


Vypjaté polské volby nám připomínají, jak vypadá opravdu rozdělená společnost
Homogenní Česko by mělo být na sto honů vzdáleno od kulturních válek, jaké pozorujeme u sousedů. Přesto se do nich zcela zbytečně noříme.



Homogenní Česko by mělo být na sto honů vzdáleno od kulturních válek, jaké pozorujeme u sousedů. Přesto se do nich zcela zbytečně noříme.



Králův mlýn nebo také Königsmühle bývala osada v Krušných horách. Celkem sedm domů stávalo v zeleném údolí pod Klínovcem a spadalo pod nedalekou obec Háj. Po odsunu Němců ale statky rodin zely prázdnotou, postupně zmizely z map i paměti lidí. Život do úchvatné, dechberoucí přírody, se už řadu let snaží navrátit Petr Mikšíček, který ruiny domů objevil při své tříměsíční cestě kolem republiky.



Jan Školník vyrostl na pražském sídlišti, před 22 lety se ale rozhodl přestěhovat do Broumova, kde společně se svým bratrem řídí firmu Hobra-Školník. Kromě společnosti vyrábějící izolace, jež zaměstnává sto lidí, společně s manželkou založili Agenturu pro rozvoj Broumovska, prostřednictvím které oživují místní klášterní komplex a kraj. O dopadu pandemie i svých pěších poutích vyprávěl Aktuálně.cz.



Na obálce novely Kocovina bravurního a nedoceněného prozaika Stanislava Berana je shora vyfocené nahnilé jablko na kostkovaném ubruse. Kocovina je stav, ve kterém se nacházejí někteří hrdinové, ale především místa, o nichž kniha vypráví. Vykořeněná oblast, kde mnozí žijí v domech po těch, kteří odsud byli vyhnáni. Nezajímá je zbytek světa a ten se zase nezajímá o ně. Anamnéza Sudet shora.



Co dokázal Tomáš Baťa ve Zlíně, to o půl století dříve vybudoval Carl Dittrich v Krásné Lípě u Rumburka. Továrník a mecenáš nechal v obci zřídit nemocnici, městské lázně, sirotčinec, park a nejkrásnější mauzoleum v Čechách. Hrobka je však dnes dokladem toho, jak rychle se na továrníka zapomnělo. Od odsunu Němců nikdo neměl zájem mauzoleum zachránit a opravit. Až do nedávna.



Moldavská dráha je jedna z nejhezčích tratí v Česku. Krušnohorským terénem se kdysi dalo projet do Německa, od roku 1945 však vlaky končí na česko-saské hranici. Propojení obou stran je teď znovu ve hře a s ním i otázka, jak naložit s historickým nádražím v horní Moldavě. "Část obce se ho snaží oživit, část se ho chce zbavit," říká místostarostka, která tu sní o muzeu sklářství a stylové hospodě.



Traduje se, že Štědrou na Karlovarsku vystavěly ženy. Zatímco sudetští statkáři šli z pole rovnou do hospody, panímámy doma třídily kamení a stavěly z něj stodoly. Samotný zámek, který má druhou největší enfiládu v Česku, údajně postavil hrabě z Kokořova. Přečkal války, privatizaci i úředníky. "Rok co rok mě kontrolují, jestli něco nekradu," říká starosta, který zámek zachraňuje od roku 2011.



Pohraniční město Výsluní leží jen pár kilometrů od Chomutova. Má 200 obyvatel a domy, které v létě zalije slunce, v zimě sníh a na podzim hustá mlha. Právě tady stojí památkově chráněný kostel svatého Václava, který místní opravují od 90. let. Pomáhají jim v tom i filmové produkce. "Peníze z pronájmu investujeme zpátky do opravy kostela. Půl milionu ročně ale nestačí," říká místostarostka.



Stavění otevřené Prahy, která volí osvíceně, proti Sudetům, které volí jen populisty, nemám rád. Sami populisté, jako třeba náš prezident, s tím pak rádi pracují, říká redaktor Respektu Tomáš Lindner, který pochází ze sudetoněmecké rodiny z Krušných hor. Nejzásadnějším problémem je, že odchází tolik mladých lidí pryč, upozorňuje v rozhovoru, který jsme natočili ve spolupráci s Festivalem svobody.



Lidé po revoluci očekávali, že jim nový systém přinese blahobyt a jistotu. Ale spoléhat se na to, že za vás někdo převezme život a vyřeší problémy, úplně nefunguje, míní zpěvačka Lenka Dusilová. Jednodušší je mlčet a nic neříkat, já mám ale tuhle zemi ráda a záleží mi na ní, říká v rozhovoru, který vznikl v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.



Navzdory varováním svých vrstevníků, že tu chcípnul pes, se vrátila do Jeseníku. Kdysi, ještě jako dítě, tady žila. Teď ale zjistila, že kromě příbuzných nikoho ve městě nezná. Navíc měla pocit, že se zde skoro nic neděje. Martina Seidlerová se rozhodla, že to změní.



Prakticky ze dne na den přišlo po 2. světové válce mnoho sudetských obcí o většinu obyvatel. Místo odsunutých Němců přišly tisíce českých náhradníků, kteří opuštěné nemovitosti obsadili. I po 70 letech je však podle výzkumníka Masarykovy univerzity Štěpána Mikuly poznat, kde Češi žijí staletí a kam se jen přistěhovali. Lidé v dříve německých obcích si od sebe drží odstup a dlouho v nich nevydrží.



Anna Strnadová chodila okolo chátrající secesní budovy v Jablonci nad Nisou skoro každý den. Fasáda, kterou v 60. letech komunisté zbavili všech původních prvků, vůbec nenapovídala tomu, že by se uvnitř mohly skrývat městské lázně z 20. let. Když dospěla a dostala se na divadelní školu, měla sen založit si vlastní projekt ve velkolepém prostoru.



Pavel Palacký vyrůstal v Praze, většinu času měl ale hlavu zabořenou v příbězích o rytířích a romantické přírodě. Snil o tom, že až jednou vyroste, pořídí si hrad, kde bude svým vlastním pánem. Splnilo se mu to před dvaceti jedna lety, když v novinách narazil na inzerát k prodeji Hauenštejna v českém pohraničí.



Do Horního Vítkova se paní Jana dostala náhodou při procházce po okolí Liberce. Chátrající a opuštěný dům v pohraničí s pozemkem bez hranic a výhledem na kostel jí okamžitě padl do oka. "Tehdy jsem ještě nevěděla, že si za pár let vezmu svého muže Viktora a že tady budu opravdu bydlet," vzpomíná na přelom milénia éterická šedesátnice.



Červnovým Laskavcem se stal Bedřich Loos, který se rozhodl zachránit zříceninu hradu Hartenberg na Sokolovsku. Do rekonstrukce zapojuje dobrovolníky i obyvatele sociálně vyloučené oblasti bývalých Sudet.



Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Česku by byl urážkou českých obětí 2. světové války, míní právník Pavel Hasenkopf. Představa, že sudetští Němci kují nějaké pikle, je podezíravá a vytváří neustále vracející se obraz nepřítele, který se v českém prostředí určitým politickým směrům hodí, oponuje mu novinář Jiří Peňás. Podle Hasenkopfa se sudetští Němci dodnes nedokázali integrovat a zkoušejí, kam až mohou zajít. Je lepší s nimi mít dobrý vztah, než jim neustále ukazovat tvrdou tvář, tvrdí Peňás.



Nespokojenost německého obyvatelstva se vznikem Československa a připojením Němci obývaných území k novému státu vyvrcholila 4. března 1919 velkými demonstracemi, které si vyžádaly desítky mrtvých.



Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení vydal dobrou knihu o Evropě.



Jaromír Švejdík je pacifista, který by nevzal zbraň do ruky. Přesto teď vydal noirový komiks Zatím dobrý, v němž díky jeho kresbám znovu ožil příběh bratří Mašínů, kteří se v 50. letech z komunistického Československa prostříleli až do Západního Berlína.