Řecko otevře na ostrově Lesbos záchytné centrum pro imigranty. Evropa doufá, že zastaví příliv

Přenos skončil
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Ludvík Hradilek

Budapešť/Brusel/Berlín - Německá vláda vede podle informací německého listu Süddeutsche Zeitung s Evropskou komisí neformální rozhovory o zavedení určité formy evropské solidární daně, ze které by se financovala část výdajů souvisejících s uprchlickou krizí. Německá vláda to ale popírá. Její mluvčí řekl, že Berlín o žádném zvyšování daní ani zavádění solidární daně neuvažuje.

Česká policie ode dneška kvůli migrační krizi přechodně rozšíří namátkové kontroly na hranicích s Rakouskem, počet policistů zde zvýší z 200 na 720.

Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.

Přenos skončil
18:35

Policisté v sobotu zadrželi pět běženců, z toho čtyři na hranicích a jednoho na Václavském náměstí v Praze. Uvedla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Tři Syřany objevili policisté ve vlaku v Břeclavi, jejich patnáctiletý krajan byl zadržen v Mikulově. "Byl bez doprovodu, takže jsme volali orgán sociálně-právní ochrany dětí," uvedla mluvčí. Na Václavském náměstí pak policie zadržela občana Pákistánu.

15:15  Řecko již dostalo dva záchranné balíky ve výši 240 miliard eur

Řecko během následujících deseti dnů otevře na ostrově Lesbos první záchytné středisko pro migranty, které by se s pomocí Evropské unie mělo starat o identifikaci uprchlíků a vybírat z nich ty, kteří mají šanci získat v unii azyl. Po schůzce s představiteli řecké vlády to dnes řekl evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopulos. Další přijímací střediska by měla v nejbližší době vzniknout ještě na ostrovech Kos, Samos, Chios a Leros.

Záchytná střediska jsou podle Bruselu jednou z cest, jak alespoň utlumit příliv migrantů do Evropy. Jen do Řecka od ledna připlulo více než 400 tisíc lidí, valná většina z nich ale poté pokračovala v cestě do dalších západních zemí, zejména do Německa.

14:36

Policie od dnešního rána rozšířila namátkové kontroly na hranicích s Rakouskem. Počet policistů se zvýšil z 200 na 720, hlídají místo 14 přechodů 20. Průběžně budou kontrolovat také takzvanou zelenou hranici. V prvních šesti hodinách od zavedení nového opatření žádné migranty nezadrželi. uvedla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Rozšířili jsme kontroly zejména o menší hraniční přechody. Chceme mít jistotu, že je migranti k přechodu nevyužívají místo těch, na kterých kontroly byly už dříve a bylo to o nich známo," řekla mluvčí. Běženci podle cizinecké policie cestují v současné době v malých skupinách, a to nejčastěji v autech, autobusech nebo pěšky, vlakem už málo.

10:58

Berlín popřel, že by prosazoval kvůli uprchlické krizi solidární daň, jak o tom píše německý list Süddeutsche Zeitung. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert řekl, že Berlín o žádném zvyšování daní ani zavádění solidární daně neuvažuje. "Skutečnost je taková, že v Německu se daně zvyšovat nechystáme a nehodláme ani zavádět žádnou daň celoevropskou," uvedl mluvčí.

10:06

Za protiústavní patrně označí vláda návrh opozičního Úsvitu, podle něho by neměli nárok na azyl imigranti, kteří spáchají v Česku trestný čin nebo přestupek. Kabinet by měl dát k novele na pondělním zasedání záporné stanovisko. "Navrhovanou změnu vláda odmítá, neboť ji považuje za rozpornou se závazky, jež plynou České republice z mezinárodního práva a z členství v Evropské unii, a tím i protiústavní, jakož i zjevně nepřiměřenou ve vztahu k ochraně základních práv a svobod jednotlivců," stojí v návrhu stanoviska pro vládu.

O novele Úsvitu rozhodnou zákonodárci. I v případě, že by ji schválili, neměla by podle kabinetu žádný dopad. Česko je totiž vázáno úmluvou o právním postavení uprchlíků, která má přednost před zákonem.

Předloha reaguje podle Úsvitu na situaci, kdy "v Česku roste počet imigrantů, kteří se zde nekontrolovatelně pohybují a nemají často co ztratit". Pokud by spáchali trestný čin nebo přestupek, měli by být podle poslanců této frakce vyhoštěni. Novela je společným dílem Úsvitu a Bloku proti islámu.

Foto: David Kohout
09:52

Migrační krizi se minulý týden věnovala i Sněmovna. Také dolní komora v obsáhlém usnesení, které připravily koaliční strany s opoziční TOP 09, odmítla myšlenky na zavedení trvalého mechanismu pro přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie.

Podpořila naopak opatření, která povedou k lepší ochraně vnější hranice unie, navracení lidí bez práva na udělení azylu nebo zásahům proti pašerákům lidí. Zbývajícím opozičním stranám vadilo, že se vláda odmítla připojit ke slovenské žalobě na kvóty u Evropského soudního dvora.

Foto: Ludvík Hradilek
09:49

Uprchlickými kvótami se Senát zabýval již dvakrát a vždy je odmítl pro případ, že by byly povinné. Nově se uprchlickému tématu bude věnovat kvůli návrhu evropské rady na dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka. Česko v létě kývlo na dobrovolné přijetí části uprchlíků, v případě dočasných kvót ale bylo na úrovni EU přehlasováno. EU chce nyní zavést povinný relokační mechanismus.

09:48

Vláda by podle senátorů měla s ohledem na množící se případy padělání dokladů prokazujících syrské občanství ověřovat totožnost azylantů a preferovat zranitelné osoby, které vyžadují zdravotní péči.

09:47

Senát by měl podle svého evropského výboru znovu odmítnout zavedení povinných unijních kvót na přerozdělování uprchlíků. Současně by měl ale požádat vládu, aby využila možnosti co nejvíce ovlivnit výběr žadatelů o azyl, kteří by měli být do ČR přemístěni z Itálie a Řecka. Senát o návrhu rozhodne za necelé dva týdny na své schůzi.

Kabinet by měl podle výboru rovněž důkladně prověřovat, zda migranti vybraní pro ČR nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek. Měl by také zjišťovat, zda tyto osoby mají nárok na mezinárodní ochranu a nepřišly o něj kvůli jejich případnému podílu na závažných zločinech.

Nový senátor má v těchto lavicích nahradit Tomia Okamuru.
Nový senátor má v těchto lavicích nahradit Tomia Okamuru. | Foto: Ludvík Hradilek
08:23

Vláda spolkové země Dolní Sasko chce ubytovat až 1000 žadatelů o azyl v západoněmecké vesničce Sumte, která má jen asi sto obyvatel. "Spolková země Dolní Sasko si je vědoma, že ubytování tolika lidí v relativně malé obci může znamenat zátěž pro region i pro jeho obyvatele," uvedla mluvčí zemského ministerstva vnitra Nadine Bunzlerová. Vzhledem k neočekávanému množství imigrantů je ale prý nutné využít všech vhodných zařízení.

Sumte leží na březích Labe, asi 60 kilometrů jihovýchodně od Hamburku, v jedné z největších, ale zároveň nejřidčeji osídlených spolkových zemí Německa. Ubytovací zařízení pro žadatele o azyl by mělo vzniknout v několik let opuštěném komplexu a to ještě během října. Pokud by se zcela naplnila jeho plánovaná kapacita 1000 míst, jednalo by se podle agentury DPA o největší zařízení pro uprchlíky v širokém okolí.

07:41

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle agentury DPA zprávu listu Süddeutsche Zeitung nepotvrdil, ale ani nepopřel. Připustil, že dodatečné finanční prostředky jsou pro hrazení výdajů souvisejících s uprchlickou krizí potřebné.

Německý ministr financí Schaüble.
Německý ministr financí Schaüble. | Foto: Reuters
07:39

Německá vláda vede s Evropskou komisí neformální rozhovory o zavedení určité formy evropské solidární daně, ze které by se financovala část výdajů souvisejících s uprchlickou krizí. Informoval o tom německý list Süddeutsche Zeitung. Nový poplatek by prý mohl mít například podobu přirážky k dani z přidané hodnoty. Tento dodatečný výnos by pak putoval do rozpočtu Evropské unie.

Získané peníze by prý byly využity například k financování ochrany vnějších hranic EU. Část peněz by měla být určena také ke zlepšování životních podmínek v zemích, ze kterých uprchlíci přicházejí, píše Süddeutsche Zeitung.

07:38

Pomoci policistům je připravena také armáda. V pohotovosti má poblíž některých hraničních přechodů s Rakouskem od pátečního večera 650 vojáků ve třech objektech. Nasazeni do akce mohou být do 120 minut. S namátkovými kontrolami na hranicích s Rakouskem začala Česká republika v polovině září. Kontroly zaměřené na pohyb běženců po Česku cizinecká policie zesílila už v polovině června. Podle cizinecké policie běženci v současné době využívají spíše malé přechody. Cestují v malých skupinách, a to nejčastěji v autech, autobusech nebo pěšky, vlakem už málo.

07:38

V Jihomoravském kraji budou policisté na hraničních přechodech železnice Břeclav, Poštorná, Valtice, Mikulov, Hevlín, Hatě, železnice Znojmo, Hnánice a Vratěnín. V jižních Čechách pak na hranicích Zadní Zvonková, Přední Výtoň, Studánky, Horní Dvořiště - železnice, Dolní Dvořiště, Nové Hrady, České Velenice, České Velenice - železnice, Halámky, Nová Bystřice a Slavonice.

Cvičení vojáků a policistů na česko-rakouských hranicích.
Cvičení vojáků a policistů na česko-rakouských hranicích. | Foto: ČTK
07:36

Česká policie ode dneška kvůli migrační krizi přechodně rozšíří namátkové kontroly na hranicích s Rakouskem, počet policistů zde zvýší z 200 na 720. Nasazeni budou policisté z devíti krajů a nově také celníci, dosud cizinecké policii pomáhali kolegové ze čtyř krajů. Namátkové kontroly budou místo 14 na 20 přechodech. Česko se takto připravuje na možnost, že by Rakousko o víkendu uzavřelo své hranice poté, co Maďarsko dostavělo svůj hraniční plot. Běženci by se pak mohli vydat na cestu do cílového Německa přes Českou republiku. ČR je připravena také zrušit některé mezinárodní vlakové spoje.

Ikona - Logo Aktuálně.cz

Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás budeme opět celý den sledovat nejnovější dění kolem uprchlické krize v Evropě.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 10. 10. 2015 18:56
 

Právě se děje

před 33 minutami

Španělská vláda schválila milosti pro devět odsouzených katalánských politiků

Španělská vláda schválila udělení milostí pro devět katalánských politiků a aktivistů, kteří si ve vězení odpykávají dlouhé tresty kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 2,5 roku.

O udělení milostí pro prominentní zastánce nezávislosti Katalánska hovořil v pondělí v Barceloně premiér Pedro Sánchez, pro kterého se podle agentury AP prosazení tohoto kontroverzního kroku může stát velmi riskantní politickou hrou. S milostmi totiž zásadně nesouhlasí zástupci pravicové opozice a dokonce ani někteří členové Sánchezových vládních socialistů. Menšinová vláda si ale chce naklonit poslance katalánských stran ve španělském parlamentu, které potřebuje ke schválení rozpočtu a dalších důležitých zákonů.

Milosti mohou vstoupit v platnost teprve poté, co je svým podpisem definitivně stvrdí král Felipe VI. a co je potvrdí nejvyšší soud. To se však považuje pouze za formalitu.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Cena bitcoinu spadla pod 30 000 USD, je nejníže od konce ledna

Cena bitcoinu dnes pokračuje v poklesu a spadla až pod 30 000 USD. Je tak nejníže od konce ledna. Od maxima téměř 65 000 USD, kde se ocitla v dubnu, už cena této nejznámější kryptoměny klesla o více než 50 procent. Ukazují to záznamy na specializovaném webu CoinDesk.

Kolem 14:30 SELČ se cena bitcoinu pohybovala kolem 29 670 USD (637 600 Kč). Za posledních 24 hodin tak vykazovala pokles o 9,2 procenta.

V posledních dnech je cena bitcoinu i dalších kryptoměn pod sílícím tlakem úřadů několika zemí, hlavně čínských. Ty na konci minulého týdne zasáhly proti takzvaným těžařům kryptoměn a centrální banka vyzvala finanční instituce, aby přestaly poskytovat služby související s kryptoměnami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy