Utíkají před islamisty, přesto jsou uprchlíky "druhé kategorie". Afghánce skoro nikdo nechce

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
13. 12. 2015 19:15
Nejvíce "skloňovanými" uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané. Mnohem méně se mluví o Afgháncích, kteří jsou - co do počtu - hned za nimi. Novou uprchlickou vlnu zvedla letošní ofenziva Tálibánu. V zahraničí žije okolo 2,6 milionu Afghánců. Prchat začali už na konci 70. let minulého století a od té doby v podstatě nepřestali, přestože miliony se jich domů zase vrátily. Pákistán a Írán už Afghánce přijímat nechtějí. Odmítají je ale i některé evropské státy, které si Afghánci stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Německo nechalo v Kábulu rozvěsit odrazující billboardy, Norsko zareagovalo inzeráty v novinách.
Afghánský imigrant v Calais
Afghánský imigrant v Calais | Foto: Reuters

Kábul - V Egejském moři se tento týden na cestě z Turecka do Řecka utopilo šest dětí. Nešlo o Syřany - všechny oběti pocházely z Afghánistánu.

Tragédie tak upozornila na něco, o čem se příliš nemluví. Že druhou nejpočetnější skupinou, která hledá útočiště v Evropě, jsou - hned po Syřanech - Afghánci.

Některé evropské státy je odmítají. I v Afghánistánu přitom lidi terorizují radikální islamisté.

Ofenziva Tálibánu

Afghánistán zažívá vlastní uprchlickou krizi už několik desetiletí a letošní podzim připomněl, že se rozhodně nechýlí ke konci.

Nová vlna uprchlíků se zvedla spolu s letošními útoky Tálibánu.

Boje navíc nabraly na síle i v hustěji zalidněných oblastech, například v okolí města Kunduz, o které se radikální islamistické hnutí na přelomu září a října popralo s afghánskými jednotkami i americkými letadly.

Tálibán nakonec o město přišel, ale už to, že se mu ho v prvé řadě podařilo dobýt, v konečném součtu značí, že se hnutí zdaleka nechystá zmizet v propadlišti dějin. Naopak, jeho síly v posledním roce vzrostly a jeho úspěchy byly viditelné až v Evropě.

Úřady začaly vydávat třikrát více pasů

V říjnu afghánské úřady vydávaly denně v průměru třikrát tolik pasů než o půl roku dříve - asi 2000 cestovních dokumentů každý den.

Norsko na začátku listopadu informovalo, že tzv. severní cestou - tedy přes Rusko do Norska - už do Evropy dokonce míří víc Afghánců než Syřanů. Přestože jim hrozí, že je království pošle zpět směr Kábul.

"V létě to byli v první řadě Syřané, kdo na severu žádal o azyl. Byly to asi tři čtvrtiny všech lidí, kteří přecházeli hranice. Teď je na 60 procent lidí, kteří každý den přicházejí, z Afghánistánu," citovala šéfa norského úřadu pro imigraci Frodeho Forfanga agentura Reuters.

Počet afghánských žadatelů o azyl v Belgii se v říjnu v měsíčním porovnání zdvojnásobil.

Z perspektivy posledních let se počty Afghánců proudících do Evropy neustále navyšují. V roce 2013 na "starý kontinent" podle Eurostatu zamířilo přes 26 tisíc Afghánců, o rok později už jich bylo více než 41 tisíc. Jen od ledna do října 2015 požádalo o azyl v Evropské unii skoro 90 tisíc lidí z Afghánistánu.

Pákistán posílá uprchlíky zpět

Nejvíce běženců z Afghánistánu dosud hostí Írán a Pákistán. Země se ale další uprchlíky čím dál víc ostýchají přijímat. Jen v Pákistánu už jich žijí skoro tři miliony a Islámábád je nutí k návratu domů.

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) informovala, že uprchlíci, z nichž řada v Pákistánu žije už od sovětské invaze v roce 1979, čelí obtěžování ze strany pákistánských úřadů.

