Přes milion občanů Jižního Súdánu uprchlo kvůli bojům ve své zemi do okolních států. Lidé míří hlavně do Ugandy, Etiopie, Keni, Konga a Středoafrické republiky. Dalších 1,6 milionu lidí opustilo své domovy, ale zůstalo na území státu.
Letos připlulo do Itálie přes Středozemní moře z Libye na 128 tisíc migrantů. Podle zmocněnce OSN pro Libyi Martina Koblera však nyní čeká na cestu do bohaté Evropy zhruba dvojnásobný počet běženců. Problém podle Koblera však není jen v politické nestabilitě v Libyi, ale i v chudobě zemí, odkud migranti do Libye a pak dále do Evropy přicházejí. "Mluvil jsem se Senegalci či lidmi z Guineje-Bissau a všichni mi řekli, že utíkají, protože doma nemají co jíst," řekl Kobler v rozhovoru pro italský deník La Stampa.
Obyvatelé řeckého ostrova Chios ve středu demonstrovali proti velkému množství uprchlíků. Přibližně 800 lidí přišlo protestovat ke dvěma táborům pro běžence, kterých je na ostrově nedaleko Turecka kolem 3500. Demonstranti se střetli s pořádkovými silami a podle agentury AMA napadli i novináře. Policie na ně vystřelila granáty se slzným plynem, aby jim zabránila v postupu. Akce se podle svědků zúčastnili především pravicoví extremisté. Rozbroje vypukly i v táboře Moira na ostrově Lesbos, kde se do sebe pustili uprchlíci z Afghánistánu a ze severní Afriky. Řekové si stěžují, že přítomnost uprchlíků doprovází drobná kriminalita, ostrovům se navíc vyhýbají turisté.
Německý deník Süddeutsche Zeitung zveřejnil komunikaci dvojice teroristů, kteří v červenci zaútočili v bavorských městech Ansbach a Würzburg. Je z ní patrné, jak se oba muže, kteří útočili ve jménu teroristické organizace Islámský stát (IS), kdosi snažil na dálku ovlivnit. Vyšetřovatelé vycházejí z toho, že členové IS přes internet vyhledávají lidi ochotné spáchat teroristický útok. Zdroj svých informací deník neupřesnil.
Uprchlíci potřebují vzdělávací a jazykové kurzy, aby mohli lépe najít dobře placenou práci. Většina Němců je pro to, aby stát takové kurzy pomáhal financovat.
Evropští záchranáři zachytili ve středu kolem 650 uprchlíků a migrantů, kteří se dostali na svých člunech do nesnází nedaleko libyjského pobřeží. Našli mezi nimi také pět mrtvých. Přesné příčiny úmrtí obětí nejsou podle italské pobřežní stráže známy. Nepochybně k tomu přispěly nesmírně náročné podmínky pobytu více než stovky lidí na malém člunu určeném pouze pro několik desítek osob. Na záchranné operaci se podílely tři lodě – jedna patří italskému námořnictvu, druhá soukromé humanitární organizaci MOAS a v třetím případě šlo o irské válečné plavidlo James Joyce. Běžence vyzvedly posádky z šesti člunů. Itálie se letos stala hlavní migrační trasou, od začátku roku tam přišlo 121 000 migrantů.
Německá vláda schválila vyslání až 650 vojáků do nové protiteroristické mise NATO ve Středozemním moři. Jejím cílem je mimo jiné zamezit aktivitám radikální skupiny Islámský stát (IS), včetně pašování lidí a zbraní, napsala agentura Reuters. Německo má být do operace s názvem Sea Guardian (Mořský strážce) zapojeno do konce roku 2017. Ve výjimečných naléhavých případech může být počet příslušníků německé armády v misi dále zvýšen. Členské země NATO se na spuštění nové námořní bezpečnostní operace ve Středozemním moři dohodly na summitu Aliance v červenci v Polsku. Německé lodě se rovněž účastní vojenské operace Sophia, kterou EU reagovala na migrační krizi. Ta bojuje proti pašerákům u Libye.
"Musíme pracovat na společné vojenské síle," prohlásil v každoročním projevu o stavu Evropské unie Jean-Claude Juncker. Uznal, že solidarita v souvislosti s migrační krizí nemůže být nařízena, ale musí vycházet ze srdcí. Varoval rovněž před tím, aby se z osmadvacítky stala "bezbarvá hmota". Hlavními problémy EU jsou podle něj odchod Velké Británie, migrace, populismus či terorismus.
Budapešť se brání lucemburskému nápadu vyloučit Maďarsko z Evropské unie. Země se připravuje na referendum, které má 2. října podle přání vlády odmítnout povinné kvóty na rozdělení uprchlíků. Premiér Viktor Orbán si chce hlasováním pojistit moc na další rok, ale k referendu nemusí přijít potřebný počet voličů. Analýza.
Premiér Bohuslav Sobotka dnes před poslanci zdůraznil, že na Českou republiku není vyvíjen žádný migrační tlak, o čemž svědčí nízký počet lidí v detenčních zařízeních. Migrační kvóty jsou podle něho v současnosti neproveditelné. Naopak je zastáncem dohody s Tureckem, která výrazně omezila příchod migrantů do Evropy. Nepodporuje však bezvízový styk s Tureckem, které ho požaduje jako protislužbu.
