Jeden záchod pro stovky lidí. Rusové drží "nežádoucí" Ukrajince v nuzných podmínkách

Julia Makhinchuk Julia Makhinchuk
8. 6. 2022 15:07
Rusové na okupovaných územích zřizují tábory pro Ukrajince, kteří mají vazby na vládní a vojenské představitele či novináře. Podle řady svědectví v nich panují otřesné podmínky. Kdo je "politicky nežádoucí", určují při selekci, kterou musí projít každý, kdo chce regiony ovládané Moskvou opustit. Ukrajince vyslýchají, snímají jim otisky prstů nebo prohledávají telefon.
Evakuovaní z ocelárny Azovstal byli převezeni do filtračního tábora ve vesnici Bezimenne.
Evakuovaní z ocelárny Azovstal byli převezeni do filtračního tábora ve vesnici Bezimenne. | Foto: Reuters

Před ruskou invazí třicet kilometrů východně od Mariupolu na pobřeží Azovského moře leželo přímořské letovisko. Nyní se vedle lesklé hladiny rozkládá jeden z táborů pro obyvatele okupovaných oblastí. Středisko ve vesnici Bezimenne je jen jedním z několika míst, kde Rusové drží údajně politicky nežádoucí Ukrajince.

Další podobná střediska zřídili Rusové podle informací bývalé ombudsmanky Ljudmily Denisovové v okupovaných městech na jihovýchodě Ukrajiny: Dokučajivsku, Mykiľském, Manhuši či Jaltě na Krymu. Kolik lidí takzvanými filtračními tábory prošlo, není jasné. Denisovová na svém kanálu na sociální síti Telegram uvádí, že selekci, která odhaluje údajné nepřátele Moskvy, podstoupilo asi 37 tisíc lidí.

První svědectví o filtračních táborech se objevila začátkem března, když ruské jednotky dobyly a začaly okupovat města a vesnice na východní Ukrajině.

Tehdy americký list The Washington upozornil na satelitní snímky a videa společnosti Maxar, které potvrzovaly, že ruské ministerstvo pro mimořádné situace ve spolupráci se samozvanou Doněckou lidovou republikou u Mariupolu postavilo stanové městečko pro 450 Ukrajinců. Ruská tisková agentura TASS k tomu tehdy uvedla, že slouží pro registraci a následnou přepravu do dalšího "dočasného ubytování". 

Otřesné podmínky

Americká stanice CNN přinesla příběh Kariny, dvacetileté obyvatelky Mariupolu, která se z města pokusila uprchnout spolu s otcem. Selekcí prošla jen ona. Otce Rusové odvlekli do tábora v Bezimenném, kde ho drží více než měsíc. Podmínky, ve kterých přebývá, jsou podle ženy otřesné.

"Někteří spí na zemi. Ti, kteří měli větší štěstí, na židlích nebo v tělocvičně na karimatkách. Nemají možnost se nikde umýt ani použít záchod. Všichni jsou nemocní," popisuje, co jí řekl otec.

Rusové ve středisku v budově bývalé školy podle ní odmítají zadržovaným Ukrajincům poskytnout lékařskou péči. K jídlu jim podávají vodové polévky a vězeňskou stravu. Proč jejího otce zavřeli, Karina ani on netuší. Podobně na tom jsou i další věznění lidé. 

Podmínky ve střediscích popsal i starosta Mariupolu Petr Andrjuščenko na sociální síti Telegram. Ukrajinci podle něj spávají na chodbách bez přikrývek, jednu toaletu sdílí až 350 lidí.

Že by v táborech docházelo k nelidskému zacházení s Ukrajinci, Moskva popírá. "Každý stan je vybaven vařičem a postelí. Všichni zde ubytovaní civilisté dostávají lůžkoviny. V městečku je navíc zásuvka, kde si evakuovaní mohou dobít mobily a kontaktovat své příbuzné. Dokonce i sami záchranáři dávají své telefony, aby dočasní obyvatelé stanů mohli říct svým příbuzným, že jsou stále naživu," tvrdila na konci března ruská státní agentura TASS.

Seznamy Ukrajinců určených k likvidaci

Bývalá ombudsmanka Ljudmila Denisovová upozorňuje, že Rusko zřizovalo filtrační tábory pro Ukrajince ještě před invazí, která začala 24. února. "Apelovali jsme na všechny, včetně mezinárodních lidskoprávních organizací či OSN. Nikdo problému nevěnoval pozornost," uvedla s tím, že Rusové už v té době ze země odvlekli 90 tisíc lidí.

Americká stanice CNN s odvoláním na své zdroje napsala, že tábory provozuje ruská kontrarozvědka FSB, která plánovala zřídit rozsáhlou síť středisek k zavraždění "politicky nežádoucích" Ukrajinců ještě před začátkem války. Zbytek se měl přepravit do Ruska.

Už v únoru také podle listu The New York Times americká vláda napsala vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, že Kreml vytváří seznamy Ukrajinců, které v případě invaze do země plánuje zabít nebo zavřít do internačních táborů. Moskva zprávy o existenci dokumentu popřela.

Video: Generál Jiří Šedivý o aktuální situaci na ukrajinské frontě

Válka na Ukrajině - generál Jiří Šedivý o aktuální situaci na ukrajinské frontě | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Lidé už požádali o příspěvek 5000 Kč asi pro 211 tisíc dětí

Lidé již zažádali o jednorázový příspěvek 5000 korun asi pro 211 tisíc dětí. Uvedl to v úterý ráno na Twitteru ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Celkem by mohlo podle ministerstva dostat příspěvek 1,1 milionu domácností zhruba na 1,6 milionu dětí. Z nich pro 240 tisíc dětí dostanou lidé dávku automaticky, protože na ně již pobírají dětské přídavky. Výdaje na mimořádný příspěvek dosáhnou asi 7,8 miliardy korun. Příspěvkem chce vláda zmírnit dopady zdražování na rodiny.

Dávka je určena na všechny děti s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku, kterým nebylo letos k 1. srpnu ještě 18 let, nebo které se do konce tohoto roku teprve narodí. Získat ji mohou rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu korun. Domácnosti s přídavky na děti příspěvek dostávají automaticky a ostatní o něj musí požádat buď on-line na webu ministerstva, nebo osobně přes tzv. Czech Pointy. Celkem bylo podle dnešních informací Jurečky podáno už přes 132 tisíc žádostí, z toho přes on-line aplikaci asi 117 tisíc a na Czech Pointech přes 15 tisíc.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů, Tchaj-pej to odsoudil

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů včetně diplomatické zástupkyně ve Spojených státech. Chce je tím potrestat za údajnou podporu nezávislosti Tchaj-wanu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na čínská státní média. Tchajwanské ministerstvo zahraničí sankce odsoudilo a označilo je za zastrašování.

Sankce přicházejí poté, co na začátku srpna navštívila Tchaj-pej předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Podle Číny, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za nedílnou součást svého území, krok vyslal špatný signál tchajwanským politickým silám usilujícím o nezávislost ostrova. V neděli a v pondělí byla na Tchaj-wanu také delegace amerického Kongresu.

Mezi osobami, na něž čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu uvalil sankce, je nově šéfka diplomatického zastoupení Tchaj-wanu ve Spojených státech Siao Mej-čchin, předseda tchajwanské Rady národní bezpečnosti či politici z vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP). Podle Pekingu osoby na sankčním seznamu "úmyslně zvýšily napětí v Tchajwanském průlivu a lehkomyslně podkopaly stabilitu a mír v regionu".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V pondělí přibylo v Česku 2881 případů covidu, pozitivní testy byly častější

V pondělí v Česku přibylo 2881 potvrzených případů koronaviru. Proti minulému týdnu je to mírný pokles. Méně se ale také testovalo, pozitivita byla u všech tří typů testů vyšší. Od víkendu se zvýšil počet hospitalizovaných, je jich téměř tisíc. Incidence se v posledních dnech mění jen minimálně, na 100 000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 116 nakažených. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V mezitýdenním srovnání epidemie v ČR zpomaluje od konce července. Výjimkou byla sobota, kdy se počet nově nakažených proti předchozímu týdnu zvýšil asi o 50.

Trvale se ale snižuje také zájem o testy. V pondělí jich laboratoře provedly asi 10 000, zhruba o tisíc méně než o týden dříve. U nejpočetnějších diagnostických testů, které podstupují lidé vykazující příznaky nemoci, se covid prokázal u více než 36,5 procenta vzorků. Je to nejvyšší pozitivita zhruba za dva týdny. Preventivní testy odhalily covid u necelých devíti procent testovaných a epidemiologické testy, které se dělají například kvůli kontaktu s nakaženým, měly pozitivitu 23 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy