Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan avizoval, že parlament bude hlasovat o znovuzavedení trestu smrti. Návrh pošle do parlamentu vláda. Erdogan si prý je jist, že zákonodárci příslušný návrh schválí, informovala agentura AFP. O návratu nejvyššího trestu do tureckého právního řádu se začalo uvažovat po červencovém neúspěšném pokusu o státní převrat.
Chceme odstranit trest smrti pro ty zločince, kteří jednají ze zoufalství, zdůvodňuje jeden z íránských poslanců návrh. Ten ale zřejmě narazí u zastánců tvrdé ruky. Podle nich trestní zákoník odpovídá islámským tradicím a nehodlají na něm nic měnit. Loni přitom bylo v zemi popraveno asi 950 lidí, některá lidskoprávní uskupení hovoří až o 1500 mrtvých.
Trest smrti v USA podporuje poprvé za poslední čtyři desítky let méně než polovina obyvatel. Pro jeho podporu se vyslovilo 49 procent dotázaných. Tresty smrti schvalují spíše republikáni, kteří nad demokraty převažují zhruba dvojnásobně. Více pro trest smrti jsou také muži, než ženy a více běloši, než černoši. Mezi vysokoškoláky je podpora 43 procent, mezi osobami bez diplomu 51 procent.
Počet poprav v amerických věznicích se pomalu snižuje a během letoška zřejmě dosáhne nejnižší hranice za posledních 25 let. Podle agentury AP byly v USA od počátku května provedeny jen dvě popravy a počet států, které od trestů smrti ustoupily, se rapidně zvyšuje.
Soud v Saúdské Arábii udělil trest smrti dvěma mužům, kteří byli stoupenci teroristické sítě Al-Káida a v roce 2007 usmrtili příslušníka zpravodajských služeb. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní média. Útočníci napadli saúdskoarabského plukovníka na jeho hospodářství ve městě Burajda na severu Saúdské Arábie. Svázali ho a sťali mu hlavu, protože ho považovali za odpadlíka od víry, popsal ve svém verdiktu soud. Verdikt není pravomocný a lze se proti němu odvolat. Tresty smrti musí stvrdit svým podpisem saúdskoarabský panovník.
Pět dnů po nepodařeném pokusu o vojenský puč v Turecku vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan výjimečný stav. Získává tak možnost vládnout bez parlamentu, omezovat práva a svobody a vydávat dekrety. Může také pokračovat v čistkách, během kterých již postavil mimo službu na 60 000 státních zaměstnanců.
Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nadále demonstrují za jeho podporu. V úterý vyšlo do ulic Ankary několik stovek lidí, kteří požadovali znovuzavedení trestu smrti. Erdogan v posledních dnech zopakoval, že vláda bude o trestu smrti jednat s opozicí. Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie.
Nově zvolený prezident Rodrigo Duterte vypsal vysoké odměny za dopadení překupníků drog. Do boje proti nim se podle něj mohou zapojit všichni obyvatelé Filipín. Minulý týden přitom ospravedlňoval zabíjení zkorumpovaných novinářů. Podle představitelů OSN prezident navádí k násilí a vraždění. Duterte, který coby dřívější starosta města Davao proslul nekompromisním tažením proti zločinu a korupci, si však z výtek nic nedělá. Slíbil obnovení trestu smrti v zemi a pohrozil rozpuštěním parlamentu, který by se pokusil ho sesadit.
Dvaadvacetiletý Dylan Roof, který loni v červnu zastřelil v kostele v americkém Charlestonu devět lidí, může dostat trest smrti. Podle informací amerického ministerstva spravedlnosti ho navrhnou státní zástupci. Rasově motivovaný čin mladík údajně pečlivě plánoval a chtěl jím rozpoutat rasovou válku. Oběťmi byli Afroameričané, kteří se v tu chvíli účastnili čtení z bible. Jejich rodiny se v názorech na uvalení nejvyššího trestu rozcházejí.
Nejvyšší soud Spojených států zrušil trest smrti nad černochem Timothym Fosterem, který k němu byl odsouzen před 29 lety za vraždu bělošky. Nejvyšší soud ve vysvětlení k verdiktu uvedl, že se prokuratura dopustila rasové diskriminace, když znemožnila výběr černochů do poroty. Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA znamená, že se Foster pravděpodobně domůže obnovy procesu. Ve verdiktu je podle agentury AP rovněž uvedeno, že tehdejší soudce před třiceti lety nijak nezasáhl, aby počínání prokuratury usměrnil. Foster se k vraždě devětasedmdesátileté seniorky přiznal. Obhajoba jeho vinu nezpochybňuje, upozorňuje ale na vrahovo komplikované dětství, závislost na drogách a také na jeho duševní nemoc.
Znovuzavedení trestu smrti, povolení bezpečnostním složkám zabíjet nebo přeměna prezidentského paláce v nemocnici. Nově zvolený filipínský prezident Rodrigo Duterte slibuje Filipíncům velké změny. Trest smrti byl na Filipínách zrušen v roce 2006. Duterte v kampani mimo jiné sliboval, že během šesti měsíců vymýtí zločinnost a skoncuje s korupcí. Velký ohlas u voličů měla také jeho kritika přetrvávající chudoby a sociální nerovnost.
Marihuana a koka se mají postupně legalizovat. OSN v dubnu přiznala: Brutální protidrogová represe nikam nevede. Jen věci zhoršuje.
Pro českou diplomacii je květen pořádně "horký" měsíc. Během něj se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) setká se zástupci dvou velmi znepřátelených zemí − Íránu a Izraele. Už v pondělí přivítá viceprezidenta Alího Akbara Sálehího, který je zároveň šéfem íránského jaderného programu. Jde o delikátní záležitost, protože Izrael vždy považoval Česko za svého největšího spojence v EU a s velkými obavami pozoruje, jak po lednovém skončení sankcí uvalených na Írán navazují mnozí s touto zemí přátelské vztahy. Tyto obavy potvrzuje v rozhovoru i izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Český premiér by měl podle něj dát jasně najevo, že má Írán skončit se sponzorováním terorismu.
Podle organizace Amnesty International bylo v loňském roce popraveno nejvíce lidí od roku 1989. Trest smrti byl v roce 2015 vykonán na 1634 lidech. Nejvíce lidí popravili v Číně, Íránu, Pákistánu, Saúdské Arábii a na pátém místě skončily Spojené státy. Podle generálního tajemníka Amnesty International popravy vykonávají země, které patří ke stále více izolovaným minoritám. V celách smrti bylo ke konci roku 2015 umístěno nejméně 20 292 osob. Poprvé v historii neuznává trest smrti většina zemí světa - 102.
Pákistánský soud vynesl 13 rozsudků smrti nad radikálními islamisty, které uznal vinnými z teroristických činů. Jeden z odsouzených dostal trest v souvislosti se zabitím deseti zahraničních horolezců a jejich pákistánského průvodce v červnu 2013 na hoře Nanga Parbat. Mezi zabitými cizinci byli tehdy i dva Slováci Peter Šperka a Anton Dobeš. Informovala o tom agentura AFP. K trestu smrti byl za útok na horolezce odsouzen Irfán Ulláh, člen pákistánské odnože radikálního hnutí Taliban. Dalších 12 osob dostalo trest smrti za teroristické útoky na školy a letiště a za zabití několika příslušníků ozbrojených sil i civilistů.
Papež František vyzval k celosvětovému zákazu trestů smrti. Přikázání "nezabiješ" platí stejně tak pro nevinné jako pro vinné, zdůraznil před desítkami tisíc lidí na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Nejvyšší představitel katolické církve zároveň naléhal na katolické politiky na celém světě, aby se zasadili o moratorium na výkon absolutního trestu během nynějšího svatého roku, který potrvá do listopadu. "Dovolávám se svědomí těch, kteří vládnou, aby dospěli k mezinárodní shodě ohledně zákazu trestu smrti," prohlásil papež. "Přikázání 'nezabiješ' má absolutní hodnotu a platí jak pro nevinné, tak pro viníky," dodal.
Soud ve městě Hrodno na západě Běloruska v pátek odsoudil k trestu smrti osmadvacetiletého recidivistu, který při loupežném přepadení v září 2013 zabil sekyrou dvě prodavačky a loni v listopadu stejným způsobem třetí. V Bělorusku, které jako jediná evropská země trest smrti nezrušilo, čeká odsouzeného poprava výstřelem do týla. Ivan Kuljaš se navzdory radám obhájců odmítl proti trestu odvolat a verdikt očekával. Vrah má za sebou už několik let vězení kvůli krádežím a vloupáním. Verdikt je druhým hrdelním trestem vyneseným letos v Bělorusku.
Jerry Correll vraždil před třiceti lety a je již dvaadvacátým odsouzencem popraveným v éře floridského guvernéra Ricka Scotta. Ten se tak v tomto ohledu zařadil na první místo mezi floridskými guvernéry od roku 1979, kdy byl ve státě trest smrti obnoven. Muž měl být injekcí popraven už v únoru, ale soud exekuci odložil kvůli sporům o použití chemické látky midazolamu.
Muhammad Badí byl již v jiných procesech odsouzen třikrát k trestu smrti a pětkrát na doživotí.
O osudu sedmadvacetiletého muže nyní podle agentury Reuters diskutuje porota složená z devíti žen a tří mužů. Poradě předcházel tři měsíce trvající proces.
