Židovská populace v EU se postupně zmenšuje, její členové byli navíc častým terčem nenávisti během pandemie covidu-19. Evropská unie nyní přichází s novou strategií, která má Židům pomoci a podpořit jejich život na starém kontinentě.
Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.
Předvolební kampaň jde do finále. Nejviditelnější jsou v ní sice tuzemští politici, ale je možné najít i stopu z Bruselu. Česko má v Evropském parlamentu jednadvacet europoslanců, z nichž někteří jsou členy politických stran, zastávají ve stranických strukturách vysoká místa a před volbami přiložili ruku k dílu.
V Evropě vloni vzrostl počet kybernetických útoků. Podle Agentury pro kybernetickou bezpečnost Evropské unie čelily členské státy více než třem stovkám vážných útoků. Téměř o polovinu stouplo i množství incidentů zaměřených na nemocnice. Proč se hackeři zaměřili na zdravotnictví? A jak se v kyberprostoru chránit? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz expert na kyberbezpečnost Miloslav Lujka.
Většině nelegálních migrantů, kteří se do Evropy dostali v krizových letech 2015 a 2016, zařídili cestu pašeráci. Evropským státům se sice ve spolupráci s agenturami EU a zeměmi mimo unii v posledních letech podařilo některé jejich sítě rozbít, tzv. převaděčství ale stále představuje velký humanitární a bezpečnostní problém. Zároveň je jednou z nejlukrativnějších trestných činností.
V roce 2019 trpěla nadváhou či obezitou zhruba pětina českých dětí ve věku mezi 11 a 15 lety. Už před pandemií tak Česko patřilo k evropským zemím, které se nejvíce potýkaly s dětskou obezitou. Jak tuto situaci ovlivnila pandemie? A co s sebou přináší takzvané nutriční skóre, které připravuje EU? Nejen o tom hovořila v podcastu Aktuálně.cz klinická nutriční terapeutka Edita Weidenthalerová.
Očekávaná debata o střetu zájmů v Česku se v pondělí na půdě europarlamentu nekonala. Dohadování mezi Evropskou komisí a českou vládou o tom, do jaké míry Česko zpřísňuje kontrolu udělování eurodotací, měl před europoslanci původně vysvětlovat generální ředitel pro regionální politiku. Prohodil si však termín s kolegou pro otázky rozpočtu a ten mluvil jen obecně. Debata se odsunula na pátek.
Už od příštího roku by měla EU disponovat novým krizovým zdravotním úřadem. Do budoucna by ji měl ochránit před další globální pandemií a jejími dopady. Kromě toho by měl být schopen státy sedmadvacítky připravit i na další možné hrozby, mezi nimi například na útoky biologickými zbraněmi.
Letošní léto přineslo Evropě sérii katastrof. Ničivé červencové povodně v Německu, Belgii nebo Rakousku si vyžádaly stovky lidských životů a způsobily miliardové škody na majetku. Řecko a Itálii sežehly rozsáhlé požáry. Jih Moravy zpustošilo dokonce tornádo. S financováním oprav by měla pomoci Evropská unie. Europoslanci teď žádají, aby od ní členské státy dostaly víc peněz.
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová promluvila ve středu v Bruselu, citovala i českého prezidenta Václava Havla. Jako každý rok pronesla řeč o stavu Evropské unie. Bilancovala, rozdávala peníze, oznámila nové iniciativy. Výrazně ale tentokrát pracovala i s jinak nezvyklým nástrojem: s emocemi.
Kde se příště objeví tornádo nebo jakou silou udeří povodně. To a mnoho dalšího by měla s nebývalou přesností umět už do pár let předpovědět digitální replika planety, která za pomoci vložených dat dokáže nasimulovat pochody počasí i klimatických změn. Říká se jí digitální dvojče Země nebo také Destination Earth - Destinace Země.
V polovině července se v útrobách Evropské centrální banky (ECB) začalo oficiálně rodit tzv. digitální euro. Instituce by s jeho pomocí ráda získala větší kontrolu nad evropským finančním sektorem. V časech, kdy lidé stále méně používají hotovost, chce zabránit tomu, aby měly digitální platby pod palcem takřka výhradně komerční banky.
Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.
Češi v Libereckém kraji si stěžují, že nemají dostatečné zastání ve sporu o polský hnědouhelný důl Turów. Bojí se, že přijdou o zásoby pitné vody, vadí jim i hluk a prašnost. Žádají proto, aby se do jednání mezi Prahou a Varšavou zapojil i Brusel. Hlasy na jejich podporu zní i z Evropského parlamentu, oba státy ale trvají na tom, že si záležitost vyřeší samy.
Německý ostrov Usedom na Baltu lemují široké písečné pláže. Na nich se ve větru krčí barevné proutěné "koše", typická ochrana zdejších dovolenkářů před štiplavým větrem a zrníčky písku. Malebné místo si oblíbil i císař Vilém II., teď mu ale podle místních hrozí zkáza. Několik kilometrů východně totiž začíná Polsko, kde by měl vzniknout obří kontejnerový přístav.
V rámci projektu Housing First pomáhají neziskové organizace Romodrom a Nová možnost sociálně vyloučeným osobám v Česku získat standardní bydlení. Teď za svou snahu získaly celoevropské ocenění za boj proti bezdomovectví. O tom, jak se zrodila myšlenka projektu a jak pandemie bezdomovectví ovlivnila, hovořily v dalším podcastu Aktuálně.cz Eva Nedomová a Jana Volná, které za projektem stojí.
V červenci začala platit v Evropské unii směrnice o zákazu jednorázových plastů. Řada členských států ji ale dosud nestihla aplikovat. Pamatujete si, co zakazuje? Nebo kdy byla patentována igelitka a kolik plastového odpadu končí ročně v moři? Zkuste své znalosti v kvízu.
Češi patří k nejtlustším národům v Evropě, obezitou trpí podle Českého statistického úřadu až pětina z nich. Klíčem k lepší fyzické kondici je nejen pohyb, ale také správné stravovací návyky. S výběrem zdravých potravin by již brzy mohlo pomoci takzvané nutriční skóre, jeho zavedení se setkává s nadšením výživových poradců i odporem potravinářů.
Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer tvrdí, že zelené plány Evropské unie společně s velkým množstvím evropských peněz znamenají pro Česko obrovskou šanci na výraznou modernizaci, kterou země nutně potřebuje. "Bohužel ale řada českých politiků zaspala," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Česko podle něj pod Babišovou vládou zaostává ve všech oblastech.
Pandemie covidu-19 motivovala lidi ve městech k jezdění na kole. Sčítače na cyklostezkách vloni v Praze napočítaly téměř 4,5 milionu průjezdů. To je meziročně až o třetinu více. Udrží si ale cyklodoprava oblibu? A může být pandemie hnacím motorem k větší podpoře cyklodopravy ze strany českých politiků? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz Jiří Motýl, šéfredaktor webu Městem na kole.
