reklama
 
 

Němci chtějí uprchlíkům prodloužit povinnou školní docházku. Velké firmy pro ně nemají místa

15. 9. 2016 6:01
Uprchlíci potřebují vzdělávací a jazykové kurzy, aby mohli lépe najít dobře placenou práci. Většina Němců je pro to, aby stát takové kurzy pomáhal financovat.

BerlínNěmecké firmy zatím nevycházejí vstříc přání kancléřky Angely Merkelové, aby dávaly práci uprchlíkům, a usnadnily tak proces integrace nově příchozích obyvatel země.

Agentura Reuters se obrátila s dotazem na zaměstnávání běženců na několik společností, zapsaných na frankfurtské burze.

Odpovědělo šestadvacet firem. Shodují se v tom, že mnoho běženců málo ovládá němčinu a nemohou prokázat dostatečnou kvalifikaci.

Například Deutsche Post zaměstnala padesát běženců jako doručovatele dopisů a balíků.

"Vzhledem k tomu, že osmdesát procent žadatelů o azyl není příliš kvalifikovaných a nemá dostatečnou znalost němčiny, nabízíme jim práci, která nemá velké nároky na odbornou dovednost a potřebu komunikovat německy," uvedl mluvčí Deutsche Post v anketě.

Deník Die Welt informuje o tom, že v Hamburku má dostatečné vzdělání a jazykové schopnosti na to být zaměstnán zhruba každý desátý žadatel o azyl.

Hamburská senátorka pro práci, sociální záležitosti a integraci Melanie Leonhardová pro deník uvedla, že je především třeba zajistit vzdělávací programy a jazykové kurzy, aby uprchlíci mohli uspět na trhu práce. Podle ní potřebují takové kurzy zejména pro běžence z Afghánistánu.

Běžní Němci jdou ještě dál: podle 58 procent z těch, na něž se obrátil institut Ifo, by měli uprchlíci bez vzdělání navštěvovat nějaký typ německé školy až do dovršení 21 let.

Některé firmy na dotaz Reuters uvedly, že přesnými čísly o zaměstnaných uprchlících nedisponují, protože se během přijímacího procesu specificky nedotazují na jejich "uprchlickou minulost". Ti z běženců, kteří pracují, našli zaměstnání v sektoru služeb, malých firmách v malých městech.

Podle výzkumu Ifo Němci podporují veřejné financování jazykových kursů pro uprchlíky. Pro se vyjádřilo 75 procent ze čtyř tisíc dotázaných, proti bylo jen 18 procent.

Loni přišlo do Německa 1,1 milionu žadatelů o azyl, letos se očekává 300 tisíc. Kancléřka Angela Merkelová vyzvala firmy a podnikatele k zaměstnávání uprchlíků před měsícem.

Spor o to, zda počet žadatelů o azyl není pro Německo přece jen příliš velkým soustem, rozděluje německé vládní politiky. Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) kritizuje politiku Merkelové jako příliš otevřenou a žádá, aby byl stanoven roční strop příchodu běženců na 200 tisíc. Kancléřka to odmítá.

Na náladě německých voličů se to projevuje, byť ne všude stejně. Na začátku září skončila CDU Angely Merkelové v zemských volbách v Meklenbursku – Předním Pomořansku až třetí za protiimigrantskou a antiislámskou Alternativou pro Německo (AfD).

Minulý týden v Dolním Sasku naopak CDU vyhrála a Alternativa pro Německo dostala jen necelých osm procent hlasů. Šlo ale o volby komunální a AfD nemá de facto žádnou komunální agendu.

V neděli volí své zastupitele Berlín, kde se velký úspěch protiimigrantské AfD neočekává.

autor: Martin Novák | 15. 9. 2016 6:01

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama