Praha - Předloňská vražda bývalého vlivného člena ústecké ČSSD Romana Housky byla podle všeho nájemná.
Až dosud o téhle odvážné verzi Houskovy smrti hovořili hlavně advokáti poškozených, teď se však k této variantě vůbec poprvé přiklonila i oficiální úřední autorita - pražský vrchní soud, který se zabýval odvoláním v celé kauze.
Soudce Jiří Lněnička v lednovém rozsudku, jehož kompletní znění nyní deník Aktuálně.cz získal díky informačnímu zákonu, konstatuje, že Houskova vražda na objednávku "se jeví jako vysoce pravděpodobná". Dodal však, že k prokázání nájemné vraždy nedodala policie dost důkazů. A není tak jasné, kdo by mohl být zadavatelem odstranění Housky a jaký k tomu měl důvod.
Přestože lze Lněničkova slova vnímat jako osobní názor soudce, je jeho vyjádření průlomové. O této variantě dosud veřejně nepromluvila ani policie, státní zástupci nebo krajský soud, který za Houskovu vraždu odsoudil k 17,5 roku vykonavatele zločinu - bývalého vojáka Michala Krnáče. Soudce Lněnička Krnáčovi v odvolacím řízení trest o čtyři a půl roku zmírnil a poslal ho za mříže pravomocně na 13 let.
Málo důkazů
Snížení trestu Jiří Lněnička vysvětluje tím, že některé závěry krajského soudu nejsou podloženy dostatkem důkazů.
A nevyjasněno zůstává i to, proč vlastně Krnáč vraždil. Policie neprokázala, že by chtěl loupit a Houska mu v nešťastnou chvíli překážel. A protože neměl s Houskou ani nic společného, jen těžko šlo třeba o osobní pomstu.
"Motiv jednání obžalovaného rozhodně prokázán nebyl. Nikoliv proto, že by se jej policie nesnažila zjistit, ale proto, že se k vyřešení této otázky, přes veškerou snahu, nepodařilo získat žádné důkazy," uvedl soudce v rozhodnutí.
I proto musel pražský vrchní soud podle svého rozsudku čin překvalifikovat. Důkazy prý nebyly ani k dalším důležitým detailům, a proto je kauza dál - i po uvěznění Krnáče - obestřena otazníky.
"Nebylo jednoznačně prokázáno, že by si obžalovaný objednal a dal doručit elektrický paralyzér právě proto, že by jej hodlal použít proti poškozenému Romanu Houskovi," uvedl soudce Lněnička.
Odkud se na Housku střílelo?
Sporné jsou podle něj také závěry o vzdálenosti, z jaké Krnáč na Housku střílel. Zatímco znalci uvedli, že to bylo z několika málo centimetrů, bývalý voják jejich verzi odmítal a říkal, že to bylo i z více než jednoho metru. Důkazy nejsou ani k tomu, že si Krnáč před vraždou zjišťoval o Houskovi informace z veřejných zdrojů.
Krnáč se během vyšetřování k vraždě přiznal, pak ale odmítl vypovídat. Před vrchním soudem navíc vinu úplně odmítl. "Nikdy jsem to neplánoval, pana Housku jsem nezabil," prohlásil Krnáč.
Soudce Lněnička ale uvedl, že jeho výpověď vrchní soud nebral vážně. "Obžalovaný ji jednak nijak neodůvodnil, jednak je poměrně kusá a mohla být ve vyhrocené situaci závěrečného návrhu určena veřejnosti ve snaze zanechat lepší dojem," uvedl.
Byla to poprava, zopakoval soudce
Stejně jako krajský soud přirovnal Lněnička Krnáčův čin k popravě. Přesto soudce nakonec bývalého vojáka odsoudil k 13 rokům vězení, tedy na spodní hranici trestní sazby.
"Soud přihlédl k doznání obžalovaného a k tomu, že výrazně napomohl objasnění trestné činnosti spáchané jím samým," uvedl soudce vrchního soudu. "Oproti tomu přihlédl k tomu, že se jednalo o brutální způsob usmrcení poškozeného, bylo spácháno s velkou rozhodností, 'profesionálně', a že poškozený neměl žádnou šanci útok přežít," vysvětlil Lněnička.
Kromě trestu pro Krnáče potvrdil vrchní soud i odškodnění pozůstalým. Blízkým oběti má vrah zaplatit bezmála 2,5 milionu korun.
Houskově životní partnerce Janě Vaňhové, matce a třem dcerám přiznal soud zákonem stanovenou částku 240 tisíc korun. Nejmladší z dcer má podle soudu nárok i na jeden milion korun náhrady škody. Kromě toho má Krnáč zaplatit náklady na Houskův pohřeb.
