Tento scénář straší Ameriku. Volby prezidenta mohou skončit fiaskem a soudní tahanicí

Daniel Anýž Daniel Anýž
9. 7. 2020 11:18
Do prezidentských a kongresových voleb v USA zbývají necelé čtyři měsíce. Tamní politologové ale bijí na poplach, že Amerika může zažít obrovské volební fiasko. Výsledek voleb nemusí být znám ještě týdny po hlasování a o vítězi nakonec může rozhodovat až Nejvyšší soud.
Prezident USA Donald Trump.
Prezident USA Donald Trump. | Foto: Reuters

Hlavním důvodem je, že kvůli pandemii koronaviru letos bezprecedentně vysoký počet Američanů využije možnost zaslat svůj hlas poštou. Jenže mnohé státy USA nejsou na tento příval poštovních hlasů připraveny.

Zcela reálný tak může být scénář, že v řadě států budou zaslané hlasy ještě dlouho ověřovat a dopočítávat po samotném volebním dnu, který připadá na 3. listopad.

Názorně to ukazují dosavadní primárky, ve kterých voliči jednotlivých stran vybírají své kandidáty do listopadových všeobecných voleb. Ve státě New York se konaly primárky 23. června, ale teprve tento týden se v některých místech tamní volební úřady vůbec dostaly k tomu, že začaly otevírat obálky a započítávat zaslané hlasy.

Celkem přitom voliči jen v tomto státě letos poštou poslali 1,7 milionu hlasů, což je desetkrát víc než v primárkách před čtyřmi lety. A tamní volební infrastruktura, navíc ještě více omezená bezpečnostními opatřeními kvůli koronaviru, tento nárůst prostě nezvládá.

"Musíme se začít připravovat teď, jinak bude pozdě. Je to krize, a tak je třeba to vzít," varoval Nathaniel Persily, profesor práv ze Stanfordovy univerzity, na konci května v deníku Wall Street Journal, že řada států nemá pro poštovní hlasování potřebné logistické zázemí.

Například je potřeba vytisknout miliony speciálních obálek s čárovým kódem, který by měl zajistit, že si nikdo nepřivlastní identitu a hlas někoho jiného. Je nutné opatřit přístroje pro scanování a sčítání hlasů. Je potřeba prověřit, jak nával zásilek zvládne poštovní služba.

V týdnech mezitím se ovšem situace mnohde nijak nezlepšila a příčinou je i zcela protichůdný přístup republikánů - a na druhé straně demokratů. Republikáni v čele s prezidentem Donaldem Trumpem prosazují co nejpřísnější podmínky, za kterých lidé smějí hlasovat poštou. Demokraté naopak propagují co nejvolnější režim.

Twitter zasáhl

Trump opakovaně upozorňuje na údajnou nespolehlivost a nevěrohodnost poštovní volby. "Hlasování poštou bude zásadní podvod. Poštovní schránky budou vykrádány, volební lístky budou podvržené, a dokonce nezákonně vytištěné a podvodně podepsané," napsal Trump na konci května na Twitter.

Šlo o vůbec první Trumpův vzkaz, který společnost Twitter následně doplnila vlastním "opravným" upozorněním, že prezidentovo tvrzení je fakticky "neopodstatněné a hlasování poštou je jen velmi zřídka doprovázeno podvody".

Podle demokratů je volba poštou stejně bezpečná jako osobní hlasování a skutečným důvodem Trumpova odporu podle nich je, že se bojí, že by ho tento způsob hlasování - při kterém lze předpokládat vyšší volební účast - znevýhodňoval.

To nakonec potvrdil i sám Donald Trump. "Kdybychom s tím souhlasili, tak už by v této zemi nikdy nebyl zvolen republikán," odmítl Trump letos v březnu návrh demokratů v Kongresu uzákonit celonárodní pravidla poštovního hlasování, která by byla závazná pro všechny státy USA.

