


Zemřel jeden z prvních sovětských kosmonautů. Valeriji Bykovskému bylo 85 let
Jeden z prvních sovětských kosmonautů Valerij Bykovskij zemřel ve středu ve věku 85 let. Oznámila to ruská kosmická agentura Roskosmos.



Jeden z prvních sovětských kosmonautů Valerij Bykovskij zemřel ve středu ve věku 85 let. Oznámila to ruská kosmická agentura Roskosmos.



Kazašské hlavní město už několik let nese jméno bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Z Astany se stal Nur-Sultan. Exprezident nechal budovy města navrhnout předními světovými architekty. Díky příjmům z ropy a zemního plynu zde vyrostly moderní skleněné mrakodrapy i další futuristické stavby. Zbytek země ale dál zůstává velmi chudý.



Každý rok na konci listopadu si Ukrajina připomíná památku obětí hladomoru z roku 1932, který představoval jednu z nejhorších genocid 20. století. Katastrofu podle historiků uměle vyvolal Stalinův režim a zahynuly při ní miliony lidí. Tíživou minulost se Sověti snažili utajit. Letos ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.



Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje pro platící zákazníky pořádat vesmírné lety po trase, kterou v dubnu 1961 v lodi Vostok 1 absolvoval první člověk v kosmu Jurij Gagarin. Podle agentury TASS to v úterý oznámil šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin.



Ještě předtím, než vzniklo radikální hnutí Tálibán, které se v létě 2021 opět dostalo v Afghánistánu k moci, v zemi zuřila jiná krvavá válka. Sověti se od roku 1979 násilím snažili udržet u moci tamní špatně přijímanou komunistickou vládu. Povstalci, takzvaní mudžahedíni, ale byli nezdolní. Válka trvala skoro 10 let, odsun sovětských vojsk začal 15. května 1988, tedy před 35 lety.



Sovětský svaz je mrtev, Castrův režim na Kubě je už jen stínem bývalé rudé slávy. Jak tedy kapitalistickou společnost vystrašit, abyste ji varovali před nebezpečím reálného socialismu? Donald Trump to na začátku své kampaně před prezidentskými volbami v roce 2020 zkouší s Venezuelou. A jeho republikáni evidentně věří, že je to velmi silná karta v nadcházejícím boji o Bílý dům.



Gruzínské Gori je známé jako rodiště diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina Džugašviliho. Ve městě na vás padne atmosféra sovětských časů. Najdete tu Stalinovo muzeum, ulici i jeho rodný dům. Projděte si s námi město a názory místních na něj a jeho dobu.



Dvě třetiny Rusů litují rozpadu Sovětského svazu. Alespoň podle nově zveřejněného průzkumu nezávislého střediska Levada. Tento poznatek Levada objasnila rostoucí nostalgií ruské veřejnosti po Sovětském svazu.



Sovětští vůdci se běžným občanům zdáli všemocní a žijící v luxusu. Nejpověstnější byl v tomto směru Leonid Brežněv. Nikdo ale nevěděl, kde končí fámy a kde začíná pravda, napsal ruský internetový list Gazeta.ru.



Jak byla polovina Arménie srovnána se zemí během 30 sekund - je název jednoho z dokumentů o ničivém zemětřesení, které zemi postihlo v prosinci 1988. A nejlépe shrnuje děsivou zkázu, která postihla jednu z nejmenších republik Sovětského svazu. Dopady byly tak ničivé, že SSSR sáhlo k dosud nevídanému kroku - poprvé požádalo o pomoc západní země, dokonce přímo USA.



Loňský rozhovor Karla Hvížďaly se spisovatelem Jiřím Stránským, který zemřel ve středu 29. května 2019 ve věku 87 let. Věnuje se především televiznímu filmu Balada o pilotovi, natočenému podle Stránského knižní předlohy a odvysílanému Českou televizí v listopadu 2018. Jiří Stránský ve své novele popsal skutečný příběh svého tchána Karla Balíka, pilota RAF, který zahynul za nejasných okolností při havárii na ruzyňském letišti v roce 1946. Tou dobou už komunisté pod patronací sovětských "poradců" infiltrovali rozhodující složky moci včetně armády. Jiří Stránský v rozhovoru s Karlem Hvížďalou mluví o historických souvislostech příběhu a o tom, jaký byl osud jeho postav.



Od pádu komunismu uplynula téměř tři desetiletí. Pamatujete si ještě na všechny ty "vymoženosti", jako byly Akce Z, SANOPZ či uliční výbor? Oprašte znalosti v našem kvízu, jehož vyhodnocení proběhne, až odpovíte na všechny otázky.



Ruská místa, kde před sto lety bojovali a umírali za republiku čs. legionáři (a po jejím vzniku 28. října 1918 ještě pak další dva roky), navštívila dosud nejreprezentativnější česká sestava: potomci legionářů, členové obce legionářské či náměstkyně ministra obrany Alena Netolická s experty svého týmu. A byla to týdenní, místy velmi emotivní a napínavá, mise. "Existenci našeho státu bereme jako samozřejmost, jenomže když stojíte u hrobu třiceti legionářů kdesi na Urale, bez jejichž oběti bychom tu možná nebyli, tak se vás to obrovsky dotkne. Člověka to změní," svěřuje se Dagmar Martínková, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně. Ve fotogalerii shrnujeme putování po stopách čs. legií v Rusku.



Přesně před 40 lety podnikly Spojené státy invazi do Grenady. Intervence proti marxistickému vojenskému režimu na ostrovním státě se účastnilo kromě jednotek USA také několik karibských států. Grenadským vojákům pomáhali pro změnu dobrovolníci z Kuby. Americká operace sice svoje cíle splnila, jenže způsob, jakým jich dosáhla, se setkal s kritikou. Mezi Američany i na mezinárodní scéně.



Hřbitov stíhaček v Albánii dostane novou šanci. Bývalá letecká základna Kuçovë ukončila provoz před více než deseti lety, letouny na místě zůstaly. NATO do základny investuje miliony, Kucovo se tak stane první základnou aliance v oblasti.



Před sto lety, v létě a na podzim 1918, sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. I když na své východní "československé" frontě byli úspěšní, proti obrovské síle revoluce sovětů neměli šanci. Jejich angažmá zůstalo v Rusku dodnes v historické paměti. Většinou však ne zrovna v pozitivním světle.



Bývalý automechanik a vášnivý sběratel aut Michail Krasiněc provozuje v zapadlé vesničce na západě Ruska muzeum aut, která brázdila silnice hlavně v dobách Sovětského svazu. Muzejní sbírka čítá více než tři stovky vozidel. Muzeum funguje pod širým nebem a návštěvníci tam mohou vidět třeba kdysi populární Moskviče.



Kritici předsedy KSČM Vojtěcha Filipa se chystají dorazit na jednání širšího vedení komunistů příští týden. Chtějí čekat na jednotlivé členy ústředního výboru a přemlouvat je, aby schválili návrh na svolání mimořádného sjezdu, kde by se chtěli pokusit vyměnit šéfa strany.



Během připomínky 50. výročí největšího sovětského protestu proti okupaci Československa v srpnu 1968 zatkla ruská policie na moskevském Rudém náměstí tři lidi. Jednoho z posledních žijících účastníků demonstrace Pavla Litvinova ale nechala odejít.



Nejznámější fotografie ze srpna 1968 se vztahují především ke dni, kdy do republiky vtrhla okupační vojska. Milanu Vlčkovi se podařilo nafotografovat hlavní město "týden poté" na sérii unikátních barevných diapozitivů. Fotograf poskytl několik svých snímků Aktuálně.cz. "Originály jsou už v Národním muzeu," říká. Z jeho záběrů už nevyzařuje energie davu patrná na snímcích z 21. srpna. Už je cítit spíše deziluze a deprese.