Finský velvyslanec v Praze Jukka Pesola příští týden končí svou misi a vrací se do Helsinek. Polovinu svého úřadu přežíval pandemii koronaviru, nyní odchází v době, kdy se o Finsko všichni zajímají. Země se totiž po letech neutrality rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině vstoupit do NATO. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Pesola vysvětluje, proč byl krok nutný nebo jak probíhají hovory s Tureckem.
Chlouba nacistického námořnictva a jedna z největších bitevních lodí, které bojovaly ve druhé světové válce. Adolf Hitler doufal, že za pomoci Bismarcku dokáže třetí říše přerušit lodní zásobování Velké Británie, tím celou zemi vyhladoví a donutí ke kapitulaci. Plán ale nevyšel. Projděte si příběh "katedrály z oceli", která se potopila 27. května 1941 po souboji s bitevními loděmi.
„Musíme bojovat a musíme zvítězit. Jinak se budeme muset svého území a své suverenity vzdát. Ruské požadavky jsou ultimáta. Nedá se jim věřit, Putinovým cílem je, aby Ukrajina neexistovala,” říká ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. „Teď potřebujeme hlavně těžkou techniku, tanky, obrněná vozidla a raketomety, které by nám umožnily osvobozovat okupovaná území,” dodává.
Tři roky starý belgický ovčák jménem Max letos na jaře vyrazil do války po boku ruských speciálních jednotek. Ty ho ale při dobývání Ukrajiny nechaly napospas vlastním osudu, a tak pes nakonec přešel do služeb ukrajinské armády.
„Vezl jsem táty od rodin, bývalé vojáky, kteří se rozhodli, že je potřeba něco udělat. Zažívají tam zvěrstva, středověk se vší jeho krutostí,” říká dobrovolník David Řehoř. „Denně komunikujeme přes zašifrované kanály. Zveřejňujeme videa, která se zveřejnit dají. Od Čechů teď potřebují nejvíc podporu, finance na speciální části výstroje,” dodává.
Ruským vojskům velí Putler, ukrajinská vojska zase odráží útoky skřetů či hordy. Ruská invaze se promítá i do jazyka. Na Ukrajině vznikají nová hanlivá označení pro okupanty, Rusové zase oživují staré výrazy, dehonestující sousední zemi. Přinášíme přehled těch nejpoužívanějších.
Dojemná vzpomínka na zavražděného litevského režiséra Mantase Kvedaravičiuse doprovodila světovou premiéru jeho dokumentárního filmu Mariupolis 2 na festivalu ve francouzském Cannes. Snímek, který zblízka ukazuje život v ukrajinském městě Mariupol obléhaném ruskou armádou, uvedla autorova snoubenka.
„Ukrajinská ekonomika se po válce dostane zpět do pěti let. Ruské to bude trvat nejmíň jednou tak dlouho,” říká Ivan Mikloš, poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny. „Použití peněz ze Západu na obnovu země bude podmíněné. Bude jasně dané a následně kontrolované, na co se mohou použít. Pomoc Ukrajině není jen o penězích, ale i o reformách. S obnovou se ovšem musí začít co nejdřív,” dodává.
„Ruským představitelům se nedá věřit. Slova, která vyřknou, pro ně nejsou závazná. Putin už několikrát změnil pozici o 180 stupňů, a nikdo po něm nikdy nechtěl, aby to vysvětlil,” říká politický geograf Michael Romancov. „Vstup Finska a Švédska do Aliance je pro Rusko problém PR. Přímá hrozba to pro něj ale není. NATO nemá důvod, aby útočilo a Rusko to moc dobře ví,” dodává.
Letecká základna u vsi Željava, umístěná uvnitř horského masivu Plješevica a připravená pro 100 letounů MiG-21, byla unikátem, jaký v Evropě téměř nemá obdoby - podobné komplexy se dají najít snad jen ve Švédsku. Před 31 roky ale skoro 60 tun výbušnin vykonalo dílo zkázy a velkolepé podzemní letiště se stalo minulostí.
„Zatímco NATO se rozšiřuje demokratickou vůlí, Putinova říše se rozšiřuje ozbrojenou agresí, což dělá z Aliance aktéra, který je atraktivní, a z Ruska aktéra, který k té atraktivitě svým chováním dost přispívá,” říká velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. „Je veliká věc, že se Finsko se Švédskem vzdají neutrality, kterou budují od konce 2. světové války a která je také velmi drahá,” dodává.
Polský pilot v polovině května nakreslil pomocí manévrů mírové heslo Make Beer Not War (Dělejte pivo, ne válku). Chtěl dát najevo odpor vůči ruské invazi na Ukrajině, kaskadérský kousek mu trval necelé čtyři hodiny.
Minulost mizí v zapomnění, Němci procházejí přerodem a začínají bojovat. Z lásky k humanitě se učí sahat po zbraních.
„Ekonomičtí migranti? Humanitární dávku můžete dostat vždy jen v jedné ze zemí EU. Nemělo by se tedy stávat, že někdo bude tyto dávky pobírat ve více zemích. Lidé neprchají před válkou, aby cestovali mezi státy, chtějí jen přečkat krizi. Maďarsko jim, navzdory občanství, není ochotno poskytnout podporu. Nechá je tam několik dnů a pak musí zemi opustit,” říká Jan Husák, člen RVZRM.
"Od Putina jsem čekal, že bude v lepší kondici. Z jeho proslovu jde vidět, že je ve slepé uličce a hledá, jak z toho ven. Doufejme, že se svět konečně poučí, že se zločinci se nedá ani vyjednávat, ani obchodovat," říká historik Alexej Kelin. "Z Putina je troska. Dnes už chápe, že na cara nemá, a odhalil svoji pravou tvář. Chtěl bych se dožít dne, kdy se za Rusko nebudu muset stydět," dodává.
Rusové na Ukrajině posílají své odpůrce do izolačních věznic a mučíren, popisuje ruské filtrační tábory ukrajinská poslankyně Lesja Vasylenková, která válečné zločiny mapuje. Upozorňuje, že Ukrajinci jimi procházejí při nucených deportacích do Ruska. Jsou mezi nimi i děti, kterých už vojáci podle dat ukrajinské vlády, které má redakce k dispozici, přes hranice převezli téměř 200 tisíc.
Dříve tu stály domy a na chodnících se povalovaly leda odpadky. Nyní lidé, kteří se procházejí Mariupolem na jihu Ukrajiny, narazí na část ruské střely. Fotografové agentury Reuters zachytili i menší města v okolí Kyjeva nebo vesnici nedaleko Černihivu. Na všech těchto místech zůstala nevybuchlá munice či úlomky raket.
Redakce Aktuálně.cz měsíc po začátku války na Ukrajině požádala dvacetiletého studenta žurnalistiky z Oděsy, aby každý den vyprávěl své zážitky. Jeho svědectví ukazují úzkosti v kulisách kvílejících sirén a občasných výbuchů raket. Přečtěte si deník Vladyslava Viegela, který popisuje ruské útoky na jižní Ukrajinu, život v neustále ohroženém městě i své každodenní strasti a radosti.
Hosty jsou generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík, spisovatelka Lucie Barošová, Petr Freimann z kampaně Nechmel děti a zpěvačka Annabelle.
„Pod Azovstalem je několik krytů spojených technologickými tunely. Domnívám se, že vojáci a civilisté by se mohli skrývat pod nezastavěnou částí výrobních provozů, ale netroufám si to tvrdit,” říká industriální fotograf Viktor Mácha, který před lety navštívil dnes obléhaný komplex v Mariupolu. V neděli se z něj podařilo evakuovat stovku civilistů, další ale na místě zůstávají.
