Před 100 lety objevil Heyrovský polarografii, vědci v Libni pokračují v jeho odkazu

Ředitel Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Martin Hof.
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského se nachází v pražské Libni uprostřed sídliště nedaleko stanice metra Ládví.
Sídlí v panelovém domě socialistického střihu, uvnitř se však skrývá ta nejmodernější věda.
Hned u vchodu je památník nobelisty Jaroslava Heyrovského, jenž dal ústavu jméno.
Ve vestibulu je pak vystaven historický polarograf Jaroslava Heyrovského. "Jeho odkaz chceme stále připomínat a snažíme se na něj navazovat," shodují se ředitel Martin Hof (vlevo) a jeho zástupce pro vědeckou činnost Patrik Španěl (vepředu vpravo).
Foto: Zuzana Hronová
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 10. 2. 2022 17:29
Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a učinil průlomový objev polarografie, diagnostické metody, za niž v roce 1959 získal Nobelovu cenu. V odkazu prvního českého nobelisty dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V pražské Libni vyvíjejí materiály budoucnosti a účastní se světových výzkumů vesmíru.

Psalo se 10. prosince 1959, když ve Stockholmu profesor Arne Ölander, člen Nobelova výboru pro chemii, pronášel česky tato slova: "Profesore Heyrovský, vy jste původcem jedné z nejdůležitějších metod současné chemické analýzy. Váš přístroj je mimořádně jednoduchý, jen něco padajících kapiček rtuti, ale vy a vaši spolupracovníci jste ukázali, že ho lze užít k nejrozmanitějším účelům."

Uvedl také, že trvalo řadu let, než si polarografické metody povšimnul svět, ale od té chvíle její význam stále roste. A pak dodal: "Jménem Královské švédské akademie věd dovoluji si vám vyslovit naše nejvřelejší blahopřání. Prosím vás, abyste předstoupil a přijal letošní Nobelovu cenu chemickou z rukou našeho krále." Jaroslav Heyrovský se tak stal prvním českým nositelem tohoto nejprestižnějšího vědeckého ocenění na světě.

Jaroslav Heyrovský se svým polarografem.
Jaroslav Heyrovský se svým polarografem. | Foto: Archiv Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského

Tehdy již stál devět let v čele Ústředního ústavu polarografického na pražské Malé Straně. Odsud v roce 1963 odešel, ale institut funguje dodnes. Na počest svého slavného zakladatele nese název Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V jeho čele mimo jiných stál i Rudolf Zahradník, pozdější předseda Akademie věd.

Polarografie je založená na jednoduché, levné a přitom velmi přesné analýze nejrůznějších látek. Stačí k tomu odkapávající rtuť, nádobka s roztokem, elektrický obvod a potenciometr, jenž zvyšuje elektrické napětí. Vzniká tak elektrický proud, jenž se mění podle toho, co za látku a v jakém množství se nachází ve zkoumaném roztoku.

Dnešní Ústav fyzikální chemie se již nenachází v historické budově na Malé Straně, ale v betonové budově uprostřed sídliště v pražské Libni. V těchto "retrokulisách" však najdeme moderní přístroje a mezinárodně ceněné vědce, hodnocení ústavu patří k nejlepším na Akademii věd. Stále tu rozvíjejí vědecký odkaz českého nobelisty, a to i v mnoha oblastech velice vzdálených od polarografie, a patří ke špičce ve fyzikální chemii.

Díky citlivým a výkonným přístrojům pozorují, co se děje v molekulách a atomech, a tyto znalosti využívají v rozmanitých oborech: od vývoje baterií či katalyzátorů nové generace, přes výzkum vesmírných těles až po zkoumání spouštěčů Alzheimerovy choroby nebo vývoj samočistící nátěrové hmoty na památky, které kromě památek umí vyčistit i vzduch.

"V dnešní marketingové době mám však obavu, že lidi nezajímá důležitá a mezinárodně uznávaná věda ve staré budově. Přijde mi, že někdy vítězí spíše krásná nová centra, která ale za sebou ještě nemají žádné výsledky," říká k úspěchům ústavu jeho ředitel Martin Hof.

Podívejte se do Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského prostřednictvím galerie Aktuálně.cz.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Teploty poprvé pokořily tropickou třicítku, na jihu Moravy bylo přes 31 stupňů

Česko dnes zažilo první tropický den letošního roku, kdy teploty vystoupají alespoň na 30 stupňů Celsia. Nejvíc naměřili v Kuchařovicích na jihu Moravy, kde bylo 31,1 stupně. Tropické počasí panovalo také v Plzni, Českých Budějovicích, Praze a v dalších městech a obcích. Teplotní rekordy padly zhruba na třetině stanic, které měří alespoň 30 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav na facebooku. Blížící se studená fronta ale vedra posledních dní ukončí a v nejbližší době se tropické teploty nečekají.

Loni meteorologové zaznamenali první tropický den o deset dní dní dříve, 10. května, předloni zase až 13. června a třeba v roce 2018 už 3. května.

Nejčastěji dnes padaly teplotní rekordy z 20. května roku 1979. Je to příklad Kuchařovic nebo Českých Budějovicích, kde bylo 30,8 stupně Celsia, zatímco maximum před 43 lety mělo hodnotu 29,2 stupně Celsia. V Havlíčkově Brodě sice teplota zůstala pod tropickou třicítkou, přesto tam překonali teplotní rekord z roku 1924. Meteorologové tam naměřili 29,4 stupně Celsia, o stupeň víc než před 98 lety.

V Plzeňském kraji bylo odpoledne nejtepleji v Plzni - Bolevci. Přístroje tam ukázaly 30,9 stupně Celsia, což je o jednu desetinu stupně víc, než byl dosavadní rekord stanice z roku 1979, řekl ČTK Pavel Kopeček z plzeňské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Na dalších stanicích západních Čech se teploty přes hranici 30 stupňů nedostaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy