Ústí nad Labem - Sté výročí objevu kosmického záření oslavili v Ústí nad Labem českým rekordem v počtu vypuštěných nafukovacích balonků.

Těch do vzduchu v sobotu odpoledne vzlétlo 2012.

Před sto lety totiž z Ústí vyletěl balonem rakouský fyzik Viktor Franz Hess, který si za zmíněný objev odnesl později Nobelovu cenu.

Kromě toho odhalilo muzeum k výročí pamětní desku, minipivovar uvařil speciální "ozářené" pivo Kosmik (při výrobě bylo pivo symbolicky slabě ozářeno pomocí jáchymovského smolince z geologických sbírek muzea).

Krátce po třetí odpoledne vzlétlo do vzduchu 2012 balonků. Ústečanům se tak podařilo překonat čtyři roky starý rekord, kdy z Prahy a Brna vzlétlo v jeden okamžik 2008 balonků. Dnešní překonání tehdejšího rekordu potvrdil Robert Zauer z pelhřimovské agentury Dobrý den. Ústecký počin se tak objeví v České knize rekordů.

V podvečer pak vzlétli z prostranství před krajským soudem na Střekově horkovzdušné balony. Jeden z nich byl historický, jeho posádka navíc Hessův let připomněla i kostýmy z doby před 100 lety.

Rakouskému vědci, pozdějšímu držiteli Nobelovy ceny za fyziku, bylo v roce 1912 devětadvacet let a pracoval jako asistent v institutu pro výzkum radioaktivity vídeňské Akademie věd.

Původně měřil zemskou radioaktivitu při letech balonem z Vídně. "Plánoval měření ve velkých výškách, pro které Vídeň nevyhovovala - potřeboval lepší balon a jiné prostředí, a tak hledal nové startovní místo.

Ústí lepší než Vídeň

Tím se stalo Ústí nad Labem," popsal ústecký historik Václav Houfek události předcházející objevu.

Místo bylo vhodné z několika důvodů. V Teplicích-Šanově tehdy sídlil Německý vzduchoplavecký spolek, který mu poskytl balon Böhmen, a Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem, dnešní Spolchemie, vyráběl vodík, nejlepší plyn k balonovému létání. Hess vystartoval z areálu ústecké chemičky 7. srpna 1912 v 6:12, balon vystoupal až do výšky 5350 metrů a přistál 50 kilometrů od Berlína.

"Během měření v různých výškách letu a po přistání došel vědec k závěru, že se stoupající vzdáleností od povrchu Země intenzita záření roste, tudíž záření není původu zemského a jeho jediným možným zdrojem je vesmír," dodal Houfek.