Afghánistán

Sever Afghánistánu zasáhlo silné zemětřesení, cítili ho až v Pákistánu

Severní Afghánistán zasáhlo zemětřesení o síle 6,2 stupně Richterovy stupnice. Podle americké geologické služby USGS bylo jeho epicentrum zaznamenáno u hranice se sousedním Tádžikistánem, více než 80 kilometrů jihovýchodně od města Fajzábád. Zemětřesení vyšlo z hloubky asi 200 kilometrů. Otřesy pocítili obyvatelé metropole Kábulu i Islámábádu, hlavního města sousedního Pákistánu. Oblast postihly mohutné otřesy naposledy koncem října a vyžádaly si kolem 400 mrtvých.

Francouzská policie hlídkuje před obchodním centrem v Nice.mercial center in Nice, the day after a series of deadly attacks in the French capital

Živě: Policie zmařila atentát ve Francii, mladíci chtěli zaútočit na bezpečnostní složky

Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.

Při atentátu u afghánské letecké základny Bagrám zemřelo šest zahraničních vojáků

Podle agentury Reuters jsou mezi mrtvými američtí a afghánští vojáci, kteří společně hlídkovali. Na velké afghánské základně pracují také Češi. Je tam strážní rota o síle 165 vojáků, kteří patrolují na vozidlech i pěšky s podporou taktického bezpilotního letounu ScanEagle. Všichni Češi jsou v pořádku. Velení Severoatlantické aliance v Kábulu uvedlo, že okolnosti útoku vyšetřuje. Na sociální síti Twitter se k útoku přihlásil Tálibán. Podle mluvčího radikálního hnutí bylo zabito 19 vojáků a řada dalších měla utrpět zranění. Tálibán ale čísla často nadsazuje.

Vyšní Lhoty - detenční tábor pro uprchlíky

Ze střediska pro uprchlíky ve Vyšních Lhotách utekli tři cizinci. Nejsou nebezpeční, tvrdí policie

Ze střediska pro uprchlíky ve Vyšních Lhotách utekli v sobotu večer tři cizinci. Podle informací cizinecké policie není ani jeden z nich napojen na organizovaný zločin a není jinak nebezpečný. Všichni tři se dřív snažili o propuštění ze střediska, aby mohli požádat o mezinárodní ochranu jinde v Evropské unii. Je tedy pravděpodobné, že se pokusí dostat z Česka.

Ajlan Kurdí. Syřan, který utonul na tureckém pobřeží.

Začátek znají všichni, konec jen málokdo. Tři příběhy uprchlíků ze Sýrie

V mnoha evropských zemích padly letos rekordy v počtu uprchlíků i žadatelů o azyl. Běženci ale nejsou jen čísla. Ve většině případů jde o obyčejné lidi, kteří prchají před válkou a násilím. Některým se útěk povede, jiným ne. Tři z příběhů vám nabízíme.

Nová čísla. Konflikty ve světě daly do pohybu víc než 60 milionů uprchlíků, varuje UNHCR

Ve světě kvůli válkám a násilí prchá přes 60 milionů lidí. Víc než kdykoliv předtím. Nově vydaná zpráva Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že jen v Německu, Rusku a USA podalo žádost o azyl 2,5 milionu běženců. Miliony lidí dala do pohybu zejména občanská válka v Sýrii, která trvá už téměř pět let. Kvůli bojům ze země odešly více než 4 miliony Syřanů. Dalších 7,6 milionu prchá v rámci území tohoto blízkovýchodního státu. UNHCR rovněž varuje před odporem vůči běžencům a politizací tématu uprchlictví. Připomíná, že nejvíc uprchlíků přijímají často rozvojové země, které sousedí s válečnými oblastmi.

Utíkají před islamisty, přesto jsou uprchlíky "druhé kategorie". Afghánce skoro nikdo nechce

Nejvíce "skloňovanými" uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané. Mnohem méně se mluví o Afgháncích, kteří jsou - co do počtu - hned za nimi. Novou uprchlickou vlnu zvedla letošní ofenziva Tálibánu. V zahraničí žije okolo 2,6 milionu Afghánců. Prchat začali už na konci 70. let minulého století a od té doby v podstatě nepřestali, přestože miliony se jich domů zase vrátily. Pákistán a Írán už Afghánce přijímat nechtějí. Odmítají je ale i některé evropské státy, které si Afghánci stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Německo nechalo v Kábulu rozvěsit odrazující billboardy, Norsko zareagovalo inzeráty v novinách.

Výbuch na tržišti východně od Kábulu v úterý připravil o život přes 90 lidí.

Útok Talibanu na penzion v Kábulu si vyžádal deset mrtvých

Hnutí Taliban útočilo v diplomatické čtvrti v Kábulu poblíž španělské ambasády. Terčem byl penzion, který často navštěvují cizinci. O život přišli dva španělští a čtyři afghánští policisté a také všichni čtyři útočníci.

Afghánistán - nemocnice - Lékaři bez hranic

Lékaři bez hranic píší Obamovi. Žádají nezávislé vyšetření bombardování nemocnice

Petici, která požaduje nezávislé vyšetření říjnového vybombardování nemocnice v afghánském Kunduzu, podepsalo za dva měsíce 547 000 lidí z celého světa. Američané vinu za tragédii, při níž zemřely tři desítky lidí, přiznali, ale připisují ji lidskému pochybení. Lékaři bez hranic to považují za nedostatečné. "Jedině plné prošetření nezávislým mezinárodním orgánem může obnovit naši důvěru v to, že Spojené státy cítí povinnost dodržovat pravidla války," tvrdí.

Egejské moře vyplavilo těla šesti dětí z Afghánistánu. Mířily z Turecka do Řecka

V Egejském moři utonulo na cestě z Turecka do Řecka šest afghánských uprchlíků, pět lidí se podařilo zachránit a dvě osoby se pohřešují. Všichni utonulí jsou podle turecké agentury Anadolu děti. Člun s uprchlíky vyplul z tureckého přístavu Çeşme. Právě v jeho blízkosti turecká pobřežní stráž těla malých Afghánců našla. Člun mířil na řecký ostrov Chios a na cestu se vydal i přes špatné počasí. Podle Anadolu se v rozbouřeném moři rozpadla dřevěná konstrukce, která měla loď zpevnit. Do Řecka se letos dostalo na 700 000 uprchlíků, z nichž většina prchá před konflikty v Iráku a Sýrii. Téměř všichni přišli z Turecka, často na palubách přeplněných člunů.

Taliban zveřejnil záznam, který má vyvrátit zprávy o smrti vůdce

Radikální hnutí Taliban v sobotu zveřejnilo zvukovou nahrávku, na které údajně hovoří jeho nový vůdce mulla Muhammad Mansúr. Taliban se tak snaží vyvrátit zprávy o tom, že Mansúr byl tento týden těžce zraněn či dokonce zabit při přestřelce v Pákistánu. Informovala o tom agentura Reuters. "Jsem mezi svými lidmi. Ten incident se nikdy nestal. Je to propaganda nepřítele," říká mužský hlas na šestnáctiminutové nahrávce. Podle agentury Reuters zatím nebylo možné ověřit, zda tento hlas skutečně patří Mansúrovi. Mulla Mansúr nahradil teprve nedávno v čele radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Taliban potvrdil až po dvou letech letos v červenci.

V Afghánistánu se podařilo osvobodit 40 zajatců Tálibánu

Nejméně 40 zajatců radikálního hnutí Tálibán osvobodily ve čtvrtek večer afghánské a americké speciální jednotky při společné operaci v provincii Hílmand. V pátek to oznámily úřady a velení amerických sil působících v Afghánistánu. Šlo o zajaté policisty, vojáky a příslušníky pohraniční stráže. Vojáci zaútočili na věznici v okrese Nauzád v pozdních hodinách s pomocí vrtulníku. Afghánské ministerstvo obrany dodalo, že původním cílem operace bylo chytit jednoho z velitelů Tálibánu. Není jasné, zda při operaci někdo přišel o život ani zda se podařilo splnit původní cíl.

S Landou jsem se před Afghánistánem sešel, říká Chovanec. Akci řešila i Bezpečnostní rada státu

Daniel Landa se před cestou do Afghánistánu sešel s ministrem vnitra Milanem Chovancem. Ministr to ve středu řekl v rozhovoru pro Rádio Impuls. Cestu prý Landovi rozmlouval, následně ji řešila i Bezpečnostní rada státu. Žádný mandát jednat za Českou republiku zpěvák prý neměl. Některé Landovy výroky z posledních dní ministerstvo prověří.

Nový vůdce Tálibánu byl zraněn. Nevíme, zda přežije, tvrdí vláda. Povstalci to popírají

V Afghánistánu byl při přestřelkách vážně zraněn nový šéf radikálního hnutí Tálibán mulla Muhammad Mansúr. "Byl převezen do nemocnice a nevíme, zda přežije," řekl agentuře AFP bez dalších podrobností mluvčí vicepremiéra. Mluvčí radikálů informaci popřel. Mulla Mansúr nahradil teprve nedávno v čele radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Tálibán potvrdil po dvou letech až letos v červenci. Některé frakce Tálibánu ale byly proti tomu, aby Mansúr stanul v čele hnutí, které bylo svrženo při vojenské intervenci mezinárodní aliance v čele s USA v roce 2001. Tálibán od té doby útočí na pozice afghánské vlády a Severoatlantické aliance.

USA si spletly jméno, omylem zadržený muž strávil 13 let na Guantánamu

Islamista z Jemenu byl kvůli záměně identity držen v americké věznici Guantánamo, protože se mělo za to, že má vysoké postavení v teroristické organizaci Al-Káida. Úřady si ho spletly s jiným mužem, který měl podobné jméno. Přesto nebyl Mustafa Azíz Šamirí zcela bez viny. Ve válce v Afghánistánu bojoval po boku tálibánců. Do obávané věznice, určené výsadně pro nebezpečné osoby podezřelé z napojení na terorismus, se však měl místo něj dostat někdo jiný.

Německý ovčák Athos, kterého v Afghánistánu těžce zranil výbuch rakety Tálibánu

Psí válečný hrdina z Afghánistánu míří do důchodu. Armáda ovčáka Athose nabízela za 500 korun

Mezi několika psy, kterých se česká armáda zbavuje, je i šestiletý německý ovčák Athos. Toho před třemi lety zranila raketa, kterou na základnu v Lógaru vystřelil Tálibán. Válečný veterán se objevil v nabídce zvířat určených k odprodeji, kde by si ho prakticky kdokoliv mohl koupit za pouhých pět set korun. Armáda ale nakonec inzerát stáhla, Athos zůstane na základně v Chotyni, kde bude mít veškerou péči.

Daniel Landa ruší koncerty. Žito byl úhybný manévr, roky už bojuje proti radikálním islamistům

Zpěvák Daniel Landa vysvětlil, jak to ve skutečnosti bylo s projektem Žito. Sedmiletá kouřová clona měla za cíl odvést pozornost veřejnosti i médií od jeho skutečného záměru – boje s islámskými radikalisty. Landa rovněž ruší velké koncertní turné a rozhodl se zvrátit plánované nařízení Evropské komise týkající se držení střelných zbraní.

Těmto uprchlíkům se na Lesbos dostat nepodařilo, zachraňovala je turecká pobřežní stráž.

Tady krizi nikdo nečekal. Profesionálové jsou zvyklí pomáhat Africe, ne Evropě na ostrově Lesbos

Čím se současná humanitární krize odlišuje od těch předešlých? Tím, že v ní ústřední roli hrají dobrovolníci. Velké organizace se - až na výjimky - naopak příliš neosvědčily. Alespoň ne na řeckém ostrově Lesbos, ukazuje v reportáži agentura Reuters.

Rakousko - nákladní auto - uprchlíci - policie

Rakušané identifikovali 70 z 71 uprchlíků, kteří se v srpnu udusilii v chladírenském voze

V srpnu zemřelo na cestě z Maďarska do Rakouska 71 běženců. Rakouská policie zjistila, že se jednalo o 29 Iráčanů, 21 Afghánců, 15 Syřanů a pět lidí z Íránu. Bylo mezi nimi osm žen a čtyři děti. U jedné oběti se totožnost zjistit nepodařilo. Velká část těl už byla převezena do vlasti, patnáct obětí pohřbily úřady v Rakousku. Migranti údajně neměli šanci přežít, protože vzduch v dodávce jim vystačil na zhruba půl až tři čtvrtě hodiny. Pašeráci je přitom vezli několik hodin přes celé Maďarsko. Policie v souvislosti s případem stíhá pět lidí, čtyři Bulhary a jednoho Afghánce zatkla několik dní po nálezu těl.

Brána nemocnice Lékařů bez hranic, Kunduz, Afghánistán, 3. října 2015

Vysvětlení nestačí. Porušili jste pravidla války, vzkázali Lékaři bez hranic Pentagonu

Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) odmítá tvrzení Pentagonu o lidské chybě a nadále požaduje nezávislé vyšetření bombardování své nemocnice v afghánském Kunduzu. "Je šokující, že americké vojenské jednotky mohou provést útok na cíl, který neznají, a že nemají přístup k seznamu objektů, na které se neútočí, a navíc jim nefungují komunikační systémy," píše se v prohlášení MSF. "Zdá se, že v Kunduzu bylo zabito 30 lidí a statisíce lidí přišly o přístup k péči zachraňující životy jednoduše proto, že nemocnice MSF byla nejbližší velkou budovou v otevřeném prostoru a přibližně odpovídala popisu zamýšleného cíle." Bombardování nemocnice z 3. října rovná válečnému zločinu, míní.