Téměř všechny děti na světě v současnosti čelí některému z osmi rizikových klimatických jevů, uvedl v úterý Dětský fond OSN (UNICEF). Z celkového počtu 2,4 miliardy dětí na světě jich je hrozbám, jako jsou sucho, vedra či záplavy, přímo vystaveno 2,3 miliardy, z toho téměř polovina nejméně třem najednou.
Letošní klimatologického jaro v ČR bylo nadprůměrně teplé a současně nejsušší od roku 1961. V období od začátku března do konce května spadlo v úhrnu jen 89 milimetrů srážek, což bylo 57 procent normálu z let 1991 až 2020. Český hydrometeorologický úřad o tom v úterý informoval na facebooku.
Na severu Íránu už více než týden hoří rozsáhlý lesní požár, který zasáhl i vzácné Hyrkánské lesy – jeden z nejstarších ekosystémů planety a součást světového dědictví UNESCO. Památka, která existuje už víc než 50 milionů let a přežila i dobu ledovou, tak teď může lehnout popelem.
V české společnosti podle zjištění agentury STEM rostou pochybnosti o závažnosti klimatické změny. Podíl lidí, kteří jsou o změně klimatu přesvědčeni a podporují kroky k jejímu řešení, za posledních pět let klesl z 34 procent na 28 procent. Respondentů, kteří jsou situací znepokojeni a berou problém vážně, je nyní 15 procent, v roce 2020 jich bylo 22 procent.
Řeka Dyje se mezi Břeclaví a soutokem s Moravou prodlouží o více než kilometr, vodohospodáři k toku připojí dříve odstavená ramena. Jde o dvě ramena na českém území, třetí vodohospodáři napojí v místech, kde řeka tvoří státní hranici s Rakouskem.
Množství vody v tocích na jihu Moravy se aktuálně někde pohybuje i pod desetinou normálu, což je problém pro zachování biologického života v tocích i pro kvalitu vody. Jde především o drobnější vodní toky a toky, kterým nepomohou vodní nádrže, uvedla v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová. Jih Moravy se letos v létě potýká se suchem kvůli nedostatku srážek.
Letošní počasí růstu hub zatím příliš nepřálo, na některých místech se však po deštích začínají objevovat první úlovky. Aktuálně.cz přináší mapu, která ukazuje, na jaká místa se vydat.
Letošní jaro v Česku se zatím řadí spíše k těm nejteplejším, ačkoli květen zaznamenává podprůměrné teploty. Březen i duben byly totiž letos nadprůměrně teplé. Loňské jaro s průměrnou teplotou 10,5 stupně Celsia bylo podle meteorologů nejteplejší od roku 1961.
Oblíbené hloubení tůní jako opatření proti suchu může například v zemědělské nížinné krajině na jižní Moravě mnohdy napáchat víc škody než užitku, řekli ČTK odborníci z Masarykovy univerzity v Brně (MUNI). Současný přístup k obnově mokřadů je podle nich neefektivní a mnohdy i kontraproduktivní. Tůně často ničí cenné biotopy, zhoršují kvalitu vody i podmínky pro biodiverzitu, uvedli.
Vinaři prodali globálně nejméně vína od roku 1961, celosvětový prodej se meziročně snížil o 3,3 procenta na 214,2 milionu hektolitrů. Na svém webu o tom s odkazem na předběžná data ve středu informovala Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Zároveň vyjádřila obavy z nových rizik v důsledku amerických cel.
Jde o jedno z nejsušších míst na území České republiky, kde lidem pravidelně vysychají studny a voda chybí i na zdejších polích a chmelnicích. Aby se situace na pomezí Lounska a Rakovnicka zlepšila, vláda už v dubnu 2019 posvětila plán na výstavbu přehrady Kryry za bezmála devět miliard korun. Byť se již letos mělo končit s výkupem pozemků, Povodí Ohře přiznává, že to v termínu nestihne.
Namibie odstřelí 723 divokých zvířat, včetně 83 slonů. Jejich maso chce rozdat lidem, kteří se kvůli vleklému suchu na jihu Afriky potýkají s nedostatkem potravin. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo namibijské ministerstvo životního prostředí.
Na Sicílii jsou na sucho během horkých letních měsíců zvyklí, tento rok je ale tak katastrofální, jako už dlouho ne. Obraz italského ostrova ve Středozemním moři utvářejí vyschlá jezera a žhnoucím vedrem vysušená pole. Někde je krajina toto léto téměř k nepoznání. Jezera, která se kdysi tyrkysově leskla, jsou nyní zabahněná nebo vyschlá, píše německá agentura DPA.
Téměř 70 milionů lidí na jihu afrického kontinentu trpí v důsledku sucha, které zdevastovalo úrodu napříč regionem. Společenství pro rozvoj jižní Afriky (SADC) na začátek summitu v zimbabwské metropoli Harare. Sucho, způsobené jevem El Niňo, na začátku letošního roku negativně ovlivnilo pěstování plodin a chov hospodářských zvířat a podepsalo se na potravinové bezpečnosti i ekonomice .
V nejbližších dnech se může rozvinout půdní sucho, a to především v horní vrstvě do 40 centimetrů, vyplývá z aktuálních informací na webu projektu Intersucho. Hrozí to navzdory tomu, že zima byla srážkově nadprůměrná. Hodně vody spadlo v podobě deště a už z krajiny odtekla. Za rizikem tak brzkého sucha stojí neobvyklý průběh zimy a brzké probuzení vegetace.
Rekordně horké letní dny, vysychání jihoamerické řeky Amazonka, záplavy ve východní Asii nebo tající ledovce. Abnormální přírodní jevy jsou stále běžnější a lidé zjišťují, jak vypadá jimi způsobená změna klimatu. Uplynulý rok ale zaskočil i mnohé odborníky. Stal se dosud nejteplejším rokem v dějinách měření, jak ukazují data.
Sucho nám již nepřijde tak extrémní, protože jej zažíváme opakovaně. Krajina a vodní zdroje jsou ale nastavené na klima, jaké bylo dříve, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka. "Většina z nás si pamatuje vývoj počasí maximálně rok nebo dva nazpět," říká ve druhé části rozhovoru o změně klimatu, zemědělství a suchu. Vysvětluje také, proč rakouská krajina snáší nedostatek vláhy lépe než ta česká.