Republikáni v Kongresu zároveň zablokovali návrh demokratů, kteří chtěli uvolnit čtyři miliardy dolarů na technické a logistické zabezpečení poštovního hlasování. Kongres na tento účel nakonec v květnu schválil jen 400 milionů dolarů.

V praxi to znamená, že teď záleží na jednotlivých státech, jak si se situací poradí. Jen pět amerických států (Washington, Oregon, Colorado, Utah a Havaj) je na systém poštovního hlasování zařízeno. Ve většině ostatních to ale byl dosud jen okrajový doplněk tradičního způsobu, kdy se lidé vypraví osobně k urnám.

Hrůzostrašný scénář

Dosavadní letošní primárky přitom potvrzují předpoklad, že zatímco před čtyřmi lety hlasovala v prezidentských volbách poštou necelá čtvrtina voličů, letos to může být až 80 procent. A pokud by se v listopadu měla opakovat zkušenost z některých primárek, má před sebou Amerika podle řady politologů hrůzostrašný scénář.

Ve Wisconsinu, kde před čtyřmi lety hlasovalo poštou 200 tisíc lidí, si před letošními dubnovými primárkami o obálku zažádalo 1,1 milionu voličů. Když se pak ukázalo, že úřady a pošta těžce nestíhají a do dne voleb mnohým nebude doručen hlasovací lístek, pokusil se demokratický guvernér Tony Evers volby odložit nebo alespoň prodloužit lhůtu pro přijímání hlasů poštou.

Republikánský parlament se ovšem postavil proti, platily jen hlasy s razítkem odeslání v den voleb. Několik desítek tisíc hlasů propadlo a i ty, které došly včas, se ještě dlouho sčítaly. Výsledek byl oznámen s více než týdenním zpožděním.

Obdobná situace se na začátku června opakovala v Pensylvánii. Před čtyřmi roky tam poštou hlasovalo 84 tisíc lidí a letos, uprostřed pandemie, to bylo 1,5 milionu voličů. Rovněž tam došlo k roztržce mezi demokratickým guvernérem a republikánským parlamentem o možném prodloužení lhůty platnosti poštou zaslaných hlasů. A také tam se výsledky dopočítávaly osm dní.

V Georgii v polovině června čekali lidé mnohahodinové fronty před volebními místnostmi, protože kvůli pandemii jich bylo otevřeno mnohem méně než obvykle. I v tomto státě přitom mnohonásobně vzrostl zájem o hlasování poštou a rovněž tam byly výsledky známy až deset dní po volebním dnu.

Společně ještě s Michiganem přitom byly právě Wisconsin a Pensylvánie v roce 2016 klíčovými státy, kde Trump velmi těsně zvítězil. Dohromady v nich získal o 86 tisíc hlasů víc než Hillary Clintonová a díky americkému volebnímu systému tím vyhrál celé volby. Přestože celonárodně měl takřka o dva miliony hlasů méně než jeho demokratická soupeřka.

Už teď padají žaloby

V těchto státech - a ještě například na Floridě či právě v Georgii - se bude lámat chleba i v letošních volbách. Vedení Republikánské strany (RNC) s posvěcením svého prezidenta ovšem už nyní v řadě států hlídá, jaké podmínky pro hlasování poštou tamní politické reprezentace a úřady nakonec stanoví.

Jde například o to, zda voliči musí o lístek požádat nebo ho dostanou automaticky všichni. Nebo o to, jestli poštovní hlasy od voličů může hromadně vybírat a odevzdat třetí osoba. A tam, kde se republikánům podmínky nelíbí, už padají žaloby, například právě ve Wisconsinu, Pensylvánii a na Floridě nebo také v Kalifornii či v Nevadě.

Osobní hádka o volby už propukla i mezi prezidentem Trumpem a jeho pravděpodobným demokratickým vyzyvatelem Joem Bidenem. Trump na Twitter opakovaně píše, že hlasování poštou je podvod. "Miliony volebních lístků budou vytištěny v cizích zemích," napsal například na konci června.

"Mojí největší obavou, skutečně tou jednou největší obavou je, že prezident se pokusí ukradnout volby," varuje z druhé strany Joe Biden. Podle něj si lze představit, že Trump odmítne uznat výsledky voleb a z Bílého domu bude muset být "eskortován" pod dohledem vojenského velení USA.

"Je to jen další nesmyslná konspirační teorie ze strany Joea Bidena," odmítl to mluvčí Trumpovy předvolební kampaně Tim Murtaugh. Mnozí američtí politologové a komentátoři ovšem mezitím hledí k letošním prezidentským volbám se stále většími obavami.

"Mysleli jste se, že Florida 2000 byl chaos? Tak si počkejte na tento listopad," napsal před nedávnem například komentátor Greg Sanger ve Washington Post. Narážel tak na prezidentské volby před 20 lety, ve kterých se utkal George Bush a Al Gore. Výsledky v klíčovém státu Florida byly tak těsné, že o vítězi a novém prezidentovi USA musel po dlouhých tahanicích rozhodovat Nejvyšší soud.

Video: Americká komička paroduje Donalda Trumpa

Komička Sarah Cooperová geniálně paroduje amerického prezidenta Trumpa | Video: Reuters, Instagram/Sarah Cooper, Bloomberg Politics
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 51 minutami

Čtyřiačtyřicetiletý bek Chára pokračuje v NHL, dohodl se s Islanders

Čtyřiačtyřicetiletý slovenský obránce Zdeno Chára bude i nadále působit v NHL, kde se dohodl na roční smlouvě s New York Islanders. Vítěz Stanleyova poháru z roku 2011 s Bostonem se chystá na 24. sezonu v nejlepší lize světa. Loni 205 centimetrů vysoký rodák z Trenčína opustil po 14 letech Boston, kde byl kapitánem, a zamířil do Washingtonu.

V minulé sezoně měl Chára základní příjem 795 tisíc dolarů a na bonusech si mohl vydělat dalších až 730 tisíc dolarů. Islanders, kde začal v roce 1997 svou kariéru v NHL, finanční podmínky jeho kontraktu nezveřejnili. Klub z Long Islandu jej draftoval v roce 1996 ve třetím kole na 56. pozici.

Sedminásobný účastník Utkání hvězd a držitel Norris Trophy pro nejlepšího obránce z roku 2009 hrál také za Ottawu. S 1608 zápasy v NHL je Chára 13. v historickém pořadí a v nadcházející sezoně by se mohl posunout až na 7. místo před Marka Recchiho (1652 utkání).

V minulém zkráceném ročníku kvůli pandemii koronaviru si Chára v základní části připsal za Washington v 55 zápasech 10 bodů za dvě branky a osm asistencí. V pěti duelech play off nebodoval. Celkově v NHL nasbíral 666 bodů (207+459). V bojích o Stanleyův pohár sehrál rovných 200 utkání a zaznamenal 70 bodů (18+52).

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Pozůstalým po civilistech zabitých při útoku USA v Kábulu omluva nestačí

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel na konci srpna o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Střela z bezpilotního letounu zasáhla auto Ahmadího bratra. Rodina požádala Washington, aby incident vyšetřil a aby byli potrestáni vojáci, kteří jsou za incident zodpovědní.

"Omluva nám nestačí, Spojené státy by měly najít toho, kdo to udělal," řekl Ahmadí. Rodina podle něj také bude požadovat finanční odškodné a převoz několika členů do jiné země, kterou Ahmadí ale neupřesnil.

Zabitý řidič a Ahmadího bratr pracoval delší dobu pro americkou humanitární organizaci. Americká média hned po útoku uváděla, že mrtví jsou civilisté a že nic nepodporuje tvrzení Pentagonu o tom, že v autě byly výbušniny. Raketa auto zasáhla, když řidič vjížděl na příjezdovou cestu k domu a děti se rozběhly řidiče přivítat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy