Joe Biden hledá tu správnou ženu. Jeho viceprezidentka musí být mladší a důvěryhodná

Daniel Anýž Daniel Anýž
13. 5. 2020 15:27
Joe Biden je prvním kandidátem na prezidenta USA, který se s velkým předstihem před listopadovými volbami zavázal, že na druhý nejvyšší úřad v zemi, na viceprezidentský post, s ním bude kandidovat žena. Bidenova viceprezidentka by se navíc už v roce 2024 sama mohla ucházet o Bílý dům.
Kamala Harrisová, Elizabeth Warrenová a Amy Klobucharová.
Kamala Harrisová, Elizabeth Warrenová a Amy Klobucharová. | Foto: Reuters

Jsou to sice jen "signály", ale podle amerických médií sedmasedmdesátiletý Biden opakovaně naznačil, že by se jako prezident mohl spokojit jen s jedním volebním obdobím. A místo případné obhajoby úřadu ve volbách v roce 2024 by uvolnil místo své viceprezidentce.

Takže žena, kterou by Biden v případě letošního vítězství přivedl do Bílého domu, by tam nakonec mohla strávit celkem dvanáct let. První čtyři roky jako Bidenova záloha a další dvě volební období jako držitelka vrcholné výkonné moci. Jako prezidentka Spojených států amerických.

Což od chvíle, kdy na začátku dubna odstoupil ze souboje o demokratickou kandidaturu poslední Bidenův soupeř, senátor Bernie Sanders, vzbuzuje velké spekulace médií. Koho si Biden na úřad, který on sám zastával v Bílém domě za prezidenta Baracka Obamy, vybere?

Biden se během své kampaně označil "za most" k příští generaci lídrů Demokratické strany. "Sám sebe vidím jako kandidáta přechodného období," uvedl před dvěma týdny během internetové debaty se svými dárci. Přirovnal se k trenérovi sportovního týmu, na jehož "střídačce" v Bílém domě budou sedět "nadějné talenty". "Udělejte ze mě kouče, jsem připraven hrát," prohlásil Biden.

Stejně tak podle mnohých výrazných osobností Demokratické strany je možné, že Biden chce být prezidentem jen na jedno volební období. "Vzhledem k jeho věku se budou lidé už teď soustřeďovat na to, kdo by mohl být po něm příštím prezidentem," uvedl například Harry Reid, bývalý vůdce demokratů v Senátu.

Jednaosmdesátiletý Reid si taky prý nepamatuje, jak uvedl pro deník New York Times, že by někdy v minulosti byl výběr osobnosti na druhý nejvyšší úřad země tak důležitý jako letos.

Hledá se mladší, důvěryhodná žena

Bude to žena, měla by být mladší, zároveň ale musí vzbuzovat důvěru, že by mohla po Bidenovi už za čtyři roky převzít Bílý dům. Z průsečíku těchto kritérií vychází americkým médiím jako nejvážnější kandidátka demokratická senátorka z Kalifornie Kamala Harrisová.

Původně do letošních prezidentských voleb kandidovala na prezidentku, ale ještě před lednovým začátkem primárek ze souboje odstoupila. Na misku vah jejích šancí, že by právě ona mohla být Bidenovou volbou, lze ovšem nyní přiložit několik dalších želízek.

Je dcerou imigrantů z Jamajky a Indie, má tedy potenciál oslovit důležité voličské skupiny: černochy a Hispánce. Před příchodem do Senátu byla nejdříve okresní prokurátorkou a pak vrchní návladní (tedy ministryní spravedlnosti) státu Kalifornie.

Nebojí se tvrdých politických střetů, jak se ukázalo během loňské debaty demokratických kandidátů na prezidenta, kdy zcela zdecimovala právě Joea Bidena. Vyčetla mu, že jako senátor podle ní nepodporoval zákony, které mohly pomoct menšinám.

Bidenova žena Jill to následně nemohla Harrisové odpustit, což by podle některých amerických novinářů automaticky vylučovalo možnost, že by si Biden Harrisovou vybral za viceprezidentku. Podle nich by přes "veto" Jill Bidenové "nejel vlak".

Jak ovšem Bidenova manželka uvedla v posledních týdnech, její údajná nechuť vůči Harrisové je prý jen mediálním výmyslem, žádný problém tam není. Na Twitteru Bidenová dokonce podpořila kampaň Harrisové za lepší zdravotní péči pro těhotné černošské ženy.

Biden potřebuje dělníky i liberály

Kamala Harrisová ale není jedinou kandidátkou, kterou podle amerických médií Biden zvažuje. Ve hře je několik dalších důležitých hledisek. Biden by potřeboval získat zpět státy amerického Středozápadu, kde Hillary Clintonová v posledních volbách v roce 2016 prohrála s Donaldem Trumpem.

Pensylvánie, Wisconsin, Michigan - tam se může lámat chléb letošních voleb. Biden by potřeboval hlasy tamních dělníků. Na prominentní místo Bidenova pomyslného žebříčku by se tak nominovala demokratická guvernérka Michiganu, devětačtyřicetiletá Gretchen Whitmerová.

Stejně silné akcie má podle amerických médií také demokratická senátorka z Minnesoty Amy Klobucharová. Rovněž ona původně letos kandidovala na prezidentku za demokraty a neuspěla. Prokázala ovšem umírněné demokratické postoje, které by mohly vyhovovat středovým voličům.

Jenže Joe Biden zároveň potřebuje, aby před listopadovými volbami sjednotil Demokratickou stranu. Aby jej podpořili i levicovější voliči, kteří by jinak volili neúspěšné kandidáty Bernieho Sanderse nebo senátorku z Massachusetts Elizabeth Warrenovou.

A sedmdesátiletá Warrenová bude také patřit, jak píší média v USA, do nejužšího Bidenova výběru. Její politický program se v podstatě překrývá s levicovou agendou Sanderse. Lze tak předpokládat, že mnozí jeho příznivci, kteří by jinak měli s Bidenem problém, by mu nakonec dali hlas právě proto, že Warrenová by kandidovala na viceprezidentku.

Na pomyslném seznamu kandidátek je podle Bidenova týmu nyní okolo dvanácti jmen. Například ještě výrazná černošská politička z Georgie Stacey Abramsová, která ve svém státě v roce 2018 neúspěšně kandidovala na guvernérku. Nebo Susan Riceová, rovněž černoška, která byla poradkyní pro národní bezpečnost prezidenta Baracka Obamy.

Těžké dilema volby

Nelze ani vyloučit, že Bidenova volba nakonec překvapí novináře a popře všechny "zaručené" tipy. Složitost volby, kterou před sebou Biden má, pro deník Washington Post vystihl bývalý demokratický guvernér Pensylvánie a Bidenův dlouholetý přítel Ed Rendell. Výběr té pravé ženy je podle něho mimořádně důležitá, ale také velmi zapeklitá věc.

"Je to pro něj skutečné dilema," říká Rendell o Bidenovi. "Některé dny se probudím a říkám si, že musíme získat Pensylvánii a Wisconsin a že úžasnou kandidátkou je Klobucharová." Jenže pak si prý Rendell uvědomí, že černošští voliči by rozhodně chtěli černošku. "Takže mě napadá Kamala (Harrisová)," dodává.

"Ale pak se podívám na internet a vidím, jak se Bernieho příznivci strefují do Bidena, a říkám si, můj bože, raději by to měla být Elizabeth (Warrenová)."

Velkou pomocí nejsou ani průzkumy veřejného mínění. Nedávné šetření pro server CBS News ukázalo, že mezi demokratickými voliči vede Elizabeth Warrenová (36 procent) před Kamalou Harrisovou (19 procent). Jenže když se v tom samém průzkumu zeptali, zda by měl Biden lepší šanci s liberální kandidátkou nebo středovější, tak v poměru 42 ku 31 procentům dali voliči přednost druhé možnosti, což by byla Harrisová.

A aby to bylo ještě o něco složitější, nedávné obvinění Joea Bidena ze sexuálního napadení vystaví kteroukoli političku, kterou si k sobě vybere, mediálnímu tlaku.

Biden obvinění, že měl v roce 1993 napadnout svoji tehdejší asistentku v senátorské kanceláři Taru Readeovou, jednoznačně odmítá. Jenže dotaz, který bude v éře #MeToo opakovaně dostávat jeho kandidátka na viceprezidentku, bude znít: Proč jako žena nevěříte Taře Readeové, ale je pro vás silnější slovo muže?

V tuto chvíli všechny potenciální kandidátky stojí na straně Joea Bidena. "Joe Biden, kterého znám, bojoval za ženy a za posílení žen, ze jejich rovnost a práva," prohlásila například Kamala Harrisová. Kdyby se však právě ona stala kandidátkou na viceprezidentku, musela by vysvětlovat, zda najednou pokrytecky neuplatňuje "dvojí měřítka".

Když se totiž demokraté na podzim 2018 kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování pokusili v Senátu zablokovat nominaci Trumpova kandidáta na soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha, byla právě Harrisová jednou z vlajkonošek tohoto odporu. Nepřímé "důkazy" proti Kavanaughovi přitom byly tenkrát slabší, než co se už nyní objevilo v Bidenově kauze.

Video Donalda Trumpa útočící na Joea Bidena:

Video Donalda Trumpa útočící na Joea Bidena. | Video: Youtube.com / Donald J Trump
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy