Původně měl Joe Biden svoji volbu oznámit už na začátku tohoto týdne, teď jeho tým mluví o 10. srpnu. I to se ale ještě může o týden posunout. Neobvykle široký okruh uvažovaných kandidátek i odklady termínu oznámení "vítězky" dokládají, jak složitou matici Biden řeší.
Výběr druhého politika, tentokrát tedy ženy, do tandemu uchazečů o Bílý dům, je v amerických prezidentských kampaních vždy ostře sledovaný. Může totiž spolurozhodovat o výsledku voleb. Bylo tomu tak například v prezidentských volbách v roce 2008, kdy si republikánský senátor John McCain k sobě vybral do této doby obecně prakticky neznámou guvernérku Aljašky Sarah Palinovou.
McCainův tým si od ní sliboval dynamické oživení kampaně. Jenže politická nepřipravenost Palinové dvaasedmdesátiletého senátora McCaina naopak spíše poškodila. Američané si neuměli představit, že by ho v případě jeho indispozice zastoupila.
Zatímco volba jeho demokratického soupeře Baracka Obamy, který sáhl po tehdejším dlouholetém senátorovi Joeu Bidenovi, se ukázala jako správná. Vedle mladistvého Obamy, nezkušeného v zahraničí politice, vzbuzoval Biden důvěru, že bude krýt prezidentovi v důležitých rozhodnutích záda.
Mezi Obamou a Bidenem byla navíc dobrá "osobní chemie", rozuměli si i lidsky. Obama povýšil Bidena ze senátora na druhý nejvyšší úřad v zemi. Biden byl pak k Obamovi loajální a nesnažil se ho zastínit.
Do současného Bidenova rozhodování, kterou ženu by si teď on s sebou vzal jako viceprezidentku do Bílého domu, se přitom opět klíčově promítají oba výše zmíněné faktory.
Zaprvé, Bidenovi je 77 let, jeho viceprezidentka byl měla být natolik osobnostně silná a politicky zkušená, aby se Američané nebáli možnosti, že by měla převzít řízení země. Nejen dočasně, ale třeba už jako kandidátka na prezidentku ve volbách 2024. V amerických médiích se totiž mohutně spekuluje, že Biden by se ze svého vlastního rozhodnutí nemusel pokoušet o obhajobu úřadu. A že si k sobě teď vybírá nejen viceprezidentku, ale také možnou prezidentku Spojených států.
A za druhé, jak zdůraznil sám Biden, se svou viceprezidentkou si musí dobře rozumět. "Musíme si být sympatičtí. Jak osobně, tak v zásadních politických věcech," opakuje Biden ve svých veřejných vystoupeních a rozhovorech.
To je ale zároveň také prakticky vše, co Biden zatím o svých osobních preferencích prozradil. Objektivně jsou zde ovšem další důležité parametry. Bidenovi, který je vnímaný jako zástupce demokratického středu, by se hodila kandidátka, která by oslovila o něco levicověji zaměřené demokratické voliče.
Poptávka po zástupkyni menšin
Rozjitřená společenská atmosféra po květnovém zavraždění černocha George Floyda pak navíc dodala Bidenovu výběru viceprezidentky i celým letošním prezidentským volbám v USA další zásadní akcent.
Nově zvýrazněné téma rasové rovnoprávnosti vystavilo v Americe do popředí černošské političky. Někteří komentátoři už mají dokonce za jisté, že Biden nemá vlastně ani jinou možnost než si vybrat zástupkyni menšin.
V průběžném zpravodajství a komentářích amerických médií, která od Bidenova březnového vítězství v demokratických primárkách odhadují šance jednotlivých kandidátek, se tak už vystřídala mnohá jména. A "akcie" jednotlivých žen se průběžně mění.
Jako stálé favoritky se ovšem drží v popředí dvě z nich, které shodně před tím byly v primárkách Bidenovými soupeřkami v boji o prezidentskou kandidaturu: Senátorky Elizabeth Warrenová a Kamala Harrisová.
Elizabeth Warrenová z Massachusetts by byla velkým lákadlem pro zmíněné levicově liberální voliče. V primárkách na Bidena sice útočila, ale mezi oběma politiky od té doby zavládlo příměří. Nicméně, její "nevýhodou" by v aktuální atmosféře mohlo být, že by neoslovila menšiny.
Zatímco Kamala Harrisová, která je po otci černoška a po matce má indickou krev, je médii tipována jako výrazná "menšinová" kandidátka, které by v tomto důležitém ohledu Bidenovi naopak pomohla.
Jejím handicapem ale zase může být, že v primárkách - v první televizní debatě demokratických kandidátů - loni na podzim právě Bidena zdemolovala. Ten na její tvrdé útoky nedokázal reagovat a nechybělo mnoho, aby to potopilo jeho kampaň.
V Bidenově nejbližším okolí jsou lidé, kteří to Harrisové nedokážou zapomenout. Podle bývalého demokratického senátora Chrise Dodda, jenž vede tým, který Bidenovi pomáhá s výběrem kandidátky na viceprezidentku, to byl "podpásový útok". "Byl to laciný trik," řekl Dodd jen před pár dny webu Politico.
Trumpovy snadné cíle
Vedle Harrisové tak americká média postupně zmiňují další černošské političky, jako je Stacey Abramsová, která v roce 2018 kandidovala na guvernérku státu Georgia. Nebo současná starostka Atlanty Keisha Lance Bottomsová či kongresmanka z Floridy Val Demingsová.
V posledních několika týdnech ovšem prudce vystřelily vzhůru jiné dvě Afroameričanky. A s výjimkou Harrisové v médiích zastínily výše jmenované političky. Jde o Susan Riceovou, která byla za prezidenta Baracka Obamy nejdříve americkou velvyslankyní v OSN a pak Obamovou poradkyní pro národní bezpečnost.
A přímo raketově podle pozorovatelů stouply šance kalifornské kongresmanky Karen Bassové, která je v Kongresu předsedkyní černošské frakce Congressional Black Caucus. A navíc má podporu demokratické předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiové, která jí po květnovém zabití George Floyda svěřila přípravu zákona k reformě policie.
Sleepy Joe Biden is just a Trojan Horse for the Radical Left Agenda. He will do whatever they want!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 29, 2020
Riceová i Bassová by se ale zároveň mohly stát hodně zranitelným místem, na které by v kampani útočil Trumpův tým. V případě Riceové by byl tím "nebezpečným" tématem útok islamistů na americký konzulát v Benghází, při kterém byl v roce 2012 zabit americký velvyslanec v Libyi Chris Stephens.
Podle republikánů tehdejší Obamova administrativa podcenila nebezpečí a neudělala dost pro ochranu Američanů. Konkrétně Susan Riceovou viní republikáni z toho, že následně měla lhát, že útok nešlo očekávat a že Obamův Bílý dům nic nezanedbal.
Proti Bassové pak republikáni už zahájili dělostřelbu, když upozorňují na její někdejší vstřícné postoje vůči kubánskému režimu a jeho bývalému vůdci Fidelu Castrovi. Bassová v 70. letech jezdila jako zástupkyně americké levicové mládeže na Kubu a v roce 2016 komentovala Castrovu smrt s respektem k "velkému veliteli".
Podle pár dní starého prohlášení Trumpovy kampaně by "Joe Biden a Karen Bassová pozvali Castrův komunismus do Ameriky". A republikánský senátor z Floridy Marco Rubio v debatě s novináři uvedl, že pokud by se Bassová stala kandidátkou na viceprezidentku, stala by se zároveň "nejvýše postavenou příznivkyní Castra v historii USA".
Rep. Karen Bass, reportedly a top contender to run with Biden, went to Cuba to train American militants.
— Tim Murtaugh - Download the Trump 2020 app today! (@TimMurtaugh) August 1, 2020
She was always pro-Castro & later mourned his death.
Whether Biden picks her or not, he's written off Cuban-American voters just by considering her.https://t.co/hwqPziDVi9
Dva týdny do finiše
Florida přitom bude jedním z klíčových států pro výsledek prezidentských voleb a u tamní početné kubánsko-americké menšiny by Bassová mohla Bidena jako jeho kandidátka na viceprezidentku skutečně poškodit.
Americká média tak ze hry o kandidaturu nevylučují ani některé další političky. Například současnou senátorku za Illinois a válečnou veteránku Tammy Duckworthovou, která v Iráku přišla o nohy. Nebo Gretchen Whitmerovou, guvernérku Michiganu, což je další z klíčových států, kde se bude lámat chléb celých prezidentských voleb.
Tento týden, jak oznámila jeho kampaň, bude Joe Biden v rozhovorech "jeden na jednu" mluvit - buď osobně, nebo po internetu - s jednotlivými kandidátkami na viceprezidentku.
Nejzazším datem, kdy musí oznámit vítězné jméno, je v každém případě 17. srpen, kdy začíná nominační sjezd Demokratické strany, který musí formálně potvrdit jak nominaci Bidena na prezidenta, tak právě i jeho kandidátku na viceprezidentku.
