


V honbě za Trumpem, který Ameriku táhne dolů, snížili standardy i novináři
Základní úhel pohledu většiny amerických médií je posunut v Trumpův neprospěch. Rány pod pás povoleny. Anonymní zdroje z jeho okolí citují jak na běžícím pásu.



Základní úhel pohledu většiny amerických médií je posunut v Trumpův neprospěch. Rány pod pás povoleny. Anonymní zdroje z jeho okolí citují jak na běžícím pásu.



Americký prezident Donald Trump zpochybňuje poslední průzkumy, ve kterých výrazně ztrácí na Joea Bidena. Jenže i republikáni přiznávají, že situace je vážná. A rozmach pandemie koronaviru ve státech na jihu USA může Trumpovy šance na obhajobu Bílého domu ještě více zkomplikovat.



Americký prezident Donald Trump v sobotu večer místního času mítinkem v Tulse v Oklahomě obnovil své předvolební akce, které přerušil na více než tři měsíce kvůli pandemii nemoci covid-19. Stalo se tak i přes varování představitelů zdravotnických úřadů ohledně přetrvávajícího nebezpečí nákazy koronavirem. Podle agentur přišlo na mítink méně lidí, než se očekávalo.



Federální soudce rozhodl, že bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa John Bolton může vydat své paměti. Bílý dům se vydání knihy, která podle úryvků zveřejněných médii Trumpa líčí ve značně nelichotivém světle, snažil zabránit, neboť prý obsahuje utajované informace.



Američané mohou Trumpa politovat, jak za čtyři roky v úřadě sešel. Nebo vzít jako fakt, že je obyčejný člověk, který vypadá a má energie právě tak na svůj věk, a promítnout to do své listopadové volby prezidenta.



Mohutné, rasově podkreslené demonstrace, které cloumají Spojenými státy, změnily pět měsíců před prezidentskými volbami tamní politický terén. Američané mají před sebou jasnou volbu. "Zákon a pořádek" současného republikánského prezidenta Donalda Trumpa, nebo odstranění "systematického rasismu", jak chce demokratický kandidát Joe Biden.



Trump věří, že je jako Nixon. Že má na své straně vítěznou "mlčící většinu" Američanů. A může jako Nixon také opravdu skončit: jako osamělý muž v Bílém domě, o jehož soudnosti mají všichni pochyby.



Do amerických prezidentských voleb zbývá pět měsíců a Spojené státy zažívají největší vlnu společenských nepokojů s rasovým podtextem od roku 1968. Tehdy propukly demonstrace a násilné protesty po zavraždění ikonického černošského vůdce Martina Luthera Kinga Juniora.



Joe Biden je prvním kandidátem na prezidenta USA, který se s velkým předstihem před listopadovými volbami zavázal, že na druhý nejvyšší úřad v zemi, na viceprezidentský post, s ním bude kandidovat žena. Bidenova viceprezidentka by se navíc už v roce 2024 sama mohla ucházet o Bílý dům.



Vůdčí osobnosti strany se za Bidenem sešikovaly. Podpořili ho Barack Obama, Nancy Pelosiová i Hillary Clintonová. Část voličské základny ale stále ještě hledá, zda by nebyl v zásobě nějaký lepší kandidát.



Půl roku před obhajobou Bílého domu se musí Donald Trump kvůli pandemii koronaviru obejít bez velkých živých předvolebních shromáždění. Vynahrazuje si to dlouhými tiskovými konferencemi z Bílého domu. Jenže republikáni se začínají bát, že jejich prezident tím ohrožuje své volební šance.



Svému nástupci Colinu Powellovi nechala Madeleine Albrightová v lednu 2001 na pracovním stole písemné uvítání do funkce šéfa diplomacie USA: "Předávám vám nejlepší džob na světě. Hodně štěstí a přání všeho nejlepšího. Madeleine." A pak za ní dveře kanceláře zaklaply. Ve středu 23. března zemřela, oznámila její rodina. Připomeňte si text o její poslední knize.



Jako správný populista dělá Trump pro obhajobu Bílého domu vše. I kdyby měl rozdat státní kasu a dát federální vládě obrovské pravomoci. Dopady epidemie ukazují, že v tom není mezi ním a americkými demokraty zas tak velký rozdíl.



Ve věku 70 let ve středu místního času zemřela Linda Trippová, která sehrála klíčovou roli v aféře kolem bývalého amerického prezidenta Billa Clintona a Moniky Lewinské, stážistky v Bílém domě. Trippová tajně nahrávala své rozhovory s Lewinskou.



Trump vytěžil z prvotního nárazu krize, která k němu posunula pár procent voličů. Potenciál víry v prezidenta, který ví, co dělá, ale může vyprchat.



Prezident Donald Trump se ve válce s koronavirem bojí o americkou ekonomiku, která dosud byla jeho nejsilnějším argumentem do listopadových prezidentských voleb v USA. Chce karanténní opatření uvolnit rychleji, než navrhují experti na zdravotnictví. Na nemoc Covid-19 přitom zemřelo už několik set Američanů.



S nárůstem počtu pacientů nakažených koronavirem se ve Spojených státech znovu stupňuje napětí mezi prezidentem Donaldem Trumpem a americkými novináři. Ti opakovaně poukazují na liknavost v postupu federální vlády při boji proti nákaze nebo připomínají prezidentovo nedávné zlehčování celé krize.



Demokratickým soupeřem republikána Donalda Trumpa do amerických prezidentských voleb bude s největší pravděpodobností Joe Biden. Do předvolební kampaně ale zásadně zasáhla epidemie koronaviru v USA. A to v takové míře, že její průběh a následky mohou rozhodnout o příštím šéfovi Bílého domu.



V boji "muž proti muži" středový Joe Biden poráží revolucionáře Bernieho Sanderse. Voličská základna bývalého amerického viceprezidenta je širší, semkl ji odpor proti Trumpovi. Bidenův "comeback" je jedním z největších obratů politické historie USA.