes žádné vysvětlení. Nad sibiřskou tajgou v oblasti řeky Podkamennaja Tunguska se 30. června 1908 rozjasnila obloha, země se otřásla a nad krajinou se přehnal žár srovnatelný s jaderným výbuchem. Exploze byla podle vědců z americké NASA 185krát silnější než výbuch atomové bomby v Hirošimě.
Je růžová, zahalená do podivného oparu a vědci dodnes nevědí, jestli jde o planetu, nebo o nepovedenou hvězdu. Teď ale kolem záhadného objektu GJ 504 b učinili objev, který může změnit pohled na studium vzdálených světů. Díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba totiž objevili něco zvláštního: důkazy o existenci slaných mraků v jeho atmosféře.
Nový objev roveru Perseverance posouvá pátrání po dávném životě na Marsu dál: v kráteru Jezero zachytil dosud nejrobustnější důkaz organických látek. Jenže jistotu, zda jde o stopu života, nebo o výsledek geologických procesů, přinesou teprve vzorky z Marsu dopravené na Zemi. Právě v tom je podle vědců klíč k celému nálezu.
Po desetiletí se to zdálo jasné. Až Slunce zhruba za pět miliard let vyčerpá své palivo a začne se měnit v rudého obra, Země skončí v jeho rozpínající se žhavé obálce. Nový model belgických a francouzských astronomů ale naznačuje, že osud naší planety nemusí být tak jednoznačný.
Ještě před rokem se zdálo, že její osud je zpečetěn. Legendární vesmírná observatoř Swift, která už více než dvě desetiletí loví nejmohutnější exploze ve vesmíru, se nebezpečně propadá k Zemi. Teď ale začíná záchranná operace, která může přepsat dějiny kosmonautiky.
Astrofyzici dlouho žili v domnění, že když černá díra polkne hvězdu, je po všem. Vesmírná monstra však nyní vědce vyvedla z míry. Nová data ukázala, že dokážou své oběti „trávit“ i několik let a pak zničehonic vyvrhnout masivní proud hmoty zpět do vesmíru – jako kosmické říhnutí s obřím zpožděním. Experti konečně přišli na kloub tomu, co se vlastně na okraji temnoty odehrává.
Na první pohled půjde jen o tenký srpek Měsíce a jasný bod na obloze. Ve skutečnosti se ale tento týden odehraje vzácné nebeské představení, které se spoustě lidí nikdy nepoštěstí spatřit na vlastní oči. Měsíc na chvíli zakryje planetu Venuši, a to za okolností, které astronomové označují za mimořádně neobvyklé. Pokud budete vědět, kam se dívat, můžete být u toho.
Společnost SpaceX, kterou založil Elon Musk, získala z primární nabídky akcií (IPO) o více než deset miliard dolarů (208,2 miliardy korun) více, než se původně předpokládalo. Celkový výnos z nabídky tak činil 85,7 miliardy dolarů, firma původně uváděla, že získala 75 miliard. Nabídka SpaceX se stala největší primární nabídkou všech dob.
Tričko předpovídající stresovou reakci, mikroskopické roboty, kteří čistí těžko dostupná místa, i experiment zkoumající imunitu připravují vědci z brněnských vysokých škol a firem pro českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Vyplývá to z informací na stránce Česká cesta do vesmíru, která přípravu mise podrobně sleduje a propaguje.
NASA znovu ocenila práci českých astronomů Martina Maška a Jakuba Kuřáka, kteří z dálky zachytili kometu R3 PanSTARRS v průběhu času. Snímek vznikal tři týdny v Chile a ukazuje, jak se kometa na cestě ze Sluneční soustavy mění a slábne. Pro dvojici jde už o třetí společný úspěch.
Měsíční prach náleží Akademii věd ČR, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly však v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem akademie převzala.
Podivné signály přicházející z vesmíru léta mátly vědce. Objevují se v intervalech od minut po hodiny a astronomové si dlouho lámali hlavu, odkud pocházejí. Teď tvrdí, že konečně našli klíč k rozluštění jedné z největších kosmických záhad posledních let.
NASA rozjíždí největší návrat člověka na Měsíc od dob programu Apollo. Americká kosmická agentura už objednala první robotické moduly, měsíční buginy i speciální drony, které mají připravit rozsáhlou základnu na jižním pólu Měsíce ještě před příletem astronautů. Projekt za stovky miliard dolarů má být prvním krokem k trvalému osídlení Měsíce a později i k cestě lidí na Mars.
Japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL) chce od roku 2028 nabízet přepravu nákladu na Měsíc. Nový projekt plánuje přepravovat předměty kulturní hodnoty, kterým na Zemi hrozí zánik v důsledku klimatických změn, ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof. JAL by se stala první leteckou společností, která bude zajišťovat dopravu nákladu na Měsíc, uvedly agentury Kjódó a The Japan News.
Když před 42 tisíci lety zasáhl území dnešní Jižní Koreje obří asteroid, rozpoutal peklo. Jenže vědci teď v kráteru Hapcheon objevili nečekané svědectví. Tamní unikátní nález totiž ukazuje, že vesmírné katastrofy nemusely život na Zemi jen ničit, ale paradoxně fungovaly jako jeho inkubátor. A možná právě díky nim dnes máme co dýchat.
Americká společnost SpaceX v pátek večer (v noci na neděli SELČ) provedla zkušební let své dosud největší a nejvýkonnější lodi Starship. Jednalo se o vylepšenou verzi, na kterou americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) sází při vysílání astronautů na Měsíc.
Brněnská firma chce do roku 2030 dostat sondu na Měsíc. „Jižní pól bude čerpací stanicí pro další lety do vesmíru,“ popisuje šéf společnosti TRL Space Petr Kapoun. O budoucnosti kosmického průmyslu podle něj rozhodne boj o data, družice a suroviny na Měsíci. „Vesmírné závody nikdy neskončily. Kdo bude první těžit vodík na Měsíci, tomu budou ostatní platit,“ říká ve Spotlightu Aktuálně.cz.
Brněnská firma chce do roku 2030 dostat sondu na Měsíc. „Jižní pól bude čerpací stanicí pro další lety do vesmíru,“ popisuje šéf společnosti TRL Space Petr Kapoun. O budoucnosti kosmického průmyslu podle něj rozhodne boj o data, družice a suroviny na Měsíci. „Vesmírné závody nikdy neskončily. Kdo bude první těžit vodík na Měsíci, tomu budou ostatní platit,“ říká ve Spotlightu Aktuálně.cz.
