Kam až zajde prezident Erdogan? Co znamená výjimečný stav v Turecku a proč je důvod se bát

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
21. 7. 2016 16:36
Pět dnů po nepodařeném pokusu o vojenský puč v Turecku vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan výjimečný stav. Získává tak možnost vládnout bez parlamentu, omezovat práva a svobody a vydávat dekrety. Může také pokračovat v čistkách, během kterých již postavil mimo službu na 60 000 státních zaměstnanců.
Foto: Reuters

Co v praxi znamená výjimečný stav?

Výjimečný stav umožňuje prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi a jeho vládě obcházet při přípravě nových zákonů parlament a omezit či pozastavit práva a svobody občanů.

Na příští tři měsíce tak vláda získá takřka neomezené pravomoci.

Samotný prezident může podle agentury DPA nyní vládnout pomocí dekretů. Bude moci ustanovit zákaz vycházení, omezit právo na shromažďování, svobodu slova a v praxi získá více pravomocí k zatýkání.

Jak prezident výjimečný stav odůvodnil?

Opatření, na kterém se podílela vláda i bezpečnostní rada státu, má ochránit demokracii.

"Účelem vyhlášení výjimečného stavu je umožnění přijetí těch nejúčinnějších opatření k co nejrychlejšímu odstranění této hrozby, která ohrožuje demokracii, právní stát a svobodu občanů v naší zemi," uvedl Erdogan podle oficiálního překladu turecké vlády.

Pučisty označil za rakovinu, ze které je třeba se vyléčit. "Je to jako metastáze v těle, kterým je Turecko. A my ho vyčistíme," cituje jeho rozhodná slova CNN.

Koho prezident Erdogan viní z pokusu o puč?

Turecká vláda spatřuje viníka v duchovním Fethullahu Gülenovi a jeho stoupencích. Gülen žije v exilu ve Spojených státech, které Turecko opakovaně žádá o jeho vydání. Hnutí Gülenových následovníků Hizmet prosazuje sekulární stát a umírněnou verzi sunnitského islámu. Podle Erdogana v Turecku vytváří paralelní stát a snaží se svrhnout demokraticky zvolenou vládu.

Kdo je Fethullah Gülen?

Duchovni sunnitského islámu býval Erdoganovým spojencem. Už od roku 2003 společně eliminovali potenciální hrozbu sekulárního armádního vedení. Gülen je vůdcem náboženského hnutí, které má po celém světě více než 10 milionů stoupenců.

Už v roce 2014 na něj byl vydán zatykač odůvodněný údajným vedením teroristické skupiny. Prezident Erdogan svého dřívějšího spojence obviňuje z infiltrace státních orgánů včetně policie, soudů a státní televize.

Dnes pětasedmdesátiletý Gülen, který žije od roku 1999 v americké Pensylvánii a je známý svou podporou demokracie, odmítá, že by stál za pokusem o převrat.

Na koho se zaměřují čistky?

Kromě armády na státní zaměstnance. Erdogan stihl během pěti dnů propustit na 60 000 lidí. Kromě vojáků a policistů jsou mezi nimi také soudci nebo učitelé. Suspendováno bylo přes 20 000 zaměstnanců ministerstva školství.

Kromě propouštění turecká vysokoškolská rada (YÖK) ve středu až do odvolání zakázala cesty do zahraničí všem akademickým pracovníkům. Univerzity také musejí povolat zpět všechny zaměstnance, kteří teď pobývají mimo Turecko.

Ve vazbě skončilo 9000 vojenských důstojníků. Podle BBC Turecko čeká také reorganizace policie, zpravodajských služeb a velitelské struktury ozbrojených složek.

Hrozí obnovení trestu smrti?

Prezident avizoval, že o jeho obnovení po 12 letech uvažuje. Upozornil, že pokud turecký parlament obnovení odhlasuje, on ho rovněž schválí.