Bývají bez důvodu zatýkáni a přicházejí i o majetek. Jen do října podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z Pákistánu zpět do rodné země uteklo okolo 90 000 Afghánců. Milionu a půl dalších Islámábád hrozí neprodloužením platnosti dokumentů.

Uprchlíci "druhé kategorie"

Server The New York Times v listopadu varoval, že na rozdíl od Syřanů afghánským uprchlíkům politici příliš pozornosti nevěnují. Přitom upozorňuje, že pro zemi samotnou jde o opakující se noční můry, kdy z ní prchá elita. Lidé důležití pro budoucnost moderní země.

Afghánce odmítají i některé evropské státy, které si lidé zpod Hindúkuše stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Dostat se do ní pro ně znamená zvládnout drsnou stezku přes Írán, Turecko a Středomoří.

Například Německo v listopadu spustilo kampaň, kterou se snaží Afghánce od příchodu odradit. Berlín tvrdí, že si afghánští migranti německou azylovou politiku špatně vykládají. V Kábulu nechal proto rozvěsit odrazující billboardy. Kampaň se promítla i na sociálních sítích.

"Nevěřte fámám a nepravdivým informacím, které záměrně šíří pašeráci lidí, o tom, jak je cesta snadná a život v Německu jednoduchý," koluje například po Facebooku.

Situace v Afghánistánu podle německých představitelů není zdaleka tak vážná jako v Sýrii. Právě Syřanům Němci nabízejí azyl nejčastěji. Někteří uprchlíci z jiných zemí se za ně proto "převlékají".

Inzeráty a billboardy mají Afghánce odradit

Podobně jako Německo i další evropské státy brojí proti Afgháncům. Norsko, stejně jako například Dánsko, pro změnu v afghánských novinách nechávají otiskovat inzeráty o tom, jak těžké je ve skutečnosti azyl získat.

"Osoby, které nesplňují podmínky pro získání povolení v Norsku, a ty, jejichž žádost byla zamítnuta, se musejí vrátit do své země původu nebo do obvyklého bydliště. Pokud neodejdete dobrovolně, budete navráceni silou,“ říká jeden z inzerátů.

Uprchlické vlny se z Afghánistánu začaly valit po povstání v roce 1978, pak kvůli sovětské invazi, která začala o rok později. Další masy vyhnal Tálibán a posléze válka, kterou proti němu spustily mocnosti v čele s USA.

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) byl Afghánistán dokonce po celých 32 let v řadě největším producentem uprchlíků na světě. Než ho vytlačila Sýrie a Irák. Na konci loňského roku podle úřadu žilo v zahraničí asi 2,6 milionu Afghánců. Další statisíce jich žijí jako vnitřní vysídlenci. Do země se jich od roku 2000 vrátilo skoro šest milionů.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Po nárazu auta do stromu na Litoměřicku jsou řidička a dvě děti v kritickém stavu

Velmi těžká zranění utrpěly řidička a dvě děti při nárazu Škody Fabia do stromu. Vážná dopravní nehoda se stala dnes odpoledne u Budyně nad Ohří na Litoměřicku. ČTK to řekla ústecká mluvčí policie Veronika Hyšplerová.

Řidička narozená v roce 1972 havarovala před 15:00 na silnici 246 mezi Budyni nad Ohří a vesnici Nížebohy. "Z dosud nezjištěných příčin vyjela mimo komunikaci a narazila do stromu. Ve vozidle s touto řidičkou cestovaly dvě děti," uvedla Hyšplerová.

Žena i obě děti utrpěly podle krajského mluvčího záchranné služby Prokopa Voleníka velmi vážná zranění. "Ženu jsme převezli pozemní posádkou do ústeckého traumacentra. Pro děti vzlétl vrtulník letecké záchranné služby Ústí nad Labem a pražský vrtulník. Obě děti byly transportovány do jednoho z pražských traumacenter," dodal Voleník.

Další zprávy