Dopadové studie strategie Od zemědělce ke spotřebiteli pro Evropu nehodnotí současnou strategii nijak optimisticky. Podle studie vypracované organizací Copa-Cogeca, která zastupuje hlavní evropské organizace sdružující zemědělce včetně Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, by významně klesla produkce evropského zemědělství. Bylo by proto nutné zvýšit dovoz plodin z jiných zemí. Přibylo by také lidí, kteří pociťují nedostatek potravin, a to nejméně o 22 milionů.
"Závěry dopadových studií Amerického federálního ministerstva zemědělství a organizace Copa-Cogeca považujeme za znepokojivé a zásadní pro budoucnost evropského zemědělství," prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Z pohledu těchto organizací jsou nejvíce problematické články zahrnující snížení zemědělských emisí některých plynů o 20 až 30 procent, jednotné standardy pro zdravé stravování v rámci EU a reflektování skutečných nákladů na produkci cenami potravin. Kritizují také to, že současný návrh počítá s několika cíli, které jsou spolu ve vzájemném rozporu.
Kriticky se na přeměnu zemědělství dívá i Dana Večeřová z Potravinářské komory ČR. "Plánovaná přeměna bude velice nákladná, není jasné, jakým způsobem ji budeme financovat, jak rychle a v jakém sledu ji budou realizovat ostatní členské státy," uvedla.
Z globálního pohledu je podle ní nezbytné, aby stejnou míru aktivity jako EU vykazovali i ostatní světoví hráči. V opačném případě nebude možné dosáhnout snížení globálních emisí a například úsilí EU o uhlíkovou neutralitu bude zmařeno.
Omezování pesticidů dává smysl, zní od soukromníků
Nadějnou budoucnost zemědělství v souvislosti se snižováním pesticidů naopak pozitivně vidí místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jan Štefl. "Čeští zemědělci svůj příspěvek k naplnění cílů EU v této oblasti zvládnou," uvedl.
Omezování pesticidů podle něj dává smysl a zemědělci je v mnoha případech již uplatňují. Jako příklad zmínil formu integrovaného pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy a raných brambor, kdy prostřednictvím závlahových systémů aplikují nejenom mikrodávky hnojiv, ale i mikrodávky pesticidů.
Šíření pesticidů
Pouze 1 až 10 procent z používaných pesticidů se dostane ke škůdcům. Zbylých 90 až 99 procent se pak v prostředí volně šíří nejen k dalším živočichům, ale i lidem. Upozorňuje na to Jakub Hofman, vedoucí pracoviště Půdní environmentální chemie a toxikologie Masarykovy univerzity.
Většina použitých pesticidů se tak volně dostává nejen k těm, kdo v zemědělské krajině přímo žijí, ale i ke všem, kdo kupují vypěstované potraviny. Podle řady studií shromážděných organizací Beyond Pesticides jsou právě pesticidy příčinou různých novodobých chorob, například astmatu, autismu či cukrovky.
"Čeští zemědělci již nyní systematicky snižují či optimalizují dávky pesticidů, rozšiřují také plochy s integrovanou produkcí výše uvedených plodin, začínají používat řízené a cílené aplikace pesticidů," uvedl. V ČR se podle něj počítá i s rozšířením ploch orné půdy pro pěstování zemědělských plodin v ekologickém zemědělství, které nepoužívá žádné průmyslové pesticidy ani průmyslová hnojiva.
Stejně na to nahlíží i europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). "České zemědělství prošlo významným pokrokem a používá významně méně 'chemických' pesticidů než okolní země," řekla redakci.
Cíl 50 procent je průměrem pro EU
Přestože se o omezení používání pesticidů mluví v celoevropském měřítku, každá země na polovinu ponižovat nebude. "Snížení spotřeby pesticidů o padesát procent je stanoveno jako průměrný cíl pro celou EU, a nikoliv jako povinný cíl pro každý jednotlivý stát," zdůrazňuje Štefl (ASZ ČR).
"Komise si je vědoma, že není možné mít zemědělství zcela bez chemických pesticidů. Cílem právních předpisů EU o pesticidech by nemělo být eliminovat pesticidy, ale spíše minimalizovat jejich dopad na lidské zdraví a životní prostředí," uvedla Šojdrová. Evropská komise proto prý musí definovat cíle, které by byly stanoveny na základě národních průměrů používání pesticidů, a stanovit ambicióznější cíle pro ty členské státy, jež dosud nedosáhly dostatečného pokroku.
Závazné cíle by měla Komise předložit během prvního pololetí roku 2022 v návrhu revize směrnice o udržitelném používání pesticidů.
EU si přitom již v současné době stojí velmi dobře a patří mezi nejmenší spotřebitele pesticidů. Konkrétně Česko už snížilo spotřebu pesticidů podle publikace Agricultural Atlas 2019 mezi lety 2011 až 2016 o celých 13 procent. Šetrné využívání umělých hnojiv a pesticidů by v Česku mělo být podporováno i v následujících letech - zavázala se k tomu vznikající vláda ČR ve své koaliční smlouvě.
Jiné státy EU však svou spotřebu pesticidů naopak zvýšily: například Francie o 17,4 procenta, Španělsko o 5,2 procenta, Polsko o 12,5 procenta nebo Maďarsko o 14,2 procenta, jak uvádí Agrární komora ČR. V čele největších celosvětových spotřebitelů se pak drží Čína, Brazílie a USA.
