Italové si došlápnou na humanitární organizace. Vadí jim, že pomáhají pašerákům migrantů

Ondřej Houska ČTK Ondřej Houska, ČTK
Aktualizováno 6. 7. 2017 18:04
Italové žádají, aby jim ostatní evropské státy více pomáhaly se záchranou migrantů ve Středomoří. To ale Francie odmítá, podle ní na italské břehy připlouvají hlavně tzv. ekonomičtí migranti, kteří ve své vlasti nečelí bezprostřednímu nebezpečí. Francouzi i Němci naopak souhlasí s přitvrzením pravidel pro lodě humanitárních organizací, které podle nich pomáhají pašerákům lidí. Do Itálie letos připlulo o pětinu víc migrantů než za stejné období loňského roku. Naopak do Řecka už téměř žádní běženci neproudí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Tallinn - Nový francouzský prezident Emmanuel Macron zatím vzbuzuje ve většině Evropy téměř nadšení. Jednu zemi ale už stihl zklamat - Itálii.

Macron odmítl její požadavek, aby jí Francie pomohla se postarat o tisíce migrantů, kteří do Evropy připlouvají přes Středomoří.

Italové se ještě pokusí přesvědčit ostatní státy Evropské unie na čtvrteční a páteční schůzce ministrů vnitra zemí EU v estonském Tallinnu.

Navrhnou, aby lodě s migranty, které zachrání pobřežní stráž nebo humanitární organizace, nesměřovaly jen do Itálie, ale i do přístavů jiných zemí EU. To ale nejspíš neprosadí.

"80 procent lidí, kteří připlouvají do Itálie, jsou ekonomičtí migranti," prohlásil už dříve Macron.

Takové lidi odmítá francouzský prezident převzít - jeho země je prý ochotná pomáhat jen skutečným uprchlíkům, kterým v jejich vlasti hrozí nebezpečí.

Macron tak poukázal na statistiky, podle kterých do Itálie letos nejvíce proudí občané Nigérie, Guinee a Bangladéše. Velká většina z nich skutečně nemá nárok na udělení azylu.

Podle práva by tito lidé měli být po vyřízení žádosti o azyl vráceni zpět. Jejich mateřské země je ale často odmítají přijímat. Migranti se taky často snaží své vyhoštění zmařit.

I proto je jedním z cílů opatření navrhovaných nyní Evropskou komisí zrychlení a zefektivnění návratové politiky za intenzivnějšího zapojení evropských agentur, jako je Frontex. Součástí má být také intenzivnější snaha dohodnout se se zeměmi původu migrantů tak, aby tyto převážně africké státy - ale třeba také Bangladéš - své občany skutečně začaly přebírat. EU k tomu chce využít všech možných pák a pobídek, které má k dispozici.

Rakousko možná zavře hranice

Kvůli rostoucímu počtu běženců v Itálii se navíc Rakousko chystá uzavřít svou hranici s touto jihoevropskou zemí na Brenneru.

"Očekávám, že velmi brzy zavedeme hraniční kontroly," prohlásil rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil.

Rakousko podle něj vyčlení na ostrahu brennerské hranice 750 vojáků. Jejich nasazení prý bude nutné v případě, že počet migrantů připlouvajících do Itálie neklesne.

Vedle Francie zamítlo italskou žádost o přebírání lodí s migranty i Španělsko. Odmítnutí nejspíš přijde i z Malty.

"Magnet" na migranty

Itálie se ale naopak dohodla s Francií a Německem na jiných opatřeních, která mají migraci omezit.

Tyto země chtějí zpřísnit dohled nad činností lodí různých humanitárních organizací, které hlídkují ve Středomoří. Podle úřadů jsou tyto organizace často ve styku s pašeráky lidí a koordinují s nimi převzetí migrantů z provizorních plavidel, která pašeráci používají.

Podle nových pravidel, která by teď Itálie měla vypracovat, by lodě humanitárních organizací neměly hlídkovat přímo v libyjských vodách.

Státy jim taky chtějí zakázat telefonický styk a koordinaci záchranných operací s lidmi na libyjském území, protože řada z nich můžou být pašeráci. Drtivá většina migrantů vyplouvá právě z Libye a blízkost záchranných plavidel tak na ně působí jako určitý "magnet".

Lodě humanitárních organizací, které tato pravidla nedodrží, by Italové nemuseli následně vpustit do svých přístavů.

Humanitární organizace ale kritiku odmítají. Tvrdí, že pouze dělají svou práci, tedy zachraňují lidské životy.

Itálie, Německo a Francie chtějí taky zvýšit pomoc libyjské pobřežní stráži, která by měla migrantům ve vyplutí zabránit. K tomu by se posílila ostraha jižních libyjských hranic, kudy do země proudí občané z jiných afrických států.

V Itálii 100 tisíc migrantů, v Řecku klid

Berlín a Paříž zároveň slíbily, že zrychlí přebírání žadatelů o azyl z Itálie v rámci platných evropských kvót.

Na jejich základě by si mezi sebou měly země EU rozdělit lidi, kteří jsou skutečnými uprchlíky. Přesun se tedy netýká ekonomických migrantů.

Česko v rámci kvót přijalo 12 uprchlíků z Řecka, zato z Itálie ani jednoho. Vláda nedávno schválila, že ČR už v rámci kvót nikoho dalšího nepřijme. Evropská komise poté s Českem, Polskem a Maďarskem zahájila řízení kvůli nerespektování platných evropských zákonů.

Podle statistik OSN letos do Itálie připlulo zhruba 100 tisíc žadatelů o azyl. To je asi o pětinu víc než za stejné období loni. Plavbu nepřežilo přes dva tisíce lidí.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil Italy a Řeky za "hrdinské národy". Ocenil pomoc, kterou migrantům poskytují.

Přes Řecko do Evropy v letech 2015 a 2016 přišlo více než milion žadatelů o azyl, ze kterých tvořily stovky tisíc Syřané prchající před tamní občanskou válkou.

Do Řecka ale už od března loňského roku, na rozdíl od Itálie, téměř žádní běženci neproudí. Může za to podpis dohody mezi zeměmi EU a Tureckem, které se zavázalo udržet žadatele o azyl na svém území.

Zavřená je navíc řecko-makedonská hranice, kudy běženci z Řecka mířili dál do Evropy.

Země unie teď jednají o uzavření podobných dohod jako s Tureckem i se státy v Africe.

Portugalské letectvo vytáhlo z moře u španělských hranic 34 Maročanů. Migranti do něho naskákali poté, co začal gumový člun u motoru hořet. | Video: Força Aérea Portuguesa
 

Právě se děje

před 24 minutami

Lesy ČR smějí kvůli kůrovci kácet v Boubínském pralese

Státní podnik Lesy České republiky dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Lesy ČR žádaly o výjimku kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a jako účastník řízení se proti němu hodlá odvolat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy