V laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy například zkoumají, jak výrazně zlevnit protonovou léčbu rakoviny, umí zde nasimulovat prostředí uvnitř velké hvězdy, neinvazivně zkoumat památky nebo vyvolat chemické reakce a "vyfotit" je extrémně rychlým snímkováním. A zabývají se tu také možností, jak udělat z mimořádně silných laserů neomezený zdroj energie.
Metoda diagnostiky rakoviny slinivky, která je objevem rakouské vědkyně Denise Wolrab a týmu analytického chemika Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, si vysloužila celosvětové uznání. Výsledek výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Communications, ve kterém se zveřejňují pouze nejlepší objevy ze všech oblastí přírodních věd na světě.
Raketa Falcon 9 firmy SpaceX Elona Muska vynesla do vesmíru skládačku malých družic v podobě kostek 10×10×10 centimetrů. Tři z těchto kostek jsou z Česka. Dohromady tvoří družici, takzvaný nanosatelit, který vyrobil Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Na oběžné dráze bude mimo jiné monitorovat záblesky gama záření. Lidstvu mohou poodkrýt některá tajemství vesmíru.
Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a učinil průlomový objev polarografie, diagnostické metody, za niž v roce 1959 získal Nobelovu cenu. V odkazu prvního českého nobelisty dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V pražské Libni vyvíjejí materiály budoucnosti a účastní se světových výzkumů vesmíru.
Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku.
Mořským biologům se před několika dny v zálivu Monterey na pobřeží Kalifornie podařilo spatřit vzácný druh medúzy. Talířovku bájnou za posledních 34 let vědci v hlubinách kalifornské zátoky zpozorovali pouze devětkrát. Disk medúzy mívá v průměru až jeden metr a její chapadla sahají do délky deseti metrů. Podívejte se na unikátní záběry tajemného mořského žahavce.
Skupina vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a z dalších vědeckých pracovišť pod vedením profesora Josefa Bryji mapovala v říjnu v Ugandě malé savce. Biologové chtěli doplnit slepá místa, odkud neexistují žádné informace o rozmanitosti těchto savců a jejich virů. Momentálně probíhají genetické analýzy, vědci slibují zajímavé objevy.
"Tajemná, nedostižná a komplikovaná. I tak na vás může věda působit, ale ne, když je Noc vědců. Noc, kdy vám věda a vědci ukážou svou pravou tvář," říkají organizátoři této každoroční akce na popularizaci vědy. Speciální program pro veřejnost se koná na vědeckých pracovištích po celé republice, přiláká tisíce návštěvníků a baví děti i dospělé. Letošní ústřední téma se věnovalo času.
Vědci již desítky let zkouší vyvinout stroj, jenž napodobí Slunce a jiné hvězdy a bude získávat energii termojadernou fúzí. Jedno z takových "pokusných Sluncí", takzvaný tokamak, fungovalo v pražských Kobylisích, nyní tam vznikne ještě výkonnější. Spolupracuje na něm celý svět. Češi tu testují technologie pro budoucí termojaderný reaktor schopný vyrobit takřka neomezené množství energie.
Mykolog Petr Kohout získal Cenu Neuron za výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami. Svým výzkumem upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny. Vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. Ve středu odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz.
Češi nosí mikiny s logem NASA a říkají, že používají k navigaci GPS. Ve skutečnosti ale čerpají navigační data z evropského systému Galileo a i další výsledky kosmických programů EU již prorostly do jejich života. Vesmírné aktivity Evropy se navíc řídí z pražských Holešovic a nově na ně bude jako šéf dozorčí rady dohlížet Čech Václav Kobera.
Vynálezce hydrogelových kontaktních čoček, slavný český vědec Otto Wichterle, se narodil právě před 108 lety, 27. října 1913. Po druhé světové válce založil Ústav makromolekulární chemie a na svém kontě má kolem 150 patentů. Jeho následovníci ve výzkumu a vývoji nových polymerů přidávají další a další. Dodnes tak pražské sídliště Petřiny skrývá vědecké pracoviště, které patří ke světové špičce.
Tým českého biologa Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Pojmenoval jej Congolius, tedy žába z Konga. Jeho objev může přispět k větší ochraně zdejší přírody. Africké deštné lesy totiž drancují především čínští těžaři, vzácné druhy živočichů zase často mizí kvůli zájmu o tzv. bushmeat, neboli maso z lesa.
Vědci v sobotu spustili do vod sibiřského jezera Bajkal jeden z největších podvodních teleskopů, který má posloužit k pozorování elementárních částic neutrin a pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a vesmíru, uvedla agentura TASS. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.
Depresivní poruchou v Česku i jinde trpí až deset procent lidí. Na některé z nich přitom nezabírá běžná léčba antidepresivy a každodenní život se tak stává utrpením. Novým přístupem je ketaminem asistovaná psychoterapie, která je alternativou k obvyklým metodám léčby. Zabírá rychleji, ale hodí se jen pro některé pacienty, říká v rozhovoru profesor Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví.
Připomeňte si, kdo zemřel v roce 2020 a čím se tito lidé zapsali do dějin. Na seznamu jmen nechybí průkopníci z oblasti vědy a techniky, nositelé Nobelových cen, politici i nechvalně proslulý vůdce Rudých Khmérů.
Zkoumáme, do jaké míry může koronavirus poškozovat srdce, objevují se myokardy a krevní sraženiny, některé studie jsou alarmující, zajímají nás i mladí, někdy se mluví o tom, že koronavirus způsobuje zánět cév, to vede u nich ke smrti, minimálně profesionální sportovci by měli jít na EKG před návratem po covidu, říká imunoložka Daniela Čiháková, která působí na Johns Hopkins University v USA.
Pavel Majer je vedoucí týmu pro vývoj léků z Ústavu organické chemie a biochemie AV. Jejich látka DRP-104 by se mohla stát budoucí nadějí v léčbě rakoviny. Dostala se totiž do fáze klinického testování. K uvedení ověřeného léku na trh je ještě daleko. Společný tým českých a amerických vědců nyní vyvíjí záložní látky, kdyby tato selhala. A přemýšlí, jak se s látkou dostat do těžko dostupného mozku.
První pacienti dostali slibnou látku pro léčbu rakoviny, kterou vyvinul česko-americký tým vědců. Klinické testování zahájila americká společnost Dracen Pharmaceuticals. První fáze má trvat tři roky, informoval ve čtvrtek Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Propuknutí pandemie koronaviru v Evropě na jaře provázely úvahy expertů a lékařů o tom, že přísná opatření a omezení sociálních kontaktů zlepší situaci zhruba na začátku léta. Bez ohledu na to, zda měly některé státy mnoho nakažených, nebo se jim naopak podařilo virus včas zabrzdit.
