Reklama
Reklama

Sudety


Králův mlýn
Králův mlýn
Králův mlýn

Spolek z hor navrací duši zaniklé obci pod Klínovcem. Je to svobodný kus země, říká

Králův mlýn nebo také Königsmühle bývala osada v Krušných horách. Celkem sedm domů stávalo v zeleném údolí pod Klínovcem a spadalo pod nedalekou obec Háj. Po odsunu Němců ale statky rodin zely prázdnotou, postupně zmizely z map i paměti lidí. Život do úchvatné, dechberoucí přírody, se už řadu let snaží navrátit Petr Mikšíček, který ruiny domů objevil při své tříměsíční cestě kolem republiky.

Jan Školník
Jan Školník
Jan Školník

Lidi k nám jezdí kvůli klidu, říká Jan Školník, který oživil klášter v Broumově

Jan Školník vyrostl na pražském sídlišti, před 22 lety se ale rozhodl přestěhovat do Broumova, kde společně se svým bratrem řídí firmu Hobra-Školník. Kromě společnosti vyrábějící izolace, jež zaměstnává sto lidí, společně s manželkou založili Agenturu pro rozvoj Broumovska, prostřednictvím které oživují místní klášterní komplex a kraj. O dopadu pandemie i svých pěších poutích vyprávěl Aktuálně.cz.

Stanislav Beran
Stanislav Beran
Stanislav Beran

Životní osudy přehlíženého území. Beranova kniha ukazuje Sudety takové, jaké jsou

Na obálce novely Kocovina bravurního a nedoceněného prozaika Stanislava Berana je shora vyfocené nahnilé jablko na kostkovaném ubruse. Kocovina je stav, ve kterém se nacházejí někteří hrdinové, ale především místa, o nichž kniha vypráví. Vykořeněná oblast, kde mnozí žijí v domech po těch, kteří odsud byli vyhnáni. Nezajímá je zbytek světa a ten se zase nezajímá o ně. Anamnéza Sudet shora.

Reklama
Dittrichova hrobka
Dittrichova hrobka
Dittrichova hrobka

Byl víc než Baťa. Lidé na Dittricha zapomněli, jeho mauzoleum chátrá, říká zachránce

Co dokázal Tomáš Baťa ve Zlíně, to o půl století dříve vybudoval Carl Dittrich v Krásné Lípě u Rumburka. Továrník a mecenáš nechal v obci zřídit nemocnici, městské lázně, sirotčinec, park a nejkrásnější mauzoleum v Čechách. Hrobka je však dnes dokladem toho, jak rychle se na továrníka zapomnělo. Od odsunu Němců nikdo neměl zájem mauzoleum zachránit a opravit. Až do nedávna.

Moldava - nádraží
Moldava - nádraží
Moldava - nádraží

Historické nádraží na Moldavské dráze oživují řadu let. Obec teď zvažuje, že ho prodá

Moldavská dráha je jedna z nejhezčích tratí v Česku. Krušnohorským terénem se kdysi dalo projet do Německa, od roku 1945 však vlaky končí na česko-saské hranici. Propojení obou stran je teď znovu ve hře a s ním i otázka, jak naložit s historickým nádražím v horní Moldavě. "Část obce se ho snaží oživit, část se ho chce zbavit," říká místostarostka, která tu sní o muzeu sklářství a stylové hospodě.

Zámek Štědrá
Zámek Štědrá
Zámek Štědrá

Starosta zachraňuje zámek v pohraničí. Pořád mě kontrolují, jestli něco nekradu, říká

Traduje se, že Štědrou na Karlovarsku vystavěly ženy. Zatímco sudetští statkáři šli z pole rovnou do hospody, panímámy doma třídily kamení a stavěly z něj stodoly. Samotný zámek, který má druhou největší enfiládu v Česku, údajně postavil hrabě z Kokořova. Přečkal války, privatizaci i úředníky. "Rok co rok mě kontrolují, jestli něco nekradu," říká starosta, který zámek zachraňuje od roku 2011.

kostel Výsluní
kostel Výsluní
kostel Výsluní

Točili tu Rammstein i Zelenka, obec kostel 20 let opravuje. Je to danajský dar, tvrdí

Pohraniční město Výsluní leží jen pár kilometrů od Chomutova. Má 200 obyvatel a domy, které v létě zalije slunce, v zimě sníh a na podzim hustá mlha. Právě tady stojí památkově chráněný kostel svatého Václava, který místní opravují od 90. let. Pomáhají jim v tom i filmové produkce. "Peníze z pronájmu investujeme zpátky do opravy kostela. Půl milionu ročně ale nestačí," říká místostarostka.

Reklama
Nemáme dvě Česka, dělení na lidi z vesnic a pražskou kavárnu je klišé, tvrdí Lindner
Nemáme dvě Česka, dělení na lidi z vesnic a pražskou kavárnu je klišé, tvrdí Lindner
Nemáme dvě Česka, dělení na lidi z vesnic a pražskou kavárnu je klišé, tvrdí Lindner

Nemáme dvě Česka, dělení na lidi z vesnic a pražskou kavárnu je klišé, tvrdí Lindner

Stavění otevřené Prahy, která volí osvíceně, proti Sudetům, které volí jen populisty, nemám rád. Sami populisté, jako třeba náš prezident, s tím pak rádi pracují, říká redaktor Respektu Tomáš Lindner, který pochází ze sudetoněmecké rodiny z Krušných hor. Nejzásadnějším problémem je, že odchází tolik mladých lidí pryč, upozorňuje v rozhovoru, který jsme natočili ve spolupráci s Festivalem svobody.

Dusilová: Nechci, aby syn zažíval šedivé dětství a buzeraci jako já. Věřím ve svobodu
Dusilová: Nechci, aby syn zažíval šedivé dětství a buzeraci jako já. Věřím ve svobodu
Dusilová: Nechci, aby syn zažíval šedivé dětství a buzeraci jako já. Věřím ve svobodu

Dusilová: Nechci, aby syn zažíval šedivé dětství a buzeraci jako já. Věřím ve svobodu

Lidé po revoluci očekávali, že jim nový systém přinese blahobyt a jistotu. Ale spoléhat se na to, že za vás někdo převezme život a vyřeší problémy, úplně nefunguje, míní zpěvačka Lenka Dusilová. Jednodušší je mlčet a nic neříkat, já mám ale tuhle zemi ráda a záleží mi na ní, říká v rozhovoru, který vznikl v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.

obec Křižany v Libereckém kraji
obec Křižany v Libereckém kraji
obec Křižany v Libereckém kraji

Odsun Němců vrhá na Sudety stín dodnes. Lidé se neznají a stěhují se, říká výzkumník

Prakticky ze dne na den přišlo po 2. světové válce mnoho sudetských obcí o většinu obyvatel. Místo odsunutých Němců přišly tisíce českých náhradníků, kteří opuštěné nemovitosti obsadili. I po 70 letech je však podle výzkumníka Masarykovy univerzity Štěpána Mikuly poznat, kde Češi žijí staletí a kam se jen přistěhovali. Lidé v dříve německých obcích si od sebe drží odstup a dlouho v nich nevydrží.

Reklama
Městské lázně v Jablonci
Městské lázně v Jablonci
Městské lázně v Jablonci

Studentka marně oživuje městské lázně v Jablonci. Secesní objekt chátrá přes 20 let

Anna Strnadová chodila okolo chátrající secesní budovy v Jablonci nad Nisou skoro každý den. Fasáda, kterou v 60. letech komunisté zbavili všech původních prvků, vůbec nenapovídala tomu, že by se uvnitř mohly skrývat městské lázně z 20. let. Když dospěla a dostala se na divadelní školu, měla sen založit si vlastní projekt ve velkolepém prostoru.

Reklama
Duel: Sudetští Němci jsou nebezpeční, pořád touží vrátit se do Čech, tvrdí Hasenkopf
Duel: Sudetští Němci jsou nebezpeční, pořád touží vrátit se do Čech, tvrdí Hasenkopf
Duel: Sudetští Němci jsou nebezpeční, pořád touží vrátit se do Čech, tvrdí Hasenkopf

Duel: Sudetští Němci jsou nebezpeční, pořád touží vrátit se do Čech, tvrdí Hasenkopf

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Česku by byl urážkou českých obětí 2. světové války, míní právník Pavel Hasenkopf. Představa, že sudetští Němci kují nějaké pikle, je podezíravá a vytváří neustále vracející se obraz nepřítele, který se v českém prostředí určitým politickým směrům hodí, oponuje mu novinář Jiří Peňás. Podle Hasenkopfa se sudetští Němci dodnes nedokázali integrovat a zkoušejí, kam až mohou zajít. Je lepší s nimi mít dobrý vztah, než jim neustále ukazovat tvrdou tvář, tvrdí Peňás.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama