V nejbližších dnech se může rozvinout půdní sucho, a to především v horní vrstvě do 40 centimetrů, vyplývá z aktuálních informací na webu projektu Intersucho. Hrozí to navzdory tomu, že zima byla srážkově nadprůměrná. Hodně vody spadlo v podobě deště a už z krajiny odtekla. Za rizikem tak brzkého sucha stojí neobvyklý průběh zimy a brzké probuzení vegetace.
Rekordně horké letní dny, vysychání jihoamerické řeky Amazonka, záplavy ve východní Asii nebo tající ledovce. Abnormální přírodní jevy jsou stále běžnější a lidé zjišťují, jak vypadá jimi způsobená změna klimatu. Uplynulý rok ale zaskočil i mnohé odborníky. Stal se dosud nejteplejším rokem v dějinách měření, jak ukazují data.
Sucho nám již nepřijde tak extrémní, protože jej zažíváme opakovaně. Krajina a vodní zdroje jsou ale nastavené na klima, jaké bylo dříve, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka. "Většina z nás si pamatuje vývoj počasí maximálně rok nebo dva nazpět," říká ve druhé části rozhovoru o změně klimatu, zemědělství a suchu. Vysvětluje také, proč rakouská krajina snáší nedostatek vláhy lépe než ta česká.
Po loňském neobvykle teplém a suchém roce doufali Španělé ve změnu. Ta však letos pravděpodobně nepřijde, jak ukazují vlny veder, které už v dubnu zasáhly jihoevropskou zemi. Extrémy počasí umocněné klimatickou změnou ohrožují i pěstitele oliv - Španělsko je přitom největším vývozcem olivového oleje na světě.
Loňské počasí v Evropě přineslo několik extrémů, které měly dlouhodobý negativní dopad na lidské zdraví i řadu oborů lidského konání. Kombinace extrémních vln veder a nedostatku srážek v součinnosti s dalšími faktory přinesly nejteplejší léto v Evropě v historii měření, extrémní sucho v třetině Evropy, druhé nejpustošivější požáry v přepočtu na spálenou plochu či nejnižší půdní vlhkost za 50 let.
Reportéři agentury Reuters pořídili alarmující snímky vyprahlých koryt francouzských řek a jezer. Zimní sucho zemi sužuje po zvlášť horkém létě, které vyústilo v rozsáhlé požáry. Současná situace vyvolává obavy, že nadcházející měsíce můžou být ještě horší. Vláda proto apeluje na občany, aby šetřili vodou.
Francouzské město Grasse bývá označováno za světové hlavní město parfémů. Květiny, které zde rostou, dodávají luxusním parfémům značek Dior a Chanel jejich specifickou vůni a místním poskytují práci. Brzy by ale tato tradice mohla kvůli klimatické změně zmizet.
Mnoho návštěvníků italských Benátek, kteří se těšili na projížďku úzkými kanály na gondolách, si v posledním týdnu svůj sen nesplnilo. Odliv a nedostatek srážek způsobily, že voda z města zmizela a v řadě kanálů ji nahradilo bahno.
V národních parcích v Keni letos od února do října kvůli nejhoršímu suchu za 40 let uhynuly stovky divokých zvířat. Za devět měsíců kvůli nedostatku deště uhynulo 205 slonů, 512 pakoní, 381 zeber a 12 žiraf, uvedlo podle deníku Le Monde keňské ministerstvo pro cestovní ruch.
Ekologický summit v Egyptě skončil mnohem lépe, než se čekalo. I proto, že se od něj nečekalo prakticky nic.
Nemocniční oddělení v Keni, kde lékaři poskytují akutní pomoc lidem trpícím podvýživou, se v posledních letech plní malými dětmi. Hlad, který se šíří africkou zemí s 54 miliony obyvatel, má příčiny v suchu, nejhorším za čtyři desetiletí. Situaci v zemi přibližuje další text ze seriálu Aktuálně.cz Ohroženi klimatem, který představuje země nejvíce sužované klimatickou změnou.
Klidně i desetkrát za rok kočují mongolští nomádští pastevci spolu se svými zvířaty nekonečnými pláněmi své země. Jejich tradiční kulturu a životní styl, který se po staletí takřka nezměnil, nyní ohrožuje nový fenomén. Následky klimatických změn připravují jejich stáda o pastvu a v zimě dokonce i o život. Jedinečnou mizející kulturu zachytili přímo v Mongolsku reportéři Aktuálně.cz.
Extrémní sucha, boje o vodu a s nimi spojená migrace z místa na místo. Chudý a násilím zmítaný Afghánistán patří mezi státy, které nejvíce pociťují změny klimatu. Situaci v něm přibližuje první text z nového seriálu Aktuálně.cz Ohroženi klimatem, představujícího země, které nejvíc sužují následky globálního oteplování.
Většina české společnosti se považuje za milovníky přírody a klimatickou změnu nepopírá. Řešit by ji ale podle nich měla především vláda, a to ideálně hned či v blízké době. Ohledně konkrétních opatření však lidem chybí přesnější informace. Podporují dotace či čtyřdenní pracovní týden, vadily by jim příspěvky na elektroauta či uhelná daň. Vyplývá to z výzkumu, jenž zpracovaly STEM a Institut 2050.
Evropa od června do srpna zažila nejvyšší teploty od začátku měření. Ve čtvrtek o tom informovala evropská služba Copernicus. Letošní vedra překonala loňský rekord. V srpnu byla průměrná teplota o 0,8 stupně Celsia vyšší než dosavadní nejvyšší hodnoty naměřené loni a v roce 2018. Průměrná teplota za celé léto je o 0,4 stupně vyšší než rekord platný doposud.
Zprávy o extrémních projevech počasí přicházely v srpnu z mnoha zemí. Lesní požáry způsobené dlouhodobým suchem zasáhly západní Evropu, kde nízká hladina řek zkomplikovala lodní dopravu. Sucho v Číně zase přimělo vodní elektrárny, na kterých čínská ekonomika stojí, zastavit provoz. Více o extrémech v srpnu najdete v pravidelném klima měsíčníku.
