Brusel přiznává chaos v platnosti očkování napříč EU, krok Rakouska nemůže zvrátit

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
15. 11. 2021 19:00
Pod náporem další vlny koronavirové epidemie puká opakovaný příslib evropských vlád, že tentokrát budou svoje kroky opravdu koordinovat. Země EU omezují platnost očkování zavedením nových národních restrikcí a ostatní státy o tom zpravidla informují se zpožděním jako o hotové věci.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Nejnovějším příkladem je Rakousko. Tamní vláda rozhodla, že počínaje příštím rokem nebude uznávat platnost vakcíny Janssen od společnosti Johnson & Johnson. Rakušané nebo cizinci, kteří se nechali očkovat právě touto vakcínou, si budou muset dojít pro dodatečnou dávku od firem Pfizer/BioNTech nebo Moderna, pokud se budou chtít v zemi od ledna 2022 volně pohybovat.

Pokud na posilující dávku nepůjdou, budou moci sice do Rakouska přijet, nebudou se ale už smět ubytovat v hotelu anebo sjíždět tamní svahy. Rakouská vláda hodlá na lidi jen s Janssenem - kvůli relativně nižší účinnosti této vakcíny ve srovnání s ostatními - pohlížet jako na neočkované. To může zhatit plány mnohých Čechů a dalších cizinců na zimní dovolenou v rakouských Alpách. Vakcínou Janssen se nyní v Česku čile očkuje.

Evropská komise coby koordinační instituce v otázkách veřejného zdraví v EU o rozhodnutí rakouské vlády nevěděla. "Nejsme si vědomi žádného takového rozhodnutí ve věci vakcíny Janssen," řekl v pondělí na dotaz  Aktuálně.cz a HN hlavní mluvčí komise Eric Mamer. "Pokud je mi známo, rakouská vláda komisi v tomto smyslu nijak neinformovala," dodal.

Látku firmy Johnson & Johnson přitom schválila Evropská léková agentura, stejně jako vakcíny společností Pfizer, Moderna a AstraZeneca. Všechny jsou součástí unijního covid pasu, který se považuje za hlavní potvrzení o bezinfekčnosti pro obyvatele EU. Jak ale zdůraznil Mamer, covid pas umožňuje jen bezproblémové cestování uvnitř EU - nic víc, nic míň.

"Jednotlivé členské státy mohou přijmout dodatečná omezení pro jejich držitele, pokud to zdravotní situace vyžaduje. Jde o národní rozhodnutí, stejně jako lockdowny. Státy k tomu mají pravomoce," pokračoval mluvčí EK. "Od počátku říkáme, že se lidé mohou ocitnout v situaci, že i s tímto certifikátem a po hladkém překročení hranic nebudou moci v druhé zemi dělat vše, co by chtěli," podotkl.

Celounijní platnost covid pasu je rok, od 1. července 2021 do 30. června 2022, s možností prodloužení; o něm se rozhodne v dubnu. Jde však o administrativní platnost certifikátu. Validita samotného očkování je něco jiného. A právě ta vedla řadu zemí s náběhem čtvrté vlny a po prvním srovnání efektivity vakcín ke změnám, které svou nepřehledností napříč EU připomínají chaotické zavírání hranic z počátku pandemie.

Česká aplikace Tečka například uvádí platnost ukončeného očkování až čtyři roky. Ochrana ve Francii trvá třináct měsíců, pro lidi nad 65 let ale tamní vláda nově schválila povinnost dodatečné dávky, jinak jim po sedmi měsících od původní vakcinace přestane QR kód v covid pasu fungovat.

Nejradikálněji k věci přistoupilo zmíněné Rakousko. To snížilo dobu bezinfekčnosti po absolvované vakcinaci na devět měsíců. Po nich budou muset jít Rakušané na přeočkování.

Další nejednotnost panuje v případě takzvaných boosterů - zmíněné posilující dávky. Zatímco v Česku a řadě dalších zemí EU je na ni možné jít po šesti měsících od ukončeného očkování nebo po prodělání nemoci, ve Francii se prosazuje pět měsíců. Rakušané chtějí booster dávku obecně po půl roce, pro lidi s Janssenem už ale po 28 dnech.

Rakušané, kteří dostali vakcínu Johnson & Johnson, tak mají vysokou šanci, že si stihnou zalyžovat i po dodatečné dávce od Pfizeru nebo Moderny. Naopak Češi, kteří v těchto dnech stojí frontu na jednodávkovou vakcínu Janssen, mají velmi pravděpodobně smůlu. Nadcházející lyžařskou sezonu v Rakousku zřejmě nestihnou.

Brusel přiznává, že o nastalém chaosu ví. "Velmi pozorně sledujeme těžkosti s různou platností vakcín v členských státech. Hledáme způsob, jak zemím doporučit stejný postup," prohlásil mluvčí Evropské komise. Mimo záznam však úředníci v Bruselu přiznávají, že tu příliš nezmohou. Veřejné zdraví mají v rukou jednotlivé státy a jakákoli přeshraniční koordinace je závislá na jejich vzájemné vůli a ochotě.

Video: Jak klesá účinnost vakcín v čase?

Život v pandemii - klesající účinnost vakcinace v čase | Video: Martin Krepindl, Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, uvedla IEA

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

"Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.

Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.

"Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat," uvedl Birol. "Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech," dodal.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz, asi o 500 víc než před týdnem. Počet hospitalizovaných stoupl na 179.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Myšákův Hamilton prohrál ve finále Memorial Cupu s týmem Saint John

Hokejisté celku Hamilton Bulldogs s českým útočníkem Janem Myšákem podlehli ve finále Memorial Cupu pořádajícímu Saint John 3:6. Sea Dogs triumfovali podruhé v boji o šampiona juniorských soutěží Canadian Hockey League (CHL) a navázali na vítězství z roku 2011. Memorial Cup se hrál po dvouleté pauze kvůli pandemii koronaviru poprvé od roku 2019, kdy jej ovládl tým Rouyn-Noranda Huskies s útočníkem Jakubem Laukem.

Dvacetiletý litvínovský odchovanec Myšák, jehož draftoval v roce 2020 ve druhém kole na 48. pozici Montreal, poslal v pondělí Bulldogs do finále vítězným gólem v čase 70:08 proti Shawiniganu (4:3 v prodloužení). Ve finále Myšák v dresu šampiona OHL také skóroval a devět sekund před koncem druhé třetiny snížil na 2:4.

Hráči celku Saint John, kteří v play off QMJHL vypadli už v 1. kole po porážce s Rimouski 2:3 na zápasy, Memorial Cup ovládli s jediným zaváháním. Ze základní skupiny postoupili z prvního místa přímo do finále po výhře nad Hamiltonem 5:3, porážce s Edmonton Oil Kings 3:4 v prodloužení a výhře nad Shawiniganem 5:3.

Stafford Smythe Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče získal kanadský útočník William Dufour z vítězného týmu, který byl i nejproduktivnějším hráčem a nejlepším střelcem s osmi body a sedmi brankami ze čtyř utkání.

Sea Dogs byli jediným celkem bez českého zastoupení. S Oil Kings vyhrál WHL obránce Šimon Kubíček a s Cataractes ovládl QMJHL bek Martin Haš. Desítka českých vítězů Memorial Cupu se tak nerozšířila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy