Na internetu se množí recesistické úvahy a petice o vyhlášení hlasování o připojení ruské Kaliningradské oblasti k Česku. Twitter zaplavily komentáře a memy, které situaci rozvíjejí. Vtip je oblíbený mezi Čechy i Poláky.
Rusko z okupovaných území na Ukrajině propašovalo obilí za nejméně 530 milionů dolarů (v přepočtu víc než 13 miliard korun). Až 50 pašeráckých lodí odhalili investigativní novináři pomocí satelitů a rádiových vysílačů. Ruské společnosti totiž falšovaly dokumenty a místa nákladu obilí. Moskva se brání, že je obvinění nepravdivé a nepodložené.
„Putin chce doma anexi prodat jako úspěch své třídenní speciální vojenské operace, která trvá už půl roku a přináší mu jen ostudu a porážky,” říká náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. K Rusku se mají na základě zmanipulovaných plebiscitů připojit další části Ukrajiny. „Není žádný seznam voličů, koho chytnou na ulici, tomu vrazí urnu, u toho stojí chlap se samopalem,” líčí průběh hlasování.
"Mé rodině přišla povolávací výzva. Kdybych se objevil na území Ruska, byl bych okamžitě odveden do armády. Mám ale české občanství a vláda nemá právo mě vydat," říká Rus Timofej Kožuchov, který od šesti let žije v Česku. "Není šance, že by obyčejný ruský lid dokázal režim svrhnout. Taktika, kterou využívá Putin, způsobuje, že každým rokem jsou protesty v zemi slabší," dodává.
„To, co je v Gruzii na první pohled vidět, je značné navýšení rusky mluvících lidí a prudký nárůst cen, který na příval Rusů reaguje. Nápor na hranicích je očividný,” říká Marek Ruščák, ředitel odboru výzkumu jaderné bezpečnosti SÚRO, který je momentálně v Gruzii. „Gruzínci nevnímají konkrétní Rusy jako nepřátele. Bojí se ale, že za nimi přijde i Rusko. Že znovu nastane to, co už zažili,” dodává.
„Putin nemohl udělat větší chybu. Lidé nejsou připraveni bojovat ani za něj, ani za Rusko. Chtěli dál sedět na gauči a koukat se v televizi na to, co se děje na Ukrajině,” říká ruská novinářka, redaktorka Echa Moskvy a Deníku N Jekatěrina Kanakova. „Neexistuje možnost, jak by si Putin mohl zachovat tvář. Teď se snaží jen zachránit si život. Ví, že válka je prohraná,” dodává.
Ruská policie na středečních protestních akcích proti částečné mobilizaci, kterou ohlásil ruský prezident Vladimir Putin, zadržela téměř 1400 lidí. Vyplývá to z údajů na webu OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy. Podívejte se na fotografie z demonstrací a zatýkání v Moskvě a Petrohradu.
„Mobilizace je projev toho, že to Rusku nejde podle plánu. To ale mohli tušit už na začátku března, kdy se jim nepovedlo dobýt Kyjev. Mobilizace řeší Rusku problém s počtem lidí, ale ne s jejich kvalitou, která je chabá,” říká vojenský analytik Jan Ludvík. „Nemyslím si, že by Putin chtěl použít jaderné zbraně proti Ukrajině. Rusku by to nepomohlo, naopak by mu to přineslo mnoho starostí,” dodává.
„Dříve jsme viděli bojovat deset procent ruské armády. A podle těch deseti procent jsme hodnotili zbylých devadesát. To byla chyba. Mluvilo se o třetí světové válce, ale tu není schopna rozpoutat armáda, která nedokáže dobýt Bachmut, tedy město velikosti Jihlavy. Problém nedostatku sil Rusko jen tak nepřekoná,” míní bezpečnostní analytik Martin Svárovský.
Záměrné klamání, rychlost a efektivita. Ukrajinská protiofenziva v Charkově překvapila ruskou armádu. Ukrajina celou operaci i vojenské manévry tajila. Někteří ukrajinští vojáci Rádiu Svobodná Evropa popsali vojenskou taktiku.
