Celkem 53 expertek a expertů z lidskoprávních vládních rad, výborů a pracovních skupin k úterý rezignovalo. Nesouhlasí s přesunem agend z gesce Úřadu vlády pod tři ministerstva. Podle nich tento krok ochranu zranitelných v Česku oslabí, potřeba je nadresortní řízení. Rezignující to uvedli v prohlášení, které poskytli ČTK.
Češi patří mezi nejsvobodnější národy planety. To je asi nejpříjemnější skutečnost, která vyplývá z čerstvě zveřejněné zprávy organizace Freedom House o míře svobody ve světě. V období vlády Petra Fialy (ODS) se Česko vyšvihlo mezi absolutní špičku, v míře svobody předstihlo i státy jako Rakousko nebo Spojené království.
Přesun vládních agend pod vybraná ministerstva pod taktovkou Andreje Babiše a šéfky Úřadu vlády Tünde Barthy bude mít praktické dopady, které mohou premiéra zasáhnout tam, kde to nejmíň potřebuje. Ze všeho nejvíc se ale ukazuje, že premiér a jeho okolí improvizují, namísto aby postupovali koncepčně a systémově. Doplatit na to ovšem může celá země, varují odborníci.
Ačkoli premiér Andrej Babiš nedával před pondělním jednáním vlády najevo, že by chtěl něco měnit v boji proti závislostem, stejně jako nemluvil o lidských právech, provedl v těchto oblastech razantní změny. A to takové, proti nimž protestují odborníci z obou oblastí. V úterý pak vyšlo najevo, že ve funkci má v rámci změn od července skončit i dosavadní národní protidrogový koordinátor Pavel Bém.
Poslanecká sněmovna započne tento týden proces, na jehož konci bude zvolen nástupce Stanislava Křečka v čele úřadu Veřejného ochránce práv. Poslanci budou vybírat z pěti kandidátů a kandidátek A jedna z nich – Eva Kostolanská – v rozhovoru vysvětluje, s čím do volby jde a čemu by se měl úřad ombudsmana věnovat.
Lidská práva jsou po celém světě ohrožena, uvedl na úvod 61. zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) generální tajemník OSN António Guterres. K jejich utlačování vede vládnutí silou, které omezuje respektování zákonů, doplnil podle agentur Reuters a AFP. Zmínil konflikty v Súdánu, Pásmu Gazy, na Ukrajině, či v Barmě, připomněl také rozsáhlé demonstrace v Íránu.
Představitelé vládních stran by neměli dělat ze zranitelných laciný terč, myslí si bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V tomto kontextu připomíná výroky šéfa Motoristů Petra Macinky, který se v posledních týdnech a měsících trefuje do občanského nevládního sektoru a zpochybňuje legitimitu nevládních organizací při důležitém rozhodování o klíčových otázkách.
Představitelé vládních stran by neměli dělat ze zranitelných laciný terč, myslí si bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V tomto kontextu připomíná výroky šéfa Motoristů Petra Macinky, který se v posledních týdnech a měsících trefuje do občanského nevládního sektoru a zpochybňuje legitimitu nevládních organizací při důležitém rozhodování o klíčových otázkách.
Do současného Ruska se většina lidí nedostane. Režim, který odborníci označují jako autoritářský, začal přituhovat už po nástupu Vladimira Putina k moci, po začátku konfliktu na Donbase a plnohodnotné války na Ukrajině ovšem zavedl vojenskou cenzuru. Opozičníky či odpůrce režimu úřady nazývají zahraničními agenty, extremisty či teroristy. Jak se v Rusku v roce 2025 žije?
Lotyšský parlament ve čtvrtek večer po celodenní debatě rozhodl o odstoupení od takzvané Istanbulské úmluvy. Pobaltská země ji ratifikovala teprve loni. Smlouvu dosud ratifikovalo 37 zemí, podepsalo ji 45 států včetně ČR, která ji ale neratifikovala. Lotyšsko je první členskou zemí EU, která od ní odstoupila, předcházela tomu bouřlivá debata a protesty. Pro odstoupení hlasovalo 56 ze 100 poslanců.
Plukovník Michael Randrianirina složil přísahu a stal se novým prezidentem Madagaskaru, informují tiskové agentury. Randrianirina, který v úterý provedl státní převrat a který chce být u moci nejméně rok a půl, v projevu slíbil novou ústavu, ochranu lidských práv a hluboké reformy.
Školní řády, které plošně zakazují nošení tepláků nebo oblečení, které by mohlo být považované za vyzývavé nebo nevhodné pro školní prostředí, jsou podle Českého helsinského výboru problematické. Takto formulovaný zákaz představuje podle výboru zásah do svobody projevu a osobní identity žáků.
Obránce lidských práv a ukrajinský novinář Maksym Butkevyč je spoluzakladatel Centra pro lidská práva ZMINA a zpravodajského média Hromadske Radio. Přestože byl přesvědčeným pacifistou, přihlásil se v roce 2022, po začátku ruské invaze na Ukrajinu, do ukrajinských ozbrojených sil a stal se velitelem čety.
Vládnoucí afghánské hnutí Tálibán zakázalo na univerzitách knihy, které napsaly ženy. Afghánské úřady nechaly z rozhodnutí Tálibánu odstranit celkem 140 titulů, za jejichž vznikem stojí autorky, uvedl v pátek web stanice BBC. Islamistické hnutí tak pokračuje v omezování ženských práv, jejichž stav se výrazně zhoršil po návratu Tálibánu k moci v roce 2021.
Ruský právník Maxim Oleničev už nějakou dobu ve své rodné zemi nežije. Na rozdíl od Ruska mu totiž v zahraničí nehrozí přísné tresty za to, že dělá svoji práci, a úřady ho neprohlásí za "zahraničního agenta". Ani to, ani emigrace ho ale v jeho úsilí nezastavily, nadále se snaží pomáhat lidem, kteří se v Rusku potýkají s represemi - včetně lidí z LGBT komunity.
Afghánské hnutí Tálibán se dopustilo vážného porušení lidských práv, včetně případů mučení, vůči Afgháncům, kteří byli vyhoštěni z Íránu, Pákistánu a jiných zemí. Uvedla to Asistenční mise Organizace spojených národů v Aghánistánu s tím, že hnutí cílí zejména na ženy, dívky, členy bývalé vlády a novináře. Tálibán tato obvinění podle agentury AFP popřel.
Vyrůstala v Africe, v rodině kočovných nomádů. Ve třinácti letech utekla z domu před nuceným sňatkem, v poušti ji málem sežral lev a několikrát byla téměř znásilněna. Uklízela v londýnském McDonaldu a taky se procházela po světových módních molech. Dnes je Waris Dirie spisovatelkou, výtvarnicí a aktivistkou v boji proti ženské obřízce, kterou sama prodělala. Letos oslaví šedesátiny.
V Rusku pokračují represe proti opravdovým i domnělým odpůrcům režimu. V úterý moskevský soud odsoudil čtyři novináře k pěti a půl letům vězení za údajnou spolupráci s Navalného protikorupčním fondem, petrohradský soud zase potrestal kadeřnici za údajnou diskreditaci ruské armády. Usnesení soudu ukazují na zhoršující se lidskoprávní situaci v zemi.
Pražský magistrát a většina radnic městských částí vyvěsí v pondělí 10. března na svých budovách tibetskou vlajku jako připomenutí protičínského povstání v roce 1959, při kterém zahynulo nejméně 80 tisíc Tibeťanů. Cílem kampaně, do které se zapojují úřady, školy a instituce, je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu.
Letošní laureátkou Ceny Václava Havla je bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu za ni ve Štrasburku převzala její dcera.
Od smrti prvního českého prezidenta Václava Havla uplyne letos 13 let. Jeho životní příběh teď slouží žákům k tomu, aby pochopili, co jsou lidská práva. A to zábavným způsobem, během kterého si v Knihovně Václava Havla uvědomí, co všechno pod pojem lidských práv spadá.
