Česko zaslalo Evropské komisi své stanovisko ohledně migračních kvót, které odmítá a považuje za nefunkční. Ministerstvo vnitra napsalo, že Itálie a Řecko neposkytují dostatečnou součinnost pro úspěšné přemístění uprchlíků. Za nejvíce problematický označilo systém registrace osob a jejich identifikace. Evropská komise zahájila řízení pro neplnění povinností s ČR, Polskem a Maďarskem.
Španělsko se v posledním půlroce potýká se sílícím náporem migrantů z Afriky. Ti míří nejen do jeho enkláv v Africe, ale hlavně do Andalusie. Ke španělským břehům za první polovinu tohoto roku připlulo 6400 lidí, což je o sto procent více než loni. Aktuálně jde o nejrychleji rostoucí migrační trasu do Evropy.
U libyjských břehů se v sobotu potopil gumový člun s migranty. Zachránit se podařilo 85 lidí, včetně 18 žen. Dalších 35 lidí se pohřešuje, mezi nimi i sedm dětí. Uvedla to libyjská pobřežní stráž, která se odvolává na tvrzení zraněných. Pomoc migrantům v nouzi poskytly lodě místních rybářů, kteří povolali vysílačkami na pomoc i stráž. Neštěstí se stalo asi 60 kilometrů východně od libyjské metropole Tripolisu. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tento týden uvedla, že od začátku letošního roku do Evropy přes Středozemní moře dorazilo už více než 100 000 migrantů. Na cestě za lepším životem v Evropě ale také 2247 osob zahynulo nebo zmizelo.
Zatímco v poušti na východě Nigeru zachránily bezpečnostní složky sedmašedesát migrantů, Itálie naznačuje, že pro přijímání uprchlíků možná zavede kvóty. Na místě, kterému lidé přezdívají "otevřené pohřebiště" nalezli záchranáři 67 urchlíků, které tam nechali převaděči bez jídla a vody, a stovky mrtvých těl. Jeden ze zachráněných později také zemřel. Jedna z cílových destinací afrických uprchlíků - Itálie - však naznačuje, že její kapacita není neomezená a že nemůže přijmout všechny. Italský premiér tak apeloval na ostatní evropské země, aby se na zíchraně a přijetí migrantů více podílely.
Italové žádají, aby jim ostatní evropské státy více pomáhaly se záchranou migrantů ve Středomoří. To ale Francie odmítá, podle ní na italské břehy připlouvají hlavně tzv. ekonomičtí migranti, kteří ve své vlasti nečelí bezprostřednímu nebezpečí. Francouzi i Němci naopak souhlasí s přitvrzením pravidel pro lodě humanitárních organizací, které podle nich pomáhají pašerákům lidí. Do Itálie letos připlulo o pětinu víc migrantů než za stejné období loňského roku. Naopak do Řecka už téměř žádní běženci neproudí.
Plná zaměstnanost do roku 2025 je jedním z ústředních bodů volebního programu německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její sesterské bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Program v pondělí v Berlíně před zářijovými volbami představila kancléřka Angela Merkelová a bavorský premiér Horst Seehofer. V hospodářské oblasti podle nich CDU/CSU nehodlá zvyšovat daně ani zadlužení země. Podílet se chtějí i na zlepšení situace v Africe, odkud do Evropy proudí migranti. Merkelová na tiskové konferenci hovořila o "Marshallově plánu" pro Afriku. V případě migrantů, kteří již na území Německa jsou, chtějí konzervativci podporovat jejich integraci.
Tři členové krajně pravicové organizace Nordické hnutí odporu stojí před soudem v Göteborgu kvůli sérii tří bombových atentátů. Ty cílily mimo jiné na uprchlické tábory. Dva z extremistů krátce před útoky absolvovali výcvik nedaleko ruského Petrohradu. Odborníci na švédskou krajní pravici to považují za spíše výjimečné. Připouštějí ale, že ruský vliv je ve skandinávské zemi znát. "To, že švédská krajní pravice má určité kontakty se svými ruskými souputníky, není žádné tajemství," říká šéfredaktor časopisu Expo Daniel Poohl.
