Ruský raper Ivan Alexejev, známý pod uměleckým jménem Noize MC, na koncertu v Taškentu označil ukrajinské ostřelování ruského města Belgorod za návrat raket dříve vypálených proti Ukrajině. Belgorod je rodným městem zpěváka, který válku Ruska proti Ukrajině od počátku kritizuje, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Jak vypadá běžný den českých vojáků na frontě a proč se rozhodli odejít do boje? Marek Wiesner z iniciativy Mise Ukrajina společně s tamními českými legionáři v rozhovoru popisuje situaci na Ukrajině. Wiesner je s vojáky v úzkém kontaktu, na některé otázky tak redakce má zprostředkovanou odpověď přímo od členů české jednotky. “Bojují i za naši zemi, protože věří, že Rus půjde dál," říká Wiesner.
Ochota Čechů pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace klesá. V polovině června pomoc schvalovalo 53 procent lidí, na začátku dubna to bylo o 11 procentních bodů více. Vyplývá to průzkumu agentury STEM. Pokles podle ní souvisí s obavami lidí o vývoj ekonomické situace. Vzrostl také počet lidí, kteří pomoc běžencům zásadně odmítají. Nyní jich je 26 procent, o deset bodů víc než v dubnu.
Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky románům o brněnské vile Tugendhat, přírodovědci Gregoru Johannu Mendelovi nebo událostech pražského jara mimořádně oblíbený. Koncem června britský autor za svými tuzemskými čtenáři přijede na festival Slunovrat v Opavě. V rozhovoru vysvětluje, proč by se malé národy neměly podceňovat i proč se ve své nové knize vrací do období anglické průmyslové revoluce.
Město je ostřelované každý den. Severodoněck za řekou už téměř celý ovládli Rusové, přesto někteří lidé z Lysyčansku změnili své rozhodnutí a odmítli se evakuovat. Za hřmění bomb nechávají hrát své děti venku. Reportér Rádia Svobodná Evropa se na frontové linii obyvatel ptal, proč nechtějí v takové situaci opustit své domovy.
„Sám nevím, jak jsem výbuch protitankového granátu přežil, explodoval při vykládce. Odnesl to loket a břicho a praskly mi oba bubínky. Zbytků RPG v sobě mám ještě dost,” říká Jan, který jako medik působil u pluku Azov v Kyjevě a později i v Záporoží. „Jestli v Azovu někdy byl nějaký ultrapravicový nádech, tak je to minulost. Na Ukrajině mám část rodiny, takže to pro mě je velice osobní,” dodává.
Viděli jsme zničené budovy a silnice, krvavé skvrny, spálená auta na ulicích a improvizované hroby. Země, která bývala lidem bezpečným domovem, teď připomíná jen utrpení, říká Matilda Bognerová, šéfka Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz líčí příběhy lidí, kteří se stali oběťmi ruských válečných zločinů. Její tým sbírá v zemi přímá svědectví.
Tisíce mrtvých a zraněných, zničené domovy i celá města, krádeže majetku i obilí. Ruská invaze na Ukrajinu si vybírá obrovskou daň na tamním obyvatelstvu a už teď je jisté, že se země bude z konfliktu dlouho vzpamatovávat. Vědci ale varují i před ničením přírody, která už možná nepůjde zachránit. Národní parky kolem pobřeží Černého moře jsou jedinečné a vědci se je snaží zachránit po desetiletí.
Obyvatelé Novoluhansku v Doněckém regionu na východě Ukrajiny žijí ve sklepeních, vaří si na otevřeném ohni a prosí o evakuaci a pomoc. Nemají plyn, elektřinu ani pravidelné zásoby vody. Ruské jednotky město ostřelují každý den, zatímco okolo dvou tisíc lidí se ve vesnici snaží přežít.
„Tady v Česku byl Tomáš vysoce postaveným manažerem. Jeho jednotka si vysloužila takové renomé, že má k dispozici nejmodernější zbraně. Ztráty mají minimální, ale ne každý vydrží ten stres a nasazení,” popisuje reportér serveru Seznam Zprávy Jan Novák fungování diverzní jednotky na východě Ukrajiny, se kterou strávil čtyři dny a které velí dobrovolník z Česka.
Rusové na okupovaných územích zřizují tábory pro Ukrajince, kteří mají vazby na vládní a vojenské představitele či novináře. Podle řady svědectví v nich panují otřesné podmínky. Kdo je "politicky nežádoucí", určují při selekci, kterou musí projít každý, kdo chce regiony ovládané Moskvou opustit. Ukrajince vyslýchají, snímají jim otisky prstů nebo prohledávají telefon.
„Roztříštěnost techniky, kterou na Ukrajinu posíláme, je děsivá. Chaos ve zbraňových dodávkách, bude v dlouhodobém konfliktu Ukrajině komplikovat život. Přitom řídit je z Evropy je jednoduché,” říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Zelenskyj je opravdu dobrý v tom, co dělá. Posiluje důvěru. Navštívit vojáky na frontě bylo odvážné gesto. Vývoj bojů hraje ve prospěch Ukrajiny,” dodává.
Ukrajinským obráncům, kteří se vzdali ruským silám v ocelárnách Azovstal, hrozí trest smrti. Deník Aktuálně.cz mluvil se ženou jednoho z vojáků, které Rusové na místě drží v zajetí. Čtyřiadvacetiletá Anna Zajcevová si při útěku z oceláren, kde se s čtyřměsíčním synem 65 dní skrývala, prošla filtračním táborem. “Každou minutu se modlím, aby se vrátil. Nevím o něm nic. Zelenskyj nás nezradil," říká.
Hosty vysílání DVTV jsou bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, reportérka Deníku Referendum Gaby Khazalová, potomek restaurátorů Pražského orloje David Míša a profesor klinické psychologie Radek Ptáček.
"Na začátku války jsme měli stovky telefonátů denně," vypráví Michal Terendy, zakladatel největšího výrobce protiatomových krytů v Česku. Jeho firma Tebrix v Liberci vyrábí podzemní obydlí už skoro deset let. Ocelové kryty vydrží nukleární výbuch i útok biologickými či chemickými zbraněmi, přičemž žít v něm můžete třeba i dva roky. Podívejte se s námi, jak se vyrábí a jak vypadají uvnitř.
Karel Řehka nebyl první volbou na nového šéfa českého generálního štábu. Dokonce ani druhou či třetí. Jako ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebyl totiž momentálně k dispozici. Nicméně výsledek licitování mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministryní obrany Janou Černochovou považují oslovení bezpečnostní experti za přelomový.
Japonci zaútočili 3. června 1942 s tehdy nejsilnější flotilou světa na tichomořské souostroví Midway. Američané tam měli předsunutou leteckou základnu. Nikdy před tím ani potom nenasadily žádné dvě země tolik techniky a lidí do boje o tak malý a od pevniny vzdálený kousek země. Bitvu o Midway, která začala před 80 lety, vyhráli Američané a znamenala obrat ve válce v Tichomoří.
„Byl jsem osloven, abych se stal tváří celého projektu. A jako profesionál musím pracovat za nějaké peníze. Projekt protizávalového krytu je dobrý, ale podcenil jsem, jak si to někteří lidé vyloží,” říká bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor, který avizoval důležitou bezpečnostní výzvu občanům, ale na brífinku jim pak nabídl k prodeji bunkr na zahradu za půl milionu.
Finský velvyslanec v Praze Jukka Pesola příští týden končí svou misi a vrací se do Helsinek. Polovinu svého úřadu přežíval pandemii koronaviru, nyní odchází v době, kdy se o Finsko všichni zajímají. Země se totiž po letech neutrality rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině vstoupit do NATO. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Pesola vysvětluje, proč byl krok nutný nebo jak probíhají hovory s Tureckem.
Chlouba nacistického námořnictva a jedna z největších bitevních lodí, které bojovaly ve druhé světové válce. Adolf Hitler doufal, že za pomoci Bismarcku dokáže třetí říše přerušit lodní zásobování Velké Británie, tím celou zemi vyhladoví a donutí ke kapitulaci. Plán ale nevyšel. Projděte si příběh "katedrály z oceli", která se potopila 27. května 1941 po souboji s bitevními loděmi.
