Vyhlásili válku liberální Evropě, mají kontakty v Rusku. Příběh Švédů, kteří spáchali bombové útoky

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
Aktualizováno 30. 6. 2017 14:46
Tři členové krajně pravicové organizace Nordické hnutí odporu stojí před soudem v Göteborgu kvůli sérii tří bombových atentátů. Ty cílily mimo jiné na uprchlické tábory. Dva z extremistů krátce před útoky absolvovali výcvik nedaleko ruského Petrohradu. Odborníci na švédskou krajní pravici to považují za spíše výjimečné. Připouštějí ale, že ruský vliv je ve skandinávské zemi znát. "To, že švédská krajní pravice má určité kontakty se svými ruskými souputníky, není žádné tajemství," říká šéfredaktor časopisu Expo Daniel Poohl.
Šéfredaktor časopisu Expo Daniel Poohl.
Šéfredaktor časopisu Expo Daniel Poohl. | Foto: Ondřej Soukup

Stockholm (od našeho zpravodaje) - Věřili v nordickou rasu a židovské spiknutí. A chtěli zabíjet imigranty.

Tři příslušníci švédské krajně pravicové organizace Nordiska motståndsrörelsen (Nordické hnutí odporu, NRM) dnes stojí před soudem v Göteborgu kvůli sérii tří bombových atentátů.

Dva z těchto mužů krátce před útoky absolvovali paramilitární výcvik nedaleko ruského Petrohradu. Odborníci na pravicový extremismus to ale považují za spíše výjimečné a nespatřují v tom bezprostřední "ruku Kremlu".

Poukazují ale na zajímavý paradox. Zatímco dříve z historických důvodů švédští krajní nacionalisté spatřovali v Rusku nepřítele, nyní ochotně opakují moskevskou propagandu o "zvrácené liberální Evropě, která stojí na pokraji kolapsu".

Všechny tři muže obvinil státní zástupce ze zločinného spiknutí a pokusu o vraždu.

V listopadu 2016 měli 23letý Viktor Melin, o tři roky mladší Anton Thulin a 51letý Jimmy Jonasson nastražit nálož vedle podniku Syndikalistiskt Forum Kafe. V něm se často scházeli místní anarchisté a levicoví aktivisté.

Bomba vyrazila všechna okna a poškodila fasádu budovy, uvnitř ale nikdo nebyl.

Takové štěstí ale neměl uklízeč odpadků v jednom táboře pro uprchlíky. Když počátkem ledna 2017 vynášel koše, jeden z pytlů vybuchl a těžce ho zranil. Uklízeč přežil, ale podle lékařů už nikdy nebude normálně chodit.

O tři týdny později byla zase v jiném uprchlickém táboře nalezena další bomba. Policie potvrdila, že jde o stejný typ. Její tvůrce se ale dopustil konstrukční chyby, a nálož proto neexplodovala.

A kdy přijde ta árijská revoluce?

Všichni tři extremisté byli známí jako členové neonacistické NMR. Viktor Melin dokonce jednu dobu vedl göteborskou pobočku.

Sama prokuratura ale tvrdí, že neexistuje důkaz, že by bombové útoky obvinění muži provedli na příkaz vedení organizace.

"NMR se snaží mít širší záběr, a proto vyzývala své členy, aby se drželi jen legálních forem boje. Jenže to pro některé lidi není přijatelné. Každý den mluví o potřebě árijské revoluce, a kdy teda jako přijde?" vysvětluje šéfredaktor časopisu Expo Daniel Poohl, který se dlouhodobě zabývá problematikou švédské krajní pravice.

Během migrační krize v roce 2015 došlo k více než padesátce žhářských útoků na uprchlická zařízení. Předpokládá se, že členové NMR coby nejradikálnější neonacistické organizace měli část těchto útoků na svědomí.

Nicméně už na počátku roku 2016 se na oficiálních stránkách hnutí objevilo prohlášení jednoho z lídrů Simona Lindberga, který své spolubojovníky vyzval k dodržování zákonů a zesílení agitace.

NMR taky potvrdilo, že se svými göteborskými aktivisty mělo rozepře, a opakovaně popřelo, že by se na útocích jakkoli podílelo.

Příznačně je ovšem neodsoudilo.

Ruské pozadí

Co však hlavně poutá pozornost švédských médií, je informace, která zazněla během soudního procesu probíhajícího od začátku letošního června. Melin s Thulinem absolvovali v létě 2016 paramilitární výcvik v táboře Ruského imperiálního hnutí nedaleko Petrohradu.

Sami obvinění publikovali na sociálních sítích fotografie, kde mají v rukou kalašnikovy a další zbraně.

Spíše méně známé Ruské imperiální hnutí vede Stanislav Vorobjov, bývalý pracovník ruské prokuratury. Jistou dobu se organizace dokonce tvářila jako opoziční.

"Jenže část členů Vorobjovovi nevěřila, protože tvrdila, že jako bývalý prokurátor se vždycky s Kremlem dohodne," řekla portálu Otevřené Rusko (Otkrytaja Rossija) Olga Kurnosovová.

Ta v letech 2011 až 2012 organizovala protiputinovské protesty v Petrohradu.

Vorobjova si pamatuje jako člověka, který pro sebe požadoval křeslo v radě pro organizaci demonstrací.

Jenže jakmile došlo k ruské anexi Krymského poloostrova a začaly boje na Donbasu, Vorobjov "zapomněl" na opozici. A naopak posílal své členy jako dobrovolníky do bojů na straně separatistů.

Kdo je tady agresor?

"To, že švédská krajní pravice má určité kontakty se svými ruskými souputníky, není žádné tajemství. Ale že by to došlo až do vojenského výcviku, to je novinka," říká novinář Poohl.

Podle něj si sympatizanti krajní pravice vytvořili vlastní mýtus o dějinách Švédska. "Jeho králové s Ruskem bojovali, takže to bylo vždy vnímáno jako agresor. Jsou to nacionalisté, takže mají opravdu dlouhou paměť," směje se šéfredaktor časopisu Expo.

Třeba kvůli rusko-švédské válce v letech 1808−1809 Stockholm přišel o Finsko. A tím pádem o třetinu obyvatelstva.

Jenže pro NMR to nehraje roli. Na jejich webových stránkách lze nalézt řadu článků, které vykreslují carské Rusko téměř jako ráj na zemi.

Letos v lednu se tam třeba objevil článek, který tvrdil, že carský premiér Petr Stolypin potlačil roku 1905 "židovskou revoluci". A že vykonal pro Rusko tolik dobrého, že ho sionisté zabili prostřednictvím "židovského anarchisty" Dmitrije Bogrova a následně vyvolali revoluci v roce 1917.

"Naši radikálové převzali rétoriku ruské krajní pravice, která tvrdí, že za všechno špatné v ruských dějinách mohou Židé. To těm našim samozřejmě vyhovuje," vysvětluje Poohl.

Podle něj navíc nejde jen o historii. "Jim se příliš nelíbí, co dělá Vladimir Putin v Rusku, ale z nějakých geopolitických důvodů ho berou jako odpůrce liberální Evropy, a tudíž přebírají, často zcela naivně, ruský narativ," dodává novinář.

Dezinformací přibývá

Není jasné, jestli kontakty ruských organizací se švédskými extremisty jsou schváleny přímo Kremlem. Podle některých švédských politiků to ale není náhoda.

"Moskva našla spojence mezi krajně pravicovými radikály, kteří sdílejí s Vladimirem Putinem myšlenku svržení politického hlavního proudu. Ironické je, že Moskva současně podporuje takzvané mírové hnutí, které šíří argumentaci ruského prezidenta ohledně bezpečnosti a vztahů Švédska a NATO," říká například švédský europoslanec Lars Adaktusson.

"Z ruské strany máme zdokumentovanou celou řadu případů šíření nepravdivých informací. Konkrétním příkladem je třeba publikace falešné depeše tvrdící, že náš bývalý premiér Carl Bildt se stane ukrajinským předsedou vlády. Stejně tak se objevují dezinformace ohledně NATO," přidává se jeho kolega Gunnar Hökmark.

Švédský Institut pro zahraniční politiku navíc v lednu zveřejnil zprávu, podle které počet takových zpráv v posledních letech řádově vzrostl.

Skautka se postavila průvodu neonacistů | Video: https://www.facebook.com/ibobik/videos/10209305506937448/?hc_location=ufi, Jan Pobořil
 

Právě se děje

před 27 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 35 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Koruna zpevnila pod 26 korun za euro, silnější byla naposledy před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 korun za euro, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 korun za euro, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy