Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší pátý díl jeho cestovního deníku.
Rodiny 298 lidí, kteří loni zahynuli při pádu boeingu letu MH17, nevědí, kdo to udělal. Ruská propaganda jela na plno.
Od počátku roku do konce září překročilo hranice Evropské unie více než 710 000 migrantů, uvedla unijní agentura Frontex. Jen v září zaznamenala dalších celkem 170 000 nově příchozích lidí. Ve srovnání se srpnem je to mírný pokles, tehdy vnější hranici EU překročilo podle Frontexu 190 000 osob. Mohutný nárůst počtu migrantů však dokumentuje především meziroční porovnání, protože za celý loňský rok zaznamenala 282 000 příchozích. Nejvíce lidí přichází přes řecké ostrovy v Egejském moři, tlak na Řecko se ale podle Frontexu přímo projevuje také na následné takzvané balkánské trase směrem na západ Evropy.
Ombudsmanka Anna Šabatová ostře zkritizovala životní podmínky běženců v zařízení ministerstva vnitra Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku. Děti tam podle ní žijí hůř než čeští vězni. Mají například nedostatek teplého oblečení a nevhodnou obuv a matrace, které neodpovídají hygienickým standardům, jejich rodiče jsou ponižováni přímo před nimi. V Bělé-Jezové je nyní umístěno okolo 400 dospělých a asi sto dětí.
Princip „nechceme“ není ničím novým. Migranti a islám přebírají roli „nepřizpůsobivých“ a „pouličních živlů“ z loňských komunálních voleb.
Novodobé uprchlické krize se od těch minulých liší. Změnily je technologie. Řada uprchlíků třímá v rukou smartphony, které považuje za svůj nejcennější majetek. Stahují si do nich mapy, používají GPS, kontrolují, které hranice jsou otevřené, kde vyrůstají tranzitní tábory. A komunikují s rodinami. Řada Evropanů přitom nad záběry běženců s chytrými telefony pozdvihne obočí, takhle přece uprchlík "nemá" vypadat. Důležitosti telefonů si je ale vědoma i OSN či evropské státy. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky rozdal jen syrským uprchlíkům v Jordánsku na 33 000 SIM karet. Evropské země v uprchlických táborech budují dobíjecí panely.
Násilí mezi uprchlíky a migranty, kteří hledají v Německu azyl, vyvolává otázky ohledně vstřícné politiky vlády. Podle představitelů muslimských komunit a humanitárních pracovníků jsou obavy přehnané.
Vězeňská služba bude od 1. listopadu pomáhat s hlídáním migrantů v zadržovacích zařízeních. Na žádost ministerstva vnitra uvolnil ministr spravedlnosti Robert Pelikán až 70 lidí. Novinářům řekl, že pracovníci Vězeňské služby budou nasazeni v rámci nařízených přesčasů, jak umožňuje zákon.
Fotografií roku v tuzemské fotožurnalistické soutěži Czech Press Photo se stal snímek Jana Zátorského z Mladé fronty Dnes, zobrazující uprchlíky na maďarsko-srbské hranici. Téma migrace letos soutěži zcela dominovalo. Vítězná fotografie zachycuje změť lidských těl, lidí padajících přes sebe v zoufalé snaze překonat hranici. Snímek ze série pořízené letos v září získal vedle hlavní ceny Křišťálového oka také první cenu v kategorii Aktualita. První místo v kategorii Každodenní život dostal za sérii snímků Havana Cars reportér České tiskové kanceláře Roman Vondrouš, který bodoval i v předchozích ročnících Czech Press Photo.
Počet lidí žádajících o azyl v Maďarsku se během prázdnin zvýšil o polovinu, napsal list Magyar Hírlap s odvoláním na data imigračního úřadu. Zatímco v červenci registroval úřad kolem 31 000 žádostí, v srpnu to bylo 47 000. Celkem podali žádost o azyl občané 74 zemí světa, přičemž bezmála polovinu tvoří Syřané. Následují Afghánci, Pákistánci a Iráčané. Přibývá i imigrantů z Bangladéše, Kamerunu, Nigérie a Senegalu. Přes maďarské území už letos prošlo více než 330 000 migrantů. Země kvůli nim vybudovala ochranný plot na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Do konce tohoto týdne se podle Budapešti vláda rozhodne, zda hranice s Chorvatskem uzavře.
Vlaky na hlavní trati mezi Rakouskem a Německem nepojedou až do 18. října. Původně se přitom počítalo s ukončením uzavírky o týden dřív. K omezení sáhl německý železniční dopravce v půlce září kvůli neorganizovanému přílivu uprchlíků přes rakousko-německou hranici. Ti po přerušení vlakové dopravy po páteřní trati přechází hranice po silnicích, či v regionálních vlakových spojích.
Neziskové organizace mírní štědré nabídky Čechů, kteří se rozhodli nabídnout bydlení uprchlíkům. Podle jejich pracovníků mohou ve společné domácnosti dobrovolníků a azylantů vznikat rozepře. Charita ČR například upozorňuje na negativní zkušenosti s tímto typem pomoci z Rakouska. Dobrovolníci se navíc mohou potýkat s další překážkou v cestě pomoct lidem prchajícím před válkou – nedostatkem peněz.
Zesílená policejní aktivita byla od sobotního rána patrná i na menších hraničních přechodech mezi jižní Moravou a Dolními Rakousy. Opatření souvisí s migrační krizí. Kontroly se soustřeďují hlavně na větší auta a dodávky přijíždějící z rakouské strany.
Sarra Kerbane přišla do České republiky před deseti lety z Alžírska za lepší budoucností. Nedávno se rozhodla, že odjede jako dobrovolník pomáhat uprchlíkům do Chorvatska. Tam hlavně překládala, mluví plynule česky, anglicky, francouzsky a arabsky. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří mimo jiné o xenofobii v České republice. V Praze se s ní prý každý den setkává, ale nechává ji to klidnou a přechází to úsměvem.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
"Když to vláda nezvládne, uděláme to, co je potřeba, my," zní z Mnichova. Kromě vracení uprchlíků do Rakouska hodlají Bavoři vybudovat na hranicích tranzitní zóny, které znesnadní ilegální imigraci. Návrh ale už v minulosti odmítla Evropská komise jako neslučitelný s evropským právem. Pokud německá vláda nepodnikne v blízké době opatření na omezení přílivu uprchlíků, je Bavorsko připraveno vzít celý případ k soudu.
Maďarský fotograf se ocitl na pranýři za nedávno zveřejněnou sérii fotografií, která svým tématem odkazuje na problematiku běženců. Mnohým ale nepřijde polonahá pózující modelka u ostnatého plotu jako umění. Na první pohled nevkusná reklama na oblečení je ve skutečnosti podle autora apel na společnost, aby se začala o aktuální dění více zajímat a přemýšlet. "Je velmi obtížné poznat ze zpravodajství, jestli tito lidé jsou opravdu uprchlíky, nebo něčím jiným," míní fotograf, který pod nátlakem médií i šokovaných lidí na sociálních sítích smazal fotografie ze svého profilu i z oficiální stránky.
V Hardheimu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko vytiskli pro tisícovku uprchlíků letáky s výčtem pravidel spořádaného chování. "Svou naléhavou potřebu vykonáváme výhradně na toaletách, nikoli v zahradách a parcích, ani na zádích aut a za křovisky," stojí například v tiskovině. Podle kritiků takové poučování zavání rasismem. Hardheimská pravidla slušného chování vyvolala v Německu pozdvižení. Ve čtvrtek se zhroutily internetové stránky obce a telefon na radnici vyzváněl bez přestání. Starosta opatření obhajuje a tvrdí, že reaguje i na stížnosti občanů obce s 4600 obyvateli.
Česká republika kvůli migrační krizi v sobotu 10. října rozšíří kontroly na hranicích s Rakouskem. Pokud by se Rakousko rozhodlo uzavřít své hranice kromě těch s ČR, Česko je připraveno ochranu hranic dál rozšířit, například i zrušit některé mezinárodní vlakové spoje. Rakousko ve čtvrtek varovalo, že by bylo nuceno zesílit kontroly na svých hranicích v případě, že Bavorsko přibrzdí proud uprchlíků z jejich země.
Epidemiologická situace v Česku je podle expertního týmu pro ochranu obyvatelstva klidná, řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Nedochází k ničemu, co by mělo občany v souvislosti s pohybem uprchlíků znepokojovat. Ministr už dříve uvedl, že největším rizikem je s ohledem na oblasti, odkud uprchlíci přicházejí, tuberkulóza. Migranti mohou teoreticky být také přenašeči nemocí, které se již běžně vyskytují v Evropě, jako je například meningokoková meningitida.