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn se nechal slyšet, že požaduje vyloučení Maďarska z Evropské unie. S uprchlíky podle něj země zachází skoro hůře než se zvířaty. Maďarský ministr zahraničí ho na oplátku označil za "klasického nihilistu".
Projekt "V5" nemusí, ale může mít velmi silný rozkladný náboj. Další oslabování Evropské unie v době, kdy maximálně potřebuje jednotu.
Agentura Reuters přináší speciální reportáž o tom, jak bojovníci Islámského státu zotročili, pravidelně znásilňovali či za různé předměty vyměňovali nejméně 63 běženkyň zajatých v Libyi. Utrpení, kterým prošly, vylíčilo devět z nich v obsáhlých rozhovorech. Jejich příběhy umožnily vznik vůbec první svědecky doložené zprávy o tom, jak si islamisté dělají ze zajatých žen sexuální otrokyně. S jejich pomocí láká IS do svých řad mladé muže, kteří odcházejí za chalífát bojovat do Libye. Aktuálně.cz přináší vyprávění jedné z nich. Příběh Eritrejky Ruty Fisehajeové má čtyři díly, tady je poslední z nich.
Evropská unie více než zdvojnásobila částku určenou pro okamžitou pomoc Řecku při zlepšování životních podmínek uprchlíků, kteří v zemi už několik měsíců přebývají. Oznámila to Evropská komise. Letos už EU poskytla Aténám 83 miliony eur (2,2 miliardy korun), nyní do Řecka pošle dalších 115 milionů. V Řecku je evidováno téměř 60 tisíc imigrantů, kteří nemají šanci dostat se dál do Evropy kvůli plotům na hranicích balkánských zemí. Řecko podle expertů potřebuje značné finanční částky, aby jim zajistilo podmínky pro přežití blížící se zimy. Peníze se na místo určení dostanou prostřednictvím humanitárních organizací. Určeny budou na budování provizorních přístřeší a zajištění školní docházky.
Úřady od letošního ledna do června evidují na 3300 dětských uprchlíků, kteří vstoupili na řecké území. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch v nové zprávě kritizuje dlouhodobé zadržování, špatné hygienické podmínky a nedostupnost tlumočníků.
V uprchlickém táboře v Calais není jediný sociální pracovník, nikdo s těmi lidmi nemluví, frustrace stoupá, říká ředitel Lékařů bez hranic Pavel Gruber. Francouzská vláda situaci na místě podle něj podcenila. Neustále slibuje, že s táborem něco udělá, ale nic se neděje. Domnívá se, že jedinou možností je lidi z tábora odvézt jinam a srovnat ho ze zemí.
Agentura Reuters přináší speciální reportáž o tom, jak bojovníci Islámského státu zotročili, pravidelně znásilňovali či za různé předměty vyměňovali nejméně 63 běženkyň zajatých v Libyi. Utrpení, kterým prošly, vylíčilo devět z nich v obsáhlých rozhovorech. Jejich příběhy umožnily vznik vůbec první svědecky doložené zprávy o tom, jak si islamisté dělají ze zajatých žen sexuální otrokyně. S jejich pomocí láká IS do svých řad mladé muže, kteří odcházejí za chalífát bojovat do Libye. Aktuálně.cz přináší vyprávění jedné z nich. Příběh Eritrejky Ruty Fisehajeové má čtyři díly, tady je třetí z nich.
Řecko dnes vrátilo do Turecka první odmítnuté žadatele o azyl v rámci letošní migrační dohody EU s Tureckem, která zastavila mohutný příliv uprchlíků do Evropy. Jedná se o čtyři Pákistánce a jednoho Egypťana, informoval dnes odbor pro migraci řeckého ministerstva vnitra. Řecko od jara už poslalo zpátky do Turecka asi 500 uprchlíků nebo migrantů, kteří o azyl v zemi ani nezažádali - převážně v naději, že tak učiní až v jiném evropském státě, do kterého by se radši dostali.
Prezidentský kandidát Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer uvedl, že s českým prezidentem Milošem Zemanem ho spojují pochybnosti ve věci migrace. Společně se setkají v pondělí. "Máme podobné pochybnosti ve věci migrace. Lidskost vůči uprchlíkům ano, ale ne přetížení vlastní země," uvedl pro Český rozhlas Radiožurnál Hofer. Do Evropy podle něj patří lidé, kteří jsou pronásledováni, a ne ti, kteří si jen chtějí pomoci k lepšímu životu. Hofer dnes poznamenal, že řešením migrační krize není stavění plotů či jiných bariér, ale důsledná a společná ochrana vnějších hranic EU. Nepřeje si vystoupení své země z unie, je pro zásadní reformu osmadvacítky.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při poslaneckých interpelacích odmítl, že by Česká republika v azylovém řízení se sedmdesátkou křesťanských uprchlíků z Číny brala v úvahu diplomatické sbližování s Pekingem. Číňané prý prochází standardním řízením a jejich žádosti jsou posuzovány individuálně. Někteří z nich na verdikt úřadů čekají už rok a hrozí jim, že je vnitro vrátí zpět do země, kde je jejich komunita pronásledována. Deset čínských křesťanů přišlo do Česka loni v září, další šedesát pak v první polovině letošního roku. Vnitro zatím ani o jedné ze žádostí nerozhodlo.