Brusel již Turecko varoval, že trest smrti je s členstvím v EU neslučitelný.

Ovlivní čistky v armádě vztahy v rámci NATO?

Turecká armáda je s 500 000 vojáky po USA druhou největší v rámci Severoatlantické aliance. Zatýkání v rámci čistek se ale týkalo především důstojníků, kteří představují třetinu armádního velení. Je mezi nimi přes sto generálů a admirálů, ve kterých mělo NATO dlouhou dobu důvěryhodné spojence.

USA znepokojuje především budoucnost letecké základny Incirlik, kterou americké ozbrojené složky využívají pro vzdušné operace proti Islámskému státu v Sýrii. Mnoho klíčových důstojníků z této základny bylo po puči zadrženo.

Může se demokraticky zvolený prezident proměnit v diktátora?

Ohledně toho, kam až Erdogan bude schopen zajít, panují obavy. V současnosti může nařizovat zadržování bez obvinění a pokračovat v propouštění státních zaměstnanců bez schválení parlamentu.

Také Západ se obává, že by se prezident mohl v rámci čistek pokusit zbavit svých politických oponentů. Ti, kteří do pokusu o převrat nebyli zapojeni, se shodují na tom, že Gülenovi příznivci se v důstojnickém sboru nacházejí. Přiznávají ale, že zdaleka ne v takovém počtu.

K tomu, aby Erdogan z parlamentního systému vytvořil prezidentský, by za normálních okolností potřeboval změnu ústavy. Tím by získal některé pravomoce, které měl coby předseda vlády do roku 2014. Nyní ale podle kritiků upevňuje svoji moc takovým způsobem, který je od přechodu k demokracii v roce 1946 nevídaný.

Kdo v Turecku Erdogana podporuje?

V ulicích města vyjadřují prezidentovi na jeho vlastní popud podporu stovky obyvatel.

V Turecku také žije více než 2,7 milionu Syřanů, kteří v zemi nemají oficiální status uprchlíka. Prezident Erdogan jim ale přesto je schopen poskytnout základní útočiště. V zemi v současnosti není jiného politika, který by směrem k migrantům vyjadřoval větší sympatie. Podle reportérů The Guardian se proto většina z nich staví na stranu současné vlády.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Cenu Václava Havla letos získala Maryja Kalesnikavová z Běloruska

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Kalesnikavová je zadržována od chvíle, kdy byla před rokem v Minsku unesena běloruskými orgány a úspěšně vzdorovala pokusu o nucený odjezd ze země. Na začátku září byla odsouzena k 11 letům vězení. Čelila obvinění z podvracení a narušování národní bezpečnosti.

Výroční cenu nesoucí jméno prvního prezidenta České republiky, kterou doprovází odměna 60 tisíc eur (téměř 1,6 milionu korun), za ní na zasedání Rady Evropy převzala její sestra.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Prezident podepsal zákon vylučující z dostavby Dukovan ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman. 

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nebudou moci být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma má podle původního záměru umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Vedle nízkouhlíkového zákona prezident v pondělí podepsal další zákony. Například novelu o provozu na pozemních komunikacích, která počítá s tím, že motoristé budou muset od příštího roku objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. 

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Léčebné konopí bude i na elektronický recept a zřejmě dostupnější

Léčebné konopí by mělo být do budoucna levnější a dostupnější. Přispět k tomu má novela, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Lékaři navíc budou moci podle předlohy předepisovat léčebné konopí také na elektronický recept. V technickém konopí bude moci být vyšší obsah účinné látky než nyní.

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Ochrana zákazníků na trhu s energiemi se zvýší, Zeman změny podepsal

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu stačit nebude. Počítá s tím novela energetického zákona, která rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Parlament ji schválil navzdory varování velkých dodavatelů elektřiny a plynu nebo Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, že úpravy mohou znamenat zdražení energií. Prezident Miloš Zeman novelu podepsal, oznámil dnes ČTK jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy