Ministerstvo školství připravilo mistrovskou zkoušku pro řemeslníky, díky níž si zákazníci budou moci lépe vybrat kvalitního řemeslníka. Vykonat ji bude moci vyučený řemeslník minimálně s pěti lety praxe. Kromě dobré práce "rukama" ale musí prokázat také schopnost vypracovat zakázku a vést firmu. Není jisté, že se jim do toho bude chtít. Zakázek máme dost, mluví za nás práce, říkají někteří.
Studie britské odborové centrály porovnala růst reálné mzdy, tedy výdělku očištěného o inflaci, v letech 2007 až 2015. Z členských zemí OECD si jednoznačně nejlépe vedlo Polsko, nejhůře Řecko a Velká Británie. Česko skončilo páté od konce.
Ke konci července evidovaly úřady práce 392 667 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob v červenci dosahoval 5,4 procenta, zatímco před rokem 6,3 procenta. Na jedno volné pracovní místo připadají v současné době v průměru tři uchazeči, zatímco před rokem jich bylo pět.
Další průzkum potvrzuje, že ženy si v průměru vydělávají až o pětinu méně než muži, v Česku dokonce téměř o třetinu. Pokud se však zaměříme na srovnatelné údaje, rozdíly vztahující se ke stejné pozici ve stejné firmě jsou výrazně menší. Česko i přesto vychází jako jedna z nejhorších zemí.
Firma může na poslední chvíli zrušit, nebo dokonce odvolat zaměstnance z už probíhající dovolené. Přestože zákoník práce neuvádí konkrétní podmínky, kdy lze tuto možnost využít, šéfové toho podle dostupných informací nezneužívají. Pokud už se tak stane, měl by zaměstnanec požadovat proplacení všech nákladů.
Počet pracujících lidí starších šedesáti let se od roku 1995 zdvojnásobil na současných 356 tisíc. Ukazují to nové údaje Českého statistického úřadu. Vliv na to má především zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu. Po dosažení věku 65 let však značně klesá možnost vykonávat fyzicky náročné profese.
Až pět tisíc ukrajinských dělníků ročně by mohlo posílit český trh práce. Počítá s tím rozhodnutí vlády, která chce urychlit vízové řízení pro méně a středně kvalifikované pracovníky z této východoevropské země. Z opatření mají radost hlavně zástupci strojírenského průmyslu, kterým se dlouhodobě nedaří najít kvalifikované techniky na českém trhu práce. Naopak proti se staví odbory.
K podobným krokům přistoupily i další obchodní řetězce jako Albert, Billa, Tesco či Lidl. V poslední době se totiž potýkají s nezájmem lidí o práci v obchodech.
Oproti minulému roku dvojnásobně více firem umožňuje svým zaměstnancům využívat v práci soukromé chytré telefony nebo notebooky. Podle zástupce společnosti Microsoft jde o oboustranně výhodné řešení pro zaměstnance i zaměstnavatele. Lidé mají často doma modernější IT vybavení než v práci.
Dohromady dostávalo ke konci dubna státní pomoc ze systému Hartz IV přes 1,54 milionu cizinců, což odpovídá 26 procentům všech lidí, kteří v Německu dostávají státní podporu. Nejvíce z cizinců systém využívají Turci, Syřané a Poláci. Naopak Němců, kteří jsou příjmově závislí na státu, ubylo.
Průměrný Čech za hodinu "vyrobí" zboží za 15 dolarů, zatímco jeho německý kolega za dvojnásobnou hodnotu. Podle ekonomů za to může charakter české ekonomiky, která je hodně závislá a subdodavatelská. Na vině je i přílišná státní regulace, částečně i postoj samotných zaměstnanců. Jedním z řešení je důraz na inovace.
Nejnižší míru nezaměstnanosti měla v červnu Malta, po ní Česká republika. Nejhorší situace naopak byla v Řecku a Španělsku. Nezaměstnanost v Evropě zůstává velmi vysoká mezi mladými lidmi.
Vláda schválila zjednodušení formalit při vyřizování pracovních povolení. Potěšila tím české firmy, které prý marně shánějí zaměstnance hlavně na nízko a středně kvalifikované pozice. Podle odborů ale Česko tolik ukrajinských pracovníků nepotřebuje, navíc může jít o bezpečnostní riziko.
Ministryně práce a sociálních věcí vymýšlí, jak znovu dostat do práce 160 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Úřady práce registrují desetitisíce lidí, kteří se hodí na pracovní pozice, jež mají firmy neobsazené. Podle zaměstnavatelů ale často raději zůstávají na dávkách.
Loni činila měsíční minimální mzda 9200 korun, na začátku letošního roku se zvýšila na 9900 korun. Pro příští rok ministerstvo navrhlo růst na 11 000 korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá novelu, která má garantovat minimální možný výdělek pro řidiče autobusů ve veřejné dopravě. Odbory to dlouhodobě požadují, hrozily dokonce stávkou. Předseda Svazu průmyslu a dopravy doporučuje spíše změnit systém výběrových řízení, v nichž zvítězí vždy nejlevnější dopravce.
Ministerstvo práce navrhlo růst ze současných 9900 korun na 11 000 korun. Odbory chtěly o pětistovku více, naopak pro zaměstnavatele bylo přijatelné zvýšení maximálně na 10 600 korun. Částku tedy určí vláda.
Podle Eurostatu má Česko nejvyšší podíl - 73 procent - v takzvaném vocational education na celkovém počtu tuzemských středoškoláků (upper secondary level). Nicméně zaměstnavatelé stále poukazují na nedostatek absolventů zejména z technických a řemeslných profesí.
Minimální mzda by mohla podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí od ledna vzrůst z nynějších 9900 na 11 000 korun. Druhá varianta pak počítá s tím, že od ledna by se zvýšila na 10 600 korun a od července na 11 000 korun. O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda. Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun.
Ze střední, východní a jihovýchodní Evropy odešlo za posledních 25 let za lepšími příležitostmi do zahraničí téměř dvacet milionů převážně mladých kvalifikovaných lidí. Ekonomika regionu by bez vlivu přesunu pracovní síly z let 1995 až 2012 rostla v průměru celkem o sedm procent rychleji, spočítal Mezinárodní měnový fond.