Loni dorazilo do Evropy přes Středozemní moře celkem 360 000 běženců. To je výrazně míň než v roce 2015, kdy šlo o jeden milion lidí. Na řešení migrační krize se podílel i Evropský parlament. Odhlasoval například navýšení peněz na preventivní opatření i reformu azylového práva. V rozpočtu na rok 2017, který europarlament schválil, je na řešení uprchlické krize vyčleněno přes šest miliard eur. To je o deset procent víc než v předchozím období.
Jen za poslední dva dny vytáhli záchranáři ze Středozemního moře 8500 migrantů, kteří připluli z Afriky. Podle italského ministerstva vnitra dorazilo letos do Itálie touto trasou už více než 71 tisíc běženců, což je téměř o čtvrtinu více než ve stejném období loni. Všechna uprchlická centra v zemi už jsou přeplněná, je v nich víc než 180 tisíc migrantů.
Za první tři měsíce úřadování Donalda Trumpa příšlo do USA zhruba 13 tisíc uprchlíků, zatímco v posledních třech měsících vlády předchozího prezidenta Baracka Obamy jich bylo 25 tisíc. Národnostní složení uprchlíků se letos nezměnilo - nejvíce migrantů pochází ze Sýrie, Iráku nebo Somálska.
Obyvatelé francouzského přístavního města Calais stále řeší problémy s běženci, kteří se neúspěšně pokoušejí dostat do Velké Británie. Loni v listopadu policie rozebrala tábor nazývaný Džungle, kde žily tisíce běženců. Ti se ale postupně do lesů okolo Calais vrací. A místní se bojí, že znovu vyroste masivní tábor.
Na páteční celostátní konferenci lidovců se primárně stavěly kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny konané na podzim. Strana má hotové kandidátky v pěti krajích, v dalších se bude jednat. Šéf strany Pavel Bělobrádek však této konference využil také k tomu, aby okomentoval zahájené řízení Evropské komise proti Česku za neplnění kvót na přijímání uprchlíků. Podle Bělobrádka se stačilo zachovat jako Slovensko, které přijalo pár migrantů, které bezpečně ohlídá, a vyhnout se tak sporu.
V roce 2015 uprostřed parného léta objevila rakouská policie v odstaveném nákladním automobilu těla 71 udušených uprchlíků. Bylo mezi nimi i několik žen a dětí. Pašerácký gang, který měl převoz migrantů na svědomí, nyní v Maďarsku čelí vysokým trestům. Prokuratura pro některé z nich žádá až doživotní odnětí svobody. Rozsudek by měl padnout do konce roku.
Americký řetězec kaváren Starbucks hodlá v Evropě zaměstnat 2500 uprchlíků. Záměr je součástí celosvětového plánu, který firma představila koncem ledna a který předpokládá, že Starbucks během pěti let přijme 10 000 uprchlíků. Firma teď v Evropě zaměstnává více než 40 000 lidí, uvedla agentura Reuters. Firma se rozhodla, že v Evropě s přijímáním uprchlíků začne v osmi zemích, a to v Británii, ve Francii, v Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, v Portugalsku, Německu a v Nizozemsku.
Zátarasy, které položili migranti na dálnici do Calais na severu Francie, mají první oběť. Způsobily havárii, kdy polská dodávka narazila do jednoho ze stojících kamionů. Během nehody zemřel její řidič. Podle agentury AFP policie v souvislosti s nehodou zatkla devět Eritrejců, kteří se schovali do korby jednoho ze stojících kamionů, a obvinila je ze zabití z nedbalosti, narušování dopravy a ohrožování zdraví řidičů. Přistěhovalci se tímto způsobem snaží zpomalovat nákladní vozidla v naději, že se do nich dostanou, aby se mohli nechat odvézt přes Lamanšský průliv do Británie. Případy kladení zátarasů na dálnici u Calais se od jara opět množí.
U libyjských břehů v noci na pátek utonulo 126 migrantů poté, co se s nimi potopil člun. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) o tom informovali dva súdánští uprchlíci, kteří se v pondělí dostali do Palerma na palubě záchranné lodi Diciotti. Podle mluvčího IOM Flavia Di Giacoma citovaného agenturou ANSA bylo ve člunu v době neštěstí 130 lidí. Kromě Súdánců se zachránili už jen dva Nigerijci. Podle nedávné zprávy IOM zahynulo od začátku letošního roku při pokusu o překonání Středozemního moře přes 1800 lidí. Úspěšně se dostat zejména do Itálie se podařilo více než 73 000 migrantů.
Počet uprchlíků ve světě dosáhl v loňském roce rekordních 65,6 milionu lidí. Je to o 300 tisíc víc než v roce 2015. Oznámil to v pondělí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) s tím, že do počtu jsou zahrnuti jak lidé, kteří nuceně opustili svou vlast, tak vnitřně vysídlení obyvatelé. Celkem 22,5 milionu lidí odešlo do jiné země a 40,3 milionu lidí vyhledalo útočiště na bezpečnějších místech ve svých státech. Zbylých 2,8 milionu jsou lidé, kteří požádali o azyl v rozvinutých zemích. Každý pátý běženec je ze Sýrie. Meziroční nárůst počtu uprchlíků je ale nižší, než jaký byl v předchozím roce. Mezi lety 2014 a 2015 množství lidí, kteří utekli ze svých domovů, vzrostlo o pět milionů.
V jihošvédském městě Karlshamn ve středu z větší části vyhořela ubytovna pro uprchlíky. Zranění nejsou hlášena, evakuováno ale bylo kolem 70 běženců. Policie zatkla muže podezřelého z rozdělání ohně. Podle svědka je žhářem odmítnutý žadatel o azyl, který chtěl zapálením nábytku spáchat sebevraždu, napsala agentura Reuters. Ve Švédsku v posledních letech vyhořelo několik uprchlických ubytoven. Ze žhářských útoků jsou ale většinou podezíráni odpůrci přistěhovalců. S migrační vlnou se ve Švédsku zvýšilo napětí a kromě občasných útoků na migranty docházelo i k demonstracím proti běžencům nebo naopak na jejich podporu.
Evropská komise ve středu zahájila řízení vůči Česku, Maďarsku a Polsku. Tyto státy podle unijní exekutivy neplní své povinnosti plynoucí z programu přerozdělování migrantů, kteří se nacházejí v Itálii a Řecku. Řízení Evropské komise kvůli uprchlickým kvótám není stejné jako sankce. Europoslancům to ve středu řekl šéf komise Jean-Claude Juncker. Dodal, že Evropská komise neměla jinou možnost, protože Česko, Polsko a Maďarsko porušily unijní právo. "Je třeba dát jasně najevo, že i když hlasujete proti něčemu, tak musíte dodržovat platné právo," dodal Juncker.
Do Evropy dorazilo od začátku roku už 73 189 migrantů, z toho 85 procent, tedy 61 903, do Itálie. V úterý to oznámila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), podle níž 1808 lidí při pokusu o překonání Středozemního moře přišlo o život. V porovnání s loňským rokem je tak příliv přistěhovalců mnohem nižší. Ve stejném období roku 2016 se dostalo do Evropy 211 433 migrantů a 2899 na cestě přišlo o život. Itálie nese hlavní zátěž stěhování migrantů z ostatních kontinentů, zejména Afriky, poté co se uzavřela takzvaná balkánská cesta přes Řecko. V průběhu letošního roku do této balkánské země přišlo 7699 migrantů, zatímco loni za stejné období to bylo 157 250.
