Lidé odcházejí pracovat na Západ. Ekonomiku střední a východní Evropy to zpomaluje

ČTK ČTK
20. 7. 2016 12:15
Ze střední, východní a jihovýchodní Evropy odešlo za posledních 25 let za lepšími příležitostmi do zahraničí téměř dvacet milionů převážně mladých kvalifikovaných lidí. Ekonomika regionu by bez vlivu přesunu pracovní síly z let 1995 až 2012 rostla v průměru celkem o sedm procent rychleji, spočítal Mezinárodní měnový fond.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Washington - Odchod pracovní síly zpomaluje střední a východní Evropu při dohánění Západu. Ekonomika regionu by bez vlivu přesunu pracovní síly z let 1995 až 2012 rostla v průměru celkem o sedm procent rychleji. V dnešní analýze to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).

Ze střední, východní a jihovýchodní Evropy odešlo podle fondu v posledních 25 letech za lepšími příležitostmi do zahraničí téměř 20 milionů převážně mladých, kvalifikovaných lidí. To je zhruba stejně jako počet obyvatel Česka a Maďarska dohromady.

Motivací k odchodu jsou především lepší pracovní místa a vyšší platy. Pravděpodobnost emigrace mladších, kvalifikovaných lidí se zvyšuje, pokud je vláda v jejich zemi méně efektivní a instituce bojující proti korupci a střežící dodržování zákona slabší.

"Odchod nejmladší a nejlepší pracovní síly z východní Evropy činí proces dohánění vyspělé Evropy ještě obtížnějším," konstatoval fond. Na východě není pokryta poptávka po pracovní síle v některých kategoriích, což snižuje růst produktivity. Velký příliv financí do těchto zemí pak sice podpořil investice a spotřebu, vedl ale také ke zhodnocení směnných kurzů a ke snížení konkurenceschopnosti ekonomik.

"Peníze poslané domů příbuzným zvýšily tlak na nástupní mzdy a snížily motivaci k práci," konstatuje také fond. Mzdy tak rostly rychleji než produktivita. S menší produkcí zároveň stouply vládní výdaje na sociální dávky ve srovnání s výkonem ekonomiky. Kvůli odchodu mladších lidí navíc roste podíl starších ročníků v populaci. To vede k vyšším výdajům na důchodové dávky, na což vlády obvykle reagují vyšším zdaněním práce.

Tento tlak, který pro ně hospodářská migrace představuje, by země regionu mohly zmírnit mimo jiné tím, že zlepší fungování domácích institucí. Mohly by zvážit i další liberalizaci imigrační politiky, především pokud jde o kvalifikované pracovníky. Dlouhodobému růstu a investicím by pak prospělo, kdyby vlády nezvyšovaly zdanění práce a více se spoléhaly na spotřební daně. A stávající pracovníky by se mohly pokusit udržet třeba tím, že sladí vzdělávání s potřebami pracovního trhu.

Řešení fond navrhuje i pro Evropskou unii, pro kterou je migrace z východu na západ celkově přínosem. Brusel by na tento trend mohl reagovat například úpravou strukturálních a kohezních fondů tak, aby vyrovnaly nepříznivý vliv emigrace na ekonomiky vysílajících zemí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Místo po Ferim na pražské kandidátce obsadí za TOP 09 starosta Prahy 6 Kolář

Místo na pražské kandidátce Spolu do podzimních sněmovních voleb, které se uvolnilo po bývalém poslanci TOP 09 Dominiku Ferim, obsadí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Rozhodl o tom dnes výkonný výbor TOP 09, který zasedl v Jihlavě. ČTK to sdělil mluvčí strany Vladan Vaněk. Na pražské kandidátce koalice Spolu, kterou tvoří ODS s lidovci a TOP 09, byl Feri původně na čtvrtém místě a Kolář na devátém. Feri koncem května rezignoval na svůj mandát i na členství v TOP 09 poté, co ho několik žen obvinilo ze sexuálního obtěžování a násilí. Odmítl, že by se dopustil sexuálního násilí, omluvil se ale za nevhodné či nepatřičné chování. Případem se zabývá policie.

V čele pražské kandidátky koalice Spolu stojí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Dvojkou je starostka Prahy 2 Jana Černochová a trojkou poslanec Marek Benda (oba ODS). Na devátém místě, kde byl původně Kolář, nyní bude radní Prahy 2 Michal Zuna. "Dříve zvolené pořadí kandidátů za TOP 09 se pouze posunulo o jednu příčku směrem nahoru," uvedl mluvčí. Na poslední místo za TOP 09 nastoupí jako první náhradník radní Prahy 8 Tomáš Slabihoudek.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zadržela muže, kterého podezírá, že v německém Espelkampu zastřelil dva lidi

Německá policie po několika hodinách pátrání zadržela muže podezřelého ze střelby ve městě Espelkamp, při které zemřeli dva lidé, uvedla agentura Reuters.

Deník Bild napsal, že se střílelo dopoledne v centru města, které má přibližně 25 000 obyvatel. Německá média nejprve informovala o jednom mrtvém a jednom těžce zraněném. Později policie podle zpravodajské televize n-tv oznámila, že při střelbě zemřel druhý člověk. Na místo byli vysláni příslušníci speciální policejní zásahové jednotky SEK.

Podle deníku Bild policie předpokládá, že jde o čin šíleného střelce. Stanice Deutsche Welle uvádí, že policie zatím vylučuje spekulace o terorismu.

Oběťmi střelby jsou muž a žena, uvedla policie. Z jejích informací vyplývá, že se střílelo v jednom z domů a také před ním. Podle regionálního deníku Westfalen-Blatt se do pátrání po podezřelém zapojili policisté z celého regionu a po několika hodinách ho dopadli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Obraz Antonína Slavíčka Léto se v aukci prodal za 12,4 milionu korun

Malba Antonína Slavíčka s názvem Léto se na dnešní aukci v Praze prodala za 12,4 milionu korun včetně aukční přirážky. Nejde o autorův rekord, ale je to jedno z jeho nejlépe prodaných děl, řekl Milan Dřímal za pořádající galerii Arthouse Hejtmánek.

Obraz z roku 1897 zachycující bujnou louku chvějící se v horkém letním vzduchu byl naposledy vystaven v roce 1961, na veřejnosti se tak nyní znovu objevil po 60 letech. Slavíček, jeden ze zakladatelů českého moderního malířství, je označován za nejvýznamnějšího českého impresionistu. Vyvolávací cena obrazu byla 5,5 milionu bez aukční přirážky.

Za vyšší cenu než dnes byl v minulosti prodán Slavíčkův obraz Na lavičce z roku 1899, v aukci v listopadu 2016 za 18 milionů korun. Další jeho slavné dílo Žně v Kraskově (1906) bylo v květnu 2017 vydraženo za 13,4 milionu korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy