Bývalý ministr kultury České republiky Daniel Herman převzal v sobotu v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu Evropskou cenu Karla IV. Jde o nejvyšší vyznamenání sudetských Němců. Podle Hermana je ocenění podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a boření vzájemných předsudků.
Právě mu vyšel dystopický románový debut Vřeteno, ve kterém vypráví o průmyslem zničené planetě a vyostřujících se sociálních rozdílech mezi bohatými a chudými. Stejně strhující jsou osobní příběhy, které jako maskovaný kuchař Kittchen vkládá do svých písníček. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hudebník Jakub König mluví o dětství v Sudetech, závislosti na alkoholu i zkušenostech s holotropním dýcháním.
Po sedmi letech je hotová aplikace Živé hory, která mapuje zaniklá místa a historii několika obcí i architektonických památek bývalých Sudet. Nabízí několik tras pro rodiny s dětmi i náročnější moderní poutníky, využívá chytré mobily i tablety, a tak člověk jen přes čočku telefonu pomyslně cestuje časem do doby, kdy Krušnohoří patřilo mezi nejosídlenější hory v Evropě.
Martina Freitagová má silné pouto ke krajině jesenických hor. Jako dítě v ní s rodinou trávila letní i zimní prázdniny. Její otec Martin region často prozkoumával i sám - na kole, po železnici nebo na běžkách. Rodině v paměti utkvěla řada monumentálních staveb poznamenaných útlumem textilního a železářského průmyslu. Po letech se proto rozhodla, že jedné z nich vrátí původní kouzlo.
Místo aby nazkoušel novou inscenaci, režisér Jiří Havelka s herci Národního divadla natočil film Očitý svědek. Téma zůstalo stejné: anatomie masové vraždy. O smrti 267 lidí v červnové noci roku 1945 svědčí herci výpověďmi těch, kteří zabíjeli, přišli o své blízké nebo činu přihlíželi. Snímek je k vidění na webu divadla za 150 korun.
Jakákoliv připomínka "organizovaného odsunu" Němců z českého pohraničí vyvolává bolestné vzpomínky na obou stranách, třebaže od jednoho z největších vysídlení lidí (téměř 3 miliony) uplynulo 25. ledna 2021 pětasedmdesát let. V dnešní galerii přinášíme vzpomínky těch, kteří byli do Německa vysídleni jako děti. A tak je potřeba jejich svědectví i vnímat.
Jeho fotografie zachycují bez příkras a ideologického nánosu obyčejný život ve slezských Sudetech od 50. let minulého století. Za totality téměř nevystavoval, komunistům jeho snímky vadily. Hvězdou českého humanistického dokumentu se Gustav Aulehla stal až po revoluci. K uznání jeho díla přispěla i kniha Sudetská kronika, která vyšla rok předtím, než fotograf ve svých devadesáti letech zemřel.
Zachráněné Sudety shrnují celkem 13 příběhů lidí, kteří v pohraničí spravují chátrající památky. Obyčejní lidé, spolky i starostové měst či vesnic vyprávějí své vlastní životní osudy, které se prolínají se zničenou urbanistickou krajinou a odcizeným společenstvím ve vysídlených oblastech bývalých Sudet. Podívejte se.
Katolický kněz Josef Suchár se před více než třiceti lety rozhodl změnit atmosféru v pohraniční obci Neratov. Život poutního místa zde obnovuje ve spolupráci s lidmi s handicapem. Nadace Karla Janečka jej za to jmenovala Laskavcem - člověkem, který nezištně koná dobré skutky.
Z divoké rockerky se během dvou dekád proměnila v éterickou vílu překračující hranice mezi popem a alternativou. Její hudební vývoj navíc odráží, čím si procházela v životě. Nyní zpěvačka Lenka Dusilová vydala album Řeka, které je završením jejího pátrání po rodinných kořenech. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o dětství mezi trampy, dospívání bez otce a devadesátkové jízdě s kapelou Lucie.
S vítězným děčínským senátorem o slabé horní komoře, nemocnici na kapačkách i o tom, proč jednou můžeme nostalgicky vzpomínat na časy, kdy tady vládl Andrej Babiš.
Každý den je tu rušno, říká Simona Černá, která si před dvěma lety pronajala čerpací stanici v obci na Rakovnicku. Místní ji od toho odrazovali. V Kounově, který se po mnichovské dohodě sám přihlásil k sudetské menšině, se prý žádný podnik nikdy nechytl. Rodačka z Karlových Varů to ale nevzdala, přikoupila stánek, postavila hřiště a vytvořila místo, kam se lidé rádi vrací.
Teplice nad Metují sousedí s přírodní rezervací Adršpašsko-teplických skal. Přestože za skalními masivy míří v létě desetitisíce lidí, v městečku na Broumovsku se dá před turisty docela dobře schovat. Na pěšině, která se od skal vine podél zelených luk a roubených chaloupek, stojí na začátku města kostel a u něj poustevna. Tu se už 10 let snaží zachránit varhaník Ladislav Šikut. Podívejte se.
O hradu Hartenberg v Josefově ještě před pár lety věděli jen lidé z okolí. Tajemné místo v Krušných horách je oku skryté kvůli hustým lesům a pravdou také je, že po čtyřicetileté vládě komunistů zbyly z monumentální stavby jen ruiny. Koncem 90. let hrad objevil nadšenec Bedřich Loos, koupil ho a společně s dobrovolníky začal kámen po kameni stavbu znovu skládat.
Homogenní Česko by mělo být na sto honů vzdáleno od kulturních válek, jaké pozorujeme u sousedů. Přesto se do nich zcela zbytečně noříme.
Králův mlýn nebo také Königsmühle bývala osada v Krušných horách. Celkem sedm domů stávalo v zeleném údolí pod Klínovcem a spadalo pod nedalekou obec Háj. Po odsunu Němců ale statky rodin zely prázdnotou, postupně zmizely z map i paměti lidí. Život do úchvatné, dechberoucí přírody, se už řadu let snaží navrátit Petr Mikšíček, který ruiny domů objevil při své tříměsíční cestě kolem republiky.
Jan Školník vyrostl na pražském sídlišti, před 22 lety se ale rozhodl přestěhovat do Broumova, kde společně se svým bratrem řídí firmu Hobra-Školník. Kromě společnosti vyrábějící izolace, jež zaměstnává sto lidí, společně s manželkou založili Agenturu pro rozvoj Broumovska, prostřednictvím které oživují místní klášterní komplex a kraj. O dopadu pandemie i svých pěších poutích vyprávěl Aktuálně.cz.
Na obálce novely Kocovina bravurního a nedoceněného prozaika Stanislava Berana je shora vyfocené nahnilé jablko na kostkovaném ubruse. Kocovina je stav, ve kterém se nacházejí někteří hrdinové, ale především místa, o nichž kniha vypráví. Vykořeněná oblast, kde mnozí žijí v domech po těch, kteří odsud byli vyhnáni. Nezajímá je zbytek světa a ten se zase nezajímá o ně. Anamnéza Sudet shora.
Co dokázal Tomáš Baťa ve Zlíně, to o půl století dříve vybudoval Carl Dittrich v Krásné Lípě u Rumburka. Továrník a mecenáš nechal v obci zřídit nemocnici, městské lázně, sirotčinec, park a nejkrásnější mauzoleum v Čechách. Hrobka je však dnes dokladem toho, jak rychle se na továrníka zapomnělo. Od odsunu Němců nikdo neměl zájem mauzoleum zachránit a opravit. Až do nedávna.
Moldavská dráha je jedna z nejhezčích tratí v Česku. Krušnohorským terénem se kdysi dalo projet do Německa, od roku 1945 však vlaky končí na česko-saské hranici. Propojení obou stran je teď znovu ve hře a s ním i otázka, jak naložit s historickým nádražím v horní Moldavě. "Část obce se ho snaží oživit, část se ho chce zbavit," říká místostarostka, která tu sní o muzeu sklářství a stylové hospodě.