„Od první chvíle jsem věděl, že se do pomoci nějak zapojím. Dal jsem do toho stovky tisíc korun, ostatní i milionové částky, prodali auta a jeli na Ukrajinu. Máme zpětnou vazbu, že náš výcvik lidem zachránil život. V zemi chybí pět tisíc instruktorů,” říká Samuel Hornek, který spolu s dalšími dobrovolníky z Česka učí vojenskou zdravovědu nebo bojovou přípravu.
„Ztráta Doněcku by byla pro Rusko taková rána, že se z toho pravděpodobně nevzpamatují a nejspíš by to znamenalo začátek konce války,” říká Martin Dorazín, válečný zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině. „V Bachmutu pálí Rusové do města vším, co mají k dispozici. Bude záležet na přísunu zbraní ukrajinské straně, aby se Rusům nepodařilo město ovládnout zpět,” dodává.
Bývalý poslanec Státní dumy Boris Naděždin ve vysílání ruské televize NTV otevřeně zpochybnil šance Ruska vyhrát válku na Ukrajině a vyzval k mírovým jednáním. Podle něj se Rusové nyní nacházejí v bodě, kdy musí pochopit, že „je zcela nemožné Ukrajinu porazit“. Po jeho výrocích se v televizním studiu strhla ostrá výměna názorů mezi ostatními hosty.
Redaktor Aktuálně.cz Martin Novák minulý týden vyrazil na jih Ukrajiny, kde se půl roku od začátku okupace intenzivně bojuje. Ve svých reportážích z války popisuje příběhy místních, kterým boje změnily život. Přestože je Ukrajina zpustošená, obyvatelé neztrácí naději. "Jsou přesvědčení, že nakonec vyhrají, že ruskou armádu z okupovaného území vyženou. To v únoru nebylo," popisuje novinář.
Ukrajinský fotoreportér Andrij Dubčak a jeho syn přežili útok kazetovou municí. Zbraň jim také poškodila auto. "Výbuchy byly slyšet nejdřív daleko ode mě, postupně se ale přibližovaly. Po pár vteřinách začalo peklo," popsal v reportáži ukrajinský novinář. Dvojice pořídila z útoku zakázané bomby videozáznam.
Dřevěná vozidla, nafukovací lodě i slamění vojáci. Falešné cíle, které mají upoutat protivníkovu palbu, se používají v bojích odnepaměti. Výjimkou není ani válka na Ukrajině, při níž obránci na bojiště rozmisťují makety obávaných amerických raketometů HIMARS, které podle zpráv médií opakovaně bombardovali Rusové drahými střelami s plochou dráhou letu.
Britský osobní parník Lusitania, který byl spuštěn na vodu 7. června 1906, patřil na začátku 20. století k nejrychlejším lodím světa a několikrát získal Modrou stuhu za dosažení nejlepšího času při překonávání Atlantiku. Do historie se však plavidlo zapsalo z jiného důvodu.
„Francie je dnes zemí, která uprchlíky přijímá, nebo je odmítá, ale sami Francouzi nikam neutíkají. Chtěl jsem ukázat, že tomu tak vždycky nebylo,“ říká Miguel Bonnefoy, který francouzsky píše o svých předcích z Chile a Venezuely.
"Šance ukrajinské armády na dobytí Chersonu jsou značné, podle dostupných informací se jim ofenziva daří. Vyčištění celé Chersonské oblasti ale v následujících týdnech spíš neuvidíme," popisuje situaci bezpečnostní analytik Josef Kraus. "Raketomety HIMARS hrají velkou roli. Ukrajinci je testovali dlouho a ukazuje se, že Rusové nejsou schopni je likvidovat," dodává.
Tisíce Ukrajinců, kteří uprchli před válkou do Evropy, se vracejí do své vlasti. Zatím ale zůstávají na západě země, kam se přemísťují i lidé z východní a jižní části Ukrajiny. Největší západoukrajinské město Lvov tak čelí výzvě, jak všem zajistit bydlení. "Město není koncipováno na statisíce uprchlíků," upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz český generální konzul ve Lvově David Nový.
