Podcast: Česko v modernizaci železnic zaspalo, potřebujeme vysokorychlostní tratě

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
7. 11. 2021 16:20
Rok 2021 označily unijní instituce za Evropský rok železnice. Evropská unie tím chce zviditelnit železniční dopravu a prezentovat ji jako udržitelný a bezpečný způsob dopravy. Je ale možné cestovat udržitelně a u toho mít stále stejný komfort? A jak se daří modernizovat tuzemskou železnici? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz Jan Sůra, šéfredaktor webu Zdopravy.cz.
Jan Sůra, šéfredaktor webu Zdopravy.cz
Jan Sůra, šéfredaktor webu Zdopravy.cz | Foto: Matej Slávik

Jedním z nejzásadnějších problémů dopravy v celé Evropské unii jsou podle Sůry její emise. "Na rozdíl od jiných odvětví doprava až do pandemie rostla," uvádí v podcastu Sůra s tím, že rostl i její podíl na emisích skleníkových plynů.

Přes sedmdesát procent emisí z dopravy zaujímala v roce 2017 podle dat Evropské agentury pro životní prostředí doprava silniční. Civilní letectví představovalo přibližně 13 procent a železniční doprava jen necelé procento.

I to je podle Sůry důvod, proč přesunout lidi i zboží ze silnic na koleje. Má to svá úskalí. "Koleje nemohou vést všude, zatímco silnice mohou vést v podstatě kamkoliv," podotýká Sůra.

Na druhou stranu ale nesouhlasí s tím, aby se železniční doprava za všech okolností považovala za nejudržitelnější způsob dopravy. "Rád bych poukázal na to, že jsou tratě a vlaky, kde je provoz malý a spotřeba takových vlaků je vyšší, než když tam jedou dvě osobní auta," podotýká.

Na železniční dopravě Sůra vyzdvihuje především její bezpečnost. "Pokud se podíváme na pravděpodobnost, že se vám něco stane při jízdě autem nebo vlakem, tak je železnice v Česku výrazně bezpečnější než provoz na silnici," dodává.

Česko však podle něj výrazně zaspalo v modernizaci tuzemských železnic. "Neřeklo si včas, jaké tratě potřebuje mít co nejvíce v pořádku a ve vyšší rychlosti. Železniční síť se tady modernizuje stylem, že se dělá bez priorit všechno najednou," kritizuje Sůra.

Ambiciózní rozvoj i lístky pro mladé zdarma

Iniciativa Evropský rok železnice má Evropské unii pomoci dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu, a tedy snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 90 procent. Evropská komise doufá, že do roku 2030 se oproti současným hodnotám železniční doprava zdvojnásobí a do roku 2050 dokonce ztrojnásobí.

Aby zvýšila zájem o železnici, plánuje EU mimo jiné rozdat mladým lidem až 60 tisíc vlakových jízdenek platných na území všech 27 členských států. Jednotlivé země pak dostanou pro své mladé obyvatele přidělen počet lístků v poměru k celkovému počtu obyvatel EU.

Podle Sůry by nicméně k většímu zájmu o železnici mezi mladými pomohlo, pokud by EU zvýšila počet nabízených jízdenek. "Udělal bych to plošně - kdo chce, tak může jet," míní Sůra. "Objem lístků není tak velký. Nějaký přínos to ale mít může," dodává.

Poslechněte si na platformě Soundcloud podcast s Janem Sůrou, který v něm také zmiňuje, jak pandemie změnila návyky lidí v užívání dopravních prostředků nebo jaké kroky ze strany EU by mohly pomoci rychlejšímu rozvoji železniční dopravy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy