Budapešť – Západní politici opět ukázali, že nerozumějí maďarské domácí politice, která se připravuje na svůj letošní vrchol – referendum vyhlášené a zorganizované vládou na 2. října, které by mělo podle názoru vlády odmítnout unijní kvóty na rozdělení uprchlíků.
Nejnovější důkaz podal v úterý lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, který navrhl Maďarsko vyloučit z Evropské unie za jeho politiku stavění plotů proti uprchlíkům či změny v soudnictví.
Pro vládu Viktora Orbána je přitom hlasování krajně důležitou domácí událostí, která má především potvrdit popularitu vládní strany Fidesz mezi voliči a připravit je na volby, které se mají konat za rok a půl.
Premiér se vyhlášením hlasování snaží odpoutat pozornost od potíží s dodržováním právního státu, na které poukazuje levicová opozice, i od stále rostoucí popularity krajně pravicové strany Jobbik, která je druhou nejsilnější politickou silou v zemi a může Orbánovi odlákat hlasy.
Do referenda bez kompromisu
Evropa nad maďarským případem sice skřípe zuby, ale vyjádřeními podobnými těm Jeana Asselborna jen dává Orbánovi a jeho ministrům klacek v důležitém domácím politickém sporu. A zároveň blokuje možnost, že by někdy v budoucnu Budapešť mohla třeba v rámci vnitrounijních koalic svůj postoj upravit.
To je důležité hlavně před pátečním neformálním summitem EU v Bratislavě, kde se bude řešit budoucnost Evropské unie po odchodu Velké Británie.
"Do referenda Maďarsko neumožní žádný kompromis ohledně uprchlíků – a po něm se bude odvolávat na mandát, který dostane. Ten ale může interpretovat, jak si zamane," řekl Daniel Bártha, politolog a ředitel think-tanku CEID.
Zdánlivě všemocná vláda Viktora Orbána totiž nyní zjišťuje, že s referendem vsadila na poněkud nejistou kartu, na což ji upozorňují i místní komentátoři.
Lapálie s hlasováním
Podle posledních průzkumů zhruba dvě třetiny Maďarů odmítají, že by země měla jakoukoli povinnost pomoci uprchlíkům. Zároveň si ale podobný počet Maďarů myslí, že systém povinných kvót v Evropě stejně nebude zaveden. Tedy že referendum je jen politická akce vlády.
Podle maďarského zákona o referendu musí být hlasování platné, pokud se ho zúčastní nejméně 50 % oprávněných voličů. A v tom je potíž, které nyní vláda čelí: pokud se jich tolik nedostaví, tak vláda bude moci těžko vyhlásit slavné vítězství, i kdyby podle očekávání drtivá většina hlasujících byla proti kvótám.
"Když se většina k hlasování nedostaví, tak je obě opoziční levicové strany budou považovat za své stoupence a budou tvrdit, že většina Maďarů nesdílí názor vlády,“ píše například provládní komentátor Zoltán Kiszelly na blogu Mozgáster. Opozice, která se také vyslovila proti povinným kvótám, proto vede kampaň proti účasti v referendu.
Kiszelly i jeho další pravicoví kolegové si myslí, že v případě úspěšného referenda bude mít Fidesz nejen téměř jisté vítězství ve volbách v roce 2018, ale i lepší pozici v EU, kde roste vliv populistických euroskeptiků. Maďaři i další odpůrci kvót kdekoli v Evropské unii budou mít navíc v ruce velmi silný argument, pokud by se Brusel i přesto rozhodl povinné kvóty prosazovat: že přeci nelze jít proti demokraticky vyjádřené vůli členského státu.
Pokud ale Orbán prohraje – tedy referendum nebude platné – tak si rok a půl před volbami vyrobil problém, který bude muset v příštích měsících "přebít“ nějakým dalším nápadem z dílny pravicového populismu. A lze předpokládat, že by to bylo něco, co se v EU nebude příliš líbit.
Proto je současná domácí kampaň, kterou Orbánova vláda vede pod heslem "Jen Maďaři mají právo rozhodnout, s kým si přejí žít", tak intenzivní a reakce na jakoukoli kritiku z Evropské unie tak hlasitá. V Maďarsku jde o to, kdo bude u moci v příštích letech.
