Vlna veder, která tento týden dorazila do velké části Evropy, v některých zemích nepatrně polevila. Například v České republice a v Německu, kde padaly ve středu teplotní rekordy, byly čtvrteční teploty o něco nižší. Naopak ve Španělsku a na jihu Francie mají teploty ještě stoupat, vrchol, zřejmě až 44 stupňů Celsia, čekají v těchto zemích o víkendu. Už v pátek by mohl padnout rekord ve Francii.
Teploty na některých místech Česka v úterý překonaly 33 stupňů Celsia. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, kde se rtuť v teploměru vyšplhala až na 33,9 stupně. Teplotní rekordy pro 25. červen byly překonány na 11 ze zhruba 150 stanic, které měří 30 a více let, řekl po 16:00 řekl Štefan Hanžák z Českého hydrometeorologického ústavu.
Na deseti ze 155 stanic fungujících alespoň 30 let ve čtvrtek padly teplotní rekordy pro 13. červen. Většinou šlo o Moravskoslezský a Zlínský kraj. Nejtepleji bylo v Lučině u Frýdku-Místku, 33,5 stupně Celsia, řekl František Šopko z Českého hydrometeorologického ústavu.
Teplotní rekordy pro 12. červen ve středu padly na 50 ze 155 stanic, které měří alespoň 30 let. Na dalších pěti místech byl rekord vyrovnán. Nové maximum má i nejstarší česká měřicí stanice v pražském Klementinu. Nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde naměřili 35,7 stupně Celsia, uvedl Marjan Sandev z Českého hydrometeorologického ústavu.
Řada míst republiky z pondělí na úterý zažila první letošní tropickou noc. Teploty vzduchu, které po celou noc neklesly pod 20 stupňů, zaznamenaly na 33 ze všech zhruba 250 stanic.
Ačkoliv budou teploty následující týden "skákat" až o deset stupňů, celý následující měsíc by měly být teploty typické pro přelom května a června. Obvyklé bude zřejmě i množství srážek, vyplývá z dlouhodobé předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Češi si podle srovnávacího portálu Ušetřeno.cz rádi přitopí. Pokoj mají v noci vytopený na teplotu, kterou mají lidé v jiných evropských zemí nastavenou přes den. Podle průzkumu agentury STEM musí kvůli nákladům na vytápění 22 procent českých domácností omezit jiné výdaje.
Zemědělci, kteří jsou zároveň reportéry vědeckého projektu InterSucho, začínají být ve svých krátkých zprávách velmi pesimističtí a někteří až zoufalí. Na většině území republiky kvůli extrémnímu nedostatku srážek za posledních pět týdnů nevzcházejí jařiny, ozimy zasychají a neodnožují se, neroste ani tráva či vojtěška, vyplývá z desítek hlášení.
Čtvrtina území Evropské unie je postižena vodní erozí. A do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit mnohem větší migrační vlnu, než jakou Evropa zažila v roce 2015. To je jen několik důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i Evropu, ačkoliv drtivější důsledky pocítí jiné kontinenty.
Letošní březen byl pátý nejteplejší od roku 1961. Průměrná měsíční teplota vzduchu dosáhla 5,6 stupně Celsia. Stejné teplo bylo i v březnu 1989 a 1974. Nejtepleji bylo v březnu před pěti lety. Srážkově byl březen normální, sněžilo a pršelo ale především v první polovině měsíce. Meteorologové to uvedli na webu. Podle týmu InterSucho je aktuálně extrémně suchá půda na osmi procentech území.
Příští týden bude nadprůměrně teplý. Denní maxima se budou pohybovat mezi 6 a 13 stupni Celsia, ojediněle se ale mohou dostat i na 18 stupňů. Navazující tři březnové týdny bude kolem deseti stupňů.
Poslední únorový den byl v Česku mimořádně teplý. Nejvyšší teploty naměřili v Kobylí na Břeclavsku, kde teploměr vystoupal na 18,8 stupně. Je to dosud nejvyšší hodnota, která byla 28. února naměřena, řekla uvedla Dagmar Jandová z Českého hydrometeorologického ústavu.
Dvě strany světa, dva extrémy. Spojené státy v posledních dnech zasáhl rekordní mráz, teploty klesají až k minus 40 stupňům. Austrálii naopak svírá obrovské čtyřicetistupňové vedro.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr od počátku měření v roce 1775.
Nejsme evropským epicentrem běsnění džihádistů, ale kvůli své poloze a lhostejnosti ke krajině, v níž žijeme, jsme se stali evropským epicentrem sucha.
Loňský rok byl v Česku nejteplejší od roku 1961. Průměrná teplota 9,6 stupně Celsia byla o 1,7 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Dosud nejteplejší byly roky 2014 a 2015 s průměrnou teplotou 9,4 stupně Celsia.
Nadprůměrně teplý podzim z posledních dvou týdnů končí, začne se ochlazovat. V příštím týdnu meteorologové očekávají přes den maximální teploty kolem devíti stupňů Celsia. Po polovině listopadu už v noci může mrznout. Srážek bude stále málo. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav.
Nejtepleji bylo v Kladné-Žilině u Luhačovic na Zlínsku, kde naměřili 20,8 stupně.
Aby se zabránilo těm nejhorším následkům klimatických změn, jsou nutné rychlé a dalekosáhlé změny v celé společnosti. K tomuto závěru došli experti v pondělní zprávě Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ani pak se ale situace nezlepší - jen zhoršení bude mírnější. "Zlepšení klimatu na úroveň, na kterou jsme byli zvyklí, je v tomto století nemožné," vysvětluje pro Aktuálně.cz programový ředitel nevládní organizace Hnutí Duha Jiří Koželouh. Zároveň je podle zprávy OSN potřeba naplnit cíle Pařížské dohody z roku 2015, tedy udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia. A spíš se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
Čolci jsou ektotermní živočichové, což znamená, že jsou přímo ovlivňováni teplotou prostředí. V českém Ústavu biologie obratlovců badatelé pozorují, jak klimatické změny ovlivňují život čolků a pokoušejí se vyvinout mechanismy, které by jim pomohli v měnící se přírodě přežít.
