Přední rusko-britský novinář a spisovatel Peter Pomerantsev kritizuje Západ, že na Kreml neuvalil dostatečně tvrdé sankce. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že dokud budou do Ruska téct miliony z prodeje ropy a zemního plynu, může se Vladimir Putin cítit bezpečně. "Rozhodli jsme se, že ho udržíme u moci, protože se ho prostě bojíme," hodnotí expert na propagandu Pomerantsev.
„Nevidím důvod tvrdit, že Rusko nikdy nebude jiné. Když Belgie páchala zločiny v Kongu, tak jsme to mohli říkat taky,” říká šéfredaktor Voxpot Vojtěch Boháč. „Když se nezlobíme, že Chartu 77 do roku 1989 podepsalo jenom 1 900 lidí, tak bych nebyl tak odsuzující vůči tomu, co dělají lidé v režimu, kde můžete dostat 15 let vězení jen za to, že mluvíte o válce,” dodává.
Spojené státy v pondělí znemožnily ruské vládě uhradit splátky dluhopisů v hodnotě přes 600 milionů dolarů (více než 13 miliard korun) z ruských rezerv držených u amerických bank. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího amerického ministerstva financí. Washington se tak snaží zvýšit tlak na Moskvu a omezit množství dolarů, které má Rusko k dispozici.
„Vidíme naprostou tragédii, ruské počínání na Ukrajině to ukazuje v jiném světle. Vypadá to jako cílená likvidace většího množství lidí,” říká šéfredaktor Voxpot Vojtěch Boháč, který strávil několik týdnů v obléhaném Kyjevě. Reaguje na masakr v Buči, kde podle svědků i ukrajinských úřadů zabili ruští vojáci stovky civilistů. Těla ležela na ulicích a v masových hrobech. podle Ruska šlo o provokaci.
Redakce Aktuálně.cz požádala dvě mladé ženy a dva muže z různých částí Ukrajiny, aby každý den popisovali, co zažili. Jejich svědectví ukazují život v neustálém strachu, s kulisou kvílejících sirén a výbuchů raket. Bohužel Anton se odmlčel a redakce o něm nemá žádné zprávy. Přečtěte si deníky Anastasie, Oleny a zejména Vladyslava, který popisuje poslední raketové útoky na Oděsu.
Hosty vysílání jsou novinář Voxpot Vojtěch Boháč, vědkyně Martina Benešová, hungarolog Robert Pejša a cukrář Josef Maršálek.
S manželkou se do Česka přestěhovali před devíti lety z Podkarpatské Rusi. Dali na rady kamarádů, kteří si Čechy pochvalovali. A jsou tu spokojení. Do rodné země zmítané válkou se zatím vrátit nechtějí. Ruská radikalizace byla podle něj patrná posledních osm let. "Ruské noviny hlásaly, že Západu se nebojí a že jednou skončí až u Berlína," říká pro Aktuálně.cz lékař, jenž si nepřál uvést své jméno.
Rusko je dost velké, proč chce další zemi? Proč většinu šílených lidí tvoří muži? Otázek, na které musí učitelé v Evropě v souvislosti s válkou na Ukrajině nalézat odpovědi, se v hlavách studentů nejen při výuce zeměpisu či dějepisu rodí mnoho. Vlády po celé Evropě vypracovaly pro tápající vyučující pokyny.
„Jela jsem na Ukrajinu navštívit babičku a kamarády, ale už jsem nestihla odjet. Byla jsem v jedné vesnici v chersonské oblasti, když nás v šest ráno vzbudila kamarádčina mamka, že začala válka,” říká z Chersonu na jihu Ukrajiny studentka Leila Selyshcheva, která od patnácti let žije v Česku. „Město je hodně poškozené, přímo v ulicích se teď nebojuje, ale Rusové město okupují,” dodává.
„Vláda schválila další vojenskou techniku, která míří na Ukrajinu. V hodnotě majetku, který byl ze strany ministerstva obrany odeslán, už jsme na částce kolem jedné miliardy,” říká ministryně obrany Jana Černochová z ODS. „Pořád se s jistou nadějí upínám k tomu, že by se lidé z obklíčených měst mohli bezpečně dostat pod dohledem koalice ochotných. Můžeme apelovat na OSN,” dodává.
Opadané kachličky, rozbitá okna nebo díry v omítce od střel jsou dnes už běžnou součástí mnoha zdravotnických zařízení na Ukrajině. Ženy rodí v krytech a lidé za lékaři nechodí, pokud se nejedná o velmi vážnou situaci. Nemocnice se v několika případech staly dokonce i terčem ruských útoků, tvrdí ukrajinský think-tank. Podle něj ruská armáda cíleně zaútočila nejméně na 76 z nich.
„Předpokládám, že když Ivan David něco cituje z ruské propagandy, tak to má ověřené i z druhé strany. O některých okolnostech nemáme informace, které by byly z nezávislých zdrojů ověřené. Ve válce se tyhle věci dějí. Za válku ale může Rusko a je to jeho vina. Nevím, co ode mě chcete slyšet,” říká bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě a dnes poslanec SPD Jaroslav Bašta.
Ruští a běloruští studenti Masarykovy univerzity natočili video, ve kterém svorně vystoupili proti invazi na Ukrajinu. „Je to vzkaz pro všechny. Vzkaz, že válku také odsuzujeme, byť je vedená našim jménem,” říká Alex Zalesov, student původem z Moskvy a dodává: „Strach je v Rusku velmi zakořeněný. Rusové se bojí vyjádřit svůj názor, říct něco otevřeně. Jsem rád, že jsem ho dokázal překonat."
Půl roku poté, co francouzský deník Le Monde na titulní straně označil nález téměř šesti tisíců stran rukopisů spisovatele Louise-Ferdinanda Célina za „jeden z největších literárních objevů století“, se první z dosud neznámých děl dostane ke čtenářům. Román nazvaný Válka vydá 5. května nakladatelství Gallimard v prestižní takzvané Bílé edici, informovala agentura AFP.
"Pokaždé, když Rusové pořádají válečná tažení, vyjednávají jen s tím, koho považují za partnera. S Putinem se dohodnout dá, prezident Zelenskyj pro něj ale tímto partnerem nebude," říká vyjednavač Radim Pařík a dodává: "Ukrajina po Rusku nechce vůbec nic, kromě toho, aby stáhlo svoje vojska. Dokud budeme ustupovat, bude se tlak jen zvyšovat. Západ nemluví jedním hlasem a to je chyba."
„Emoce Joea Bidena chápu. Jeho poslední věta ale byla nešťastná a nepřipravená. Jinak by ji následně nemuseli dementovat. Jeho úkol není říci, co ho napadá, ale hledat způsob, jak zastavit to, co se děje na Ukrajině,” říká bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD. Komentoval tak vyjádření amerického prezidenta o tom, že Vladimir Putin nesmí zůstat v čele Ruska.
„Postup Ruska je jedním slovem debakl. Co se jim nepodařilo získat rychle, se pokusí urvat brutální silou. Nedojde-li k vyjednávání, hrozí, že to Ukrajina dlouhodobě neustojí,” říká bezpečnostní analytik Josef Kraus k situaci na ukrajinském bojišti. "Jadernou hrozbou Rusko psychologicky straší několik let, síla jaderných zbraní je ale výrazně slabší, než byla,” prohlašuje.
V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu Česko pozastavilo platnost některých domén dezinformačních webů, které v zemi šířily ruskou propagandu. Ta se však v reakci na to přesunula na sociální sítě, zejména do aplikace Telegram. Šíří se hlavně protiuprchlické narativy, na kterých se podílí i hnutí SPD. Podle expertů ruské vlivové operace v Česku trvají kvůli lidem napojeným na Ruský dům v Praze.
„Bojujeme proti člověku, který má větší šanci vydírat svět, než měl Hitler. Snaha Západu domluvit se s Ruskem je někdy až přehnaná. Rozumí jen síle, sám jsem si to ověřil i v době odsunu,” říká Michael Kocáb, který v 90. letech jako poslanec vedl komisi pro odchod sovětských vojsk. „Rusko není národ primitivů. Musíme věřit, že si to vyřeší sami. Západ na to momentálně nemá,” dodává.
