Téměř sto metrů vysoká hráz zadržuje množství vody nesrovnatelné s žádnou jinou českou přehradou. Orlická nádrž se 720 miliony metrů krychlových vody hravě překonává druhou Želivku, a dokonce dvakrát jihočeské moře Lipno. Uvnitř hráze pracuje už 60 let vodní elektrárna. Většina vybavení zůstává původní, včetně čtyř obřích Kaplanových turbín. Aktuálně.cz přináší první díl seriálu Skrytá místa.
Ukrajinským jednotkám se podařilo na mobilní telefon zachytit okamžik jedné z nejsilnějších explozí v tepelné elektrárně v Charkově. Záběry ukazují, jak po dopadu ruské rakety došlo k hlasitému výbuchu, po němž následovala silná tlaková vlna. Ta odmrštila autora videa na zem a roztříštila po zemi střepy a sutiny.
Česko se neobejde bez jaderné energetiky. Pátý blok v Elektrárně Dukovany, na jehož výstavbu stát vyhlásil před třemi měsíci výběrové řízení, nebude poslední. Česko jich potřebuje víc, shodli se účastníci diskuse týdeníku Ekonom s názvem České jaderné plány - Budoucnost energetiky v nové realitě.
Středeční televizní projev premiéra Petra Fialy (ODS), ve kterém řekl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny, potvrdil podle odborníků spekulace o možném rozdělení energetické společnosti ČEZ na soukromou a státní část. Stát by získáním elektráren mohl ovlivňovat ceny elektřiny.
Stát je tady od toho, aby v takto mimořádné krizové situaci nabídl pomocnou ruku, řekl premiér Petr Fiala (ODS) ve svém televizním projevu. Slíbil, že pokud by v zimě došlo na kritický scénář, bude vláda schopna zajistit plyn do všech domácností. Vláda také chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolou celou síť tuzemských klíčových elektráren. Do pěti let chce země dosáhnout energetické suverenity.
Firma Belviport Trading Limited miliardáře Pavla Tykače koupila jedno procento akcií energetické skupiny ČEZ. Jde o balík více než 5,38 milionu kusů akcií, který by měl podle aktuální ceny akcií ČEZ na pražské burze hodnotu zhruba 4,38 miliardy korun. Cena transakce uvedena nebyla.
V příštích deseti letech projde výroba tepla v Česku transformací, která celkově vyjde asi na 100 miliard korun. Teplárny, které se už na ni začaly připravovat, se nyní lépe vyrovnávají i se skokovým nárůstem ceny plynu. Většina dodavatelů tepla opustí uhlí, je ale také potřeba zvyšovat energetickou efektivitu, zapojovat menší zdroje jako kogenerační jednotky, a kombinovat je například i s fotovol
Obě velké uhelné elektrárny v Pardubickém kraji ve Chvaleticích a Opatovicích nad Labem zatím nezískaly pravomocnou výjimku z nových emisních limitů. Ty nabyly účinnosti ve středu a jsou přísnější než předchozí. Elektrárny žádaly o přechodnou úlevu při vypouštění rtuti a oxidů dusíku do ovzduší, proti vydané výjimce se však buď odvolaly ekologické organizace, nebo úřad dosud nerozhodl.
Na první pohled může část polské Bogatynie působit jako filmová kulisa. Úzkou, mírně stoupající ulici lemují malebné domky s upravenými předzahrádkami. Nad jejich střechami se ale otevírá jiný pohled. Tyčí se tam obří komíny uhelné elektrárny Turów. Místním nijak nevadí, jsou zvyklí. A co je nejdůležitější: elektrárna a nedaleký povrchový důl jsou pro ně zdrojem obživy.
Energetický průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského přestane do roku 2030 ve všech zemích, kde působí, používat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Výjimkou bude Německo, kde bude firma postupovat v souladu se zákonem o ukončení využívání uhlí, na jejímž základě bude celonárodně ukončena výroba energie z uhlí nejpozději do roku 2038. V pondělí to řekl mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Výkon nově instalovaných solárních zdrojů v prvním pololetí v Česku meziročně vzrostl zhruba o desetinu na 25,2 megawattu (MW). Po několika letech strmého růstu nyní tempo zpomalilo a většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace. Vzniklo naopak výrazně méně větších elektráren na střechách podniků a továren.
Hnědouhelná elektrárna Mělník III je od úterý definitivně odstavená, od spuštění v roce 1981 do roku 2015 byla největším uhelným blokem v zemi, a to výkonem i stavebně. Uhelné elektrárny Mělník I a II jsou zatím v provozu, ale lokalitu čeká proměna na ekologičtější provoz. Do roku 2030 zde skončí uhelné zdroje.
Energetická skupina ČEZ letos investuje do oprav a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku více než 400 milionů korun, téměř čtyřikrát více než loni. Ještě o něco vyšší investice ČEZ plánuje v Dlouhých stráních příští rok. Podívejte se na impozantní technickou stavbu v chráněné krajinné oblasti.
Nejvíce oxidu uhličitého (CO2) ze zdrojů v Česku loni opět vypustila elektrárna Počerady - přes 4,5 milionu tun. Elektrárnu loni provozoval ČEZ, od letošního ledna patří do skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Na druhém místě je elektrárna Tušimice II. Uhelný zdroj, který provozuje ČEZ, vypustil více než 3,7 milionu tun CO2. Ukázala to data ze systému obchodování s emisními povolenkami.
Německý regulační úřad pro energetiku Die Bundesnetzagentur (BNeTZA) vybral další tři elektrárny, které od 8. prosince nebudou smět spalovat uhlí. Země je v rámci svého postupného odklonu od uhelné energetiky odškodní prémiemi. S odkazem na sdělení úřadu o tom ve čtvrtek informovala agentura DPA.
