Košice, Valencie i Lahti. Evropská města se zelenají, chtějí být klimaticky odolnější
Evropská města v číslech:
v EU bydlí 70 % obyvatel ve městech
evropské limity na znečištění ovzduší překračuje 100+ měst
379 000 lidí v EU kvůli znečištěnému ovzduší zemřelo v roce 2018 předčasně
každý obyvatel EU (2019) ročně vyhodí 502 kg odpadu
48 % odpadu se v EU vytřídí (2019)
20 % lidí bydlí v oblastech, kde je dopravní hluk škodlivý pro jejich zdraví
„Existuje jasná spojitost mezi stavem životního prostředí a zdravím naší populace. Všichni musí porozumět tomu, že pečováním o naši planetu nejen zachraňujeme ekosystémy, ale také životy.“
Virginijus Sinkevičius, evropský komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov
Dohoda pro zelená města
Dohoda pro zelená města (v originále Green City Accord), která je iniciativou Evropské komise, z roku 2020 chrání životní prostředí a usiluje o to, aby se města stala zdravějšími, a tím i atraktivnějšími pro své obyvatele. Do iniciativy se mohou zapojit starostové a starostky evropských měst s více než 20 tisíci obyvateli.
zlepšení kvality ovzduší a vodních ploch
efektivnější využívání vody
ochrana biodiverzity
oběhové hospodářství
snížení hlukového znečištění
K dohodě se již přihlásilo:
měst
měst
město
měst
Mapa zapojených měst:
Co dělají konkrétní města?
Finské město Lahti je jedno z měst, která se k dohodě přidala, a zároveň bylo letos Evropskou komisí zvoleno evropským zeleným městem roku. Takové ocenění v minulosti získal Lisabon, Kodaň nebo Stockholm.
od roku 2019 nevyužívá uhlí jako zdroj energie, ročně tak vypustí o 600 tisíc tun oxidu uhličitého méně
↓
vytváří „pracovní stanice“ v lesích
↓
chce být do roku 2025 uhlíkově neutrální
↓
chce se do roku 2050 stát městem bez odpadu, plně by tedy měla fungovat cirkulární ekonomika
↓
do roku 2025 chce snížit emise o 80 % oproti hodnotě z roku 1990. Zbývá mu 10 %
„Ke krokům na ochranu klimatu musíme navíc ochránit městské ekosystémy a jejich biodiverzitu. Čistší a rozmanitější životní prostředí přímo vylepší každodenní život a kvalitu života našich obyvatel.“
Pekka Timonen, starosta Lahti
Košice se staly prvním slovenským městem, které se k dohodě přidalo. Mezi jeho cíle do roku 2030 patří:
stát se uhlíkově neutrálním
↓
vyrovnat teplotu ve městě s tou, která je v jeho okolí
↓
ochrana a obnova zeleně
↓
zaměření na ekologické inovace
↓
vytvoření mapy hluku ještě v roce 2021
„Je jenom na nás, jaké město, zemi či planetu necháme dalším generacím. Beru to téma s plnou vážností a jsem přesvědčený, že Slovensko v zelených tématech zaostává, a to mě mrzí. Jednou z mých priorit je, aby se Košice staly jakýmsi příkladem pro celé Slovensko.“
Jaroslav Polaček, starosta Košic
V květnu se k dohodě přidalo i třetí největší španělské město Valencie. To zároveň soutěží o to, aby se v roce 2024 stalo evropským zeleným městem roku.
jako první země na světě měří emise z turismu
↓
mezi lety 2014 a 2019 rozšířilo zelené plochy o 300 tisíc metrů čtverečních
↓
díky vytvoření cyklistického okruhu spojujícího centrum s periferiemi klesl hluk o 18 %
↓
o 99,7 % vzrostl zájem o dojíždění na kole z periferií
↓
chce být do roku 2025 uhlíkově neutrální
„Je to síť měst, která chtějí dát udržitelnost a ochranu životního prostředí do centra svých rozhodnutí – zelených a udržitelných rozhodnutí –, aby se stala lepšími městy, kde mají sousedi dobrou kvalitu života. Když přijmou místní vlády ambiciózní opatření v těchto odvětvích, budou udržitelnější a atraktivnější pro obyvatele.“
Joan Ribó, starosta Valencie
Jak by mohlo vypadat zelené město budoucnosti?
Příkladem zeleného města budoucnosti je vznikající architektonický projekt Life Lugo + Biodinámico ve španělské Galicii. Sousedství chce ukázat, jak mohou města bojovat proti klimatické změně už samotným designem. Obyvatelé v něm podle návrhu mají dostat to nejlepší z přírody i z města.
Co v sousedství najdou?
městský les
mokřady
coworking
↓
oproti jiným novostavbám budova spotřebuje jen 54 % energie
↓
o 90 % méně vypouštěných emisí než u železobetonových staveb
↓
280 tun – tolik emisí dřevostavba absorbuje
V čem bude město zelenější?
vzniknou nízkoenergetické stavby
staví se z lokálního dřeva, které se zde také pěstuje
voda se recykluje
energie vzniká v elektrárnách na biomasu
„Když město jako Lugo začlení tento model do své městské strategie, tak to může sloužit jako příklad pro další středně velká města v Evropské unii.“
Susana Penedo Souto, architektka projektu
Zdroj: Evropská komise, EHP, BBC News
Právě se děje
Elán je zpět. Ariya dohání ztracený čas, kdy Nissan usnul na vavřínech
Američanka o ruském vězení: Na matraci byla krev, uvažovala jsem o sebevraždě
