Kábul - V Egejském moři se tento týden na cestě z Turecka do Řecka utopilo šest dětí. Nešlo o Syřany - všechny oběti pocházely z Afghánistánu.

Tragédie tak upozornila na něco, o čem se příliš nemluví. Že druhou nejpočetnější skupinou, která hledá útočiště v Evropě, jsou - hned po Syřanech - Afghánci.

Některé evropské státy je odmítají. I v Afghánistánu přitom lidi terorizují radikální islamisté.

Ofenziva Tálibánu

Afghánistán zažívá vlastní uprchlickou krizi už několik desetiletí a letošní podzim připomněl, že se rozhodně nechýlí ke konci.

Související

Balkánskou trasou uprchlíků. Deník z cesty den po dni

Infografika

Nová vlna uprchlíků se zvedla spolu s letošními útoky Tálibánu.

Boje navíc nabraly na síle i v hustěji zalidněných oblastech, například v okolí města Kunduz, o které se radikální islamistické hnutí na přelomu září a října popralo s afghánskými jednotkami i americkými letadly.

Tálibán nakonec o město přišel, ale už to, že se mu ho v prvé řadě podařilo dobýt, v konečném součtu značí, že se hnutí zdaleka nechystá zmizet v propadlišti dějin. Naopak, jeho síly v posledním roce vzrostly a jeho úspěchy byly viditelné až v Evropě.

Úřady začaly vydávat třikrát více pasů

V říjnu afghánské úřady vydávaly denně v průměru třikrát tolik pasů než o půl roku dříve - asi 2000 cestovních dokumentů každý den.

Norsko na začátku listopadu informovalo, že tzv. severní cestou - tedy přes Rusko do Norska - už do Evropy dokonce míří víc Afghánců než Syřanů. Přestože jim hrozí, že je království pošle zpět směr Kábul.

"V létě to byli v první řadě Syřané, kdo na severu žádal o azyl. Byly to asi tři čtvrtiny všech lidí, kteří přecházeli hranice. Teď je na 60 procent lidí, kteří každý den přicházejí, z Afghánistánu," citovala šéfa norského úřadu pro imigraci Frodeho Forfanga agentura Reuters.

Související

Hladovka a sešitá ústa: Na makedonské hranici protestují uprchlíci, zpátky domů nemohou

21 fotografií

Počet afghánských žadatelů o azyl v Belgii se v říjnu v měsíčním porovnání zdvojnásobil.

Z perspektivy posledních let se počty Afghánců proudících do Evropy neustále navyšují. V roce 2013 na "starý kontinent" podle Eurostatu zamířilo přes 26 tisíc Afghánců, o rok později už jich bylo více než 41 tisíc. Jen od ledna do října 2015 požádalo o azyl v Evropské unii skoro 90 tisíc lidí z Afghánistánu.

Pákistán posílá uprchlíky zpět

Nejvíce běženců z Afghánistánu dosud hostí Írán a Pákistán. Země se ale další uprchlíky čím dál víc ostýchají přijímat. Jen v Pákistánu už jich žijí skoro tři miliony a Islámábád je nutí k návratu domů.

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) informovala, že uprchlíci, z nichž řada v Pákistánu žije už od sovětské invaze v roce 1979, čelí obtěžování ze strany pákistánských úřadů.

Bývají bez důvodu zatýkáni a přicházejí i o majetek. Jen do října podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z Pákistánu zpět do rodné země uteklo okolo 90 000 Afghánců. Milionu a půl dalších Islámábád hrozí neprodloužením platnosti dokumentů.

Související

Tady krizi nikdo nečekal. Profesionálové jsou zvyklí pomáhat Africe, ne Evropě na ostrově Lesbos

Uprchlíci "druhé kategorie"

Server The New York Times v listopadu varoval, že na rozdíl od Syřanů afghánským uprchlíkům politici příliš pozornosti nevěnují. Přitom upozorňuje, že pro zemi samotnou jde o opakující se noční můry, kdy z ní prchá elita. Lidé důležití pro budoucnost moderní země.

Afghánce odmítají i některé evropské státy, které si lidé zpod Hindúkuše stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Dostat se do ní pro ně znamená zvládnout drsnou stezku přes Írán, Turecko a Středomoří.

Například Německo v listopadu spustilo kampaň, kterou se snaží Afghánce od příchodu odradit. Berlín tvrdí, že si afghánští migranti německou azylovou politiku špatně vykládají. V Kábulu nechal proto rozvěsit odrazující billboardy. Kampaň se promítla i na sociálních sítích.

"Nevěřte fámám a nepravdivým informacím, které záměrně šíří pašeráci lidí, o tom, jak je cesta snadná a život v Německu jednoduchý," koluje například po Facebooku.

Situace v Afghánistánu podle německých představitelů není zdaleka tak vážná jako v Sýrii. Právě Syřanům Němci nabízejí azyl nejčastěji. Někteří uprchlíci z jiných zemí se za ně proto "převlékají".

Související

Afghánská rodina je v detenčním táboře v Bělé držena nezákonně, rozhodl soud

Inzeráty a billboardy mají Afghánce odradit

Podobně jako Německo i další evropské státy brojí proti Afgháncům. Norsko, stejně jako například Dánsko, pro změnu v afghánských novinách nechávají otiskovat inzeráty o tom, jak těžké je ve skutečnosti azyl získat.

"Osoby, které nesplňují podmínky pro získání povolení v Norsku, a ty, jejichž žádost byla zamítnuta, se musejí vrátit do své země původu nebo do obvyklého bydliště. Pokud neodejdete dobrovolně, budete navráceni silou,“ říká jeden z inzerátů.

Uprchlické vlny se z Afghánistánu začaly valit po povstání v roce 1978, pak kvůli sovětské invazi, která začala o rok později. Další masy vyhnal Tálibán a posléze válka, kterou proti němu spustily mocnosti v čele s USA.

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) byl Afghánistán dokonce po celých 32 let v řadě největším producentem uprchlíků na světě. Než ho vytlačila Sýrie a Irák. Na konci loňského roku podle úřadu žilo v zahraničí asi 2,6 milionu Afghánců. Další statisíce jich žijí jako vnitřní vysídlenci. Do země se jich od roku 2000 vrátilo skoro šest milionů.