Praha - Nigel Atkins pochází z Londýna, žije ve Francii a podniká mimo jiné v Česku, kde v roce 1992 založil developerskou společnost Atkins and Langford Development. Přiznává, že do určité míry jeho české podnikání vzešlo ze sentimentu. Do Československa jezdil koncem 60. let jako student na exkurze. Tou dobou si podle svých slov jen těžko dovedl představit, že by v tehdejším prostředí rozjížděl vlastní byznys. "Nebyl jsem na českou realitu vůbec připravený. Šli jsme třeba do restaurace Expo na Letné a druhý den jsem se dozvěděl, že stůl, u kterého jsme seděli, byl plný mikrofonů," vzpomíná Atkins.
Že by měl Atkins podnikat v Česku a podělit se o své zkušenosti z oblasti územního plánování a developmentu, mu po revoluci navrhla manželka někdejšího ministra zahraničí Jaroslava Šedivého. "Mému rozhodnutí napomohlo i setkání s Karlem Schwarzenbergem, který později svěřil do správy své nemovitosti právě naší společnosti," popisuje Atkins, který podniká především v Paříži.
Přestože od sametové revoluce uteklo více než 25 let a Česko se v mnohém posunulo, v případě územního plánování a rozvoje podle Atkinse zůstává Praha v mnohém pozadu za západní Evropou.
"Mám pocit, že Praha vlastně tápe a nemá jasný plán, jakým městem by chtěla být. Kam by se chtěla rozvíjet a kde by měla být v horizontu příštích dvaceti let," říká Atkins. Ten je považován za osobnost v oblasti územního plánování, které vyučuje studenty na Sorbonně. Od roku 2014 také zastává pozici místostarosty jednoho z pařížských distriktů, na starosti má právě územní plánování a výstavbu.
S územním plánem pomáhal Atkins i Praze. To bylo však ještě za primátora Jana Koukala v devadesátých letech. "V té době jsem již pracoval na komparativních studiích metropolí, jako jsou Londýn, Paříž, Istanbul. Zároveň jsme školili experty na územní plánování v Abú Dhabí," popisuje Atkins.
Nestabilní legislativní prostředí
Praze podle něj brání v rozvoji především nestabilní legislativní prostředí, časté změny ve vedení metropole a do určité míry podle něj také špatná pověst developerů. Česko navíc podle něj donedávna neškolilo odborníky na rozvoj.
"Tento obor se ještě před pár lety dal studovat pouze v rámci České zemědělské univerzity v Praze jako doplňkový obor. To se naštěstí před časem změnilo," říká Atkins.
V Česku podle něj do velké míry platí, že územní plánování se točí hlavně kolem architektury, což podle něj není ideální. "Celá ta záležitost by neměla být tvořena jen architekty z kanceláře, ale především experty na územní plánování, ekonomy, sociology a i za přispění dalších relevantních stran, kterými mohou být i budoucí investoři či developeři; a samozřejmě je nutné průběžně komunikovat s veřejností," popisuje Atkins, jak by podle něj měla probíhat příprava územního plánu hlavního města.
"Co u developmentu často nevnímáme, je přesah do všech dalších oblastí, jako jsou ekonomika, průmysl či turistický ruch, vytváření potenciálu místa a jeho zhodnocování. Na mezinárodní scéně se nyní Praha neprezentuje vlastně nijak. Chybí tu třeba každoroční velká akce vyzývající zahraniční investory k návštěvě Prahy," dodává Atkins.
Přesto považuje Prahu za místo s dobrými předpoklady pro další rozvoj. Jako prioritu vidí dobudování veřejného dopravního systému. V tomto ohledu zmiňuje například vytvoření kvalitního spojení letiště Václava Havla s centrem metropole. Vedení metropole by podle něj mělo také usilovat o zrychlení procesu povolování výstavby.
Realizace staveb trvá příliš dlouho
"Nyní je celý proces plánování až po realizaci staveb příliš nepružný a restriktivní. V byrokratické Francii trvá schvalovací proces dvakrát déle než v Londýně. V průměru jsou to tři až čtyři roky. V Česku je to aktuálně přibližně devět let. Je nutné tuto dobu zkrátit na polovinu," říká Atkins.
Prahu vidí v porovnání s dalšími metropolemi jako statické město. "Počet obyvatel nenarůstá tak strmě a poptávka po nových rezidenčních projektech nebyla dosud tak velká. Právě to dávalo prostor k širším diskusím i k rozvoji antideveloperských aktivit. Ve chvíli, kdy je jasně daná poptávka, je i plánování jednodušší a motivace, aby se na konsensu shodly všechny strany, vyšší. Je zcela zřejmé, že tento rozvoj a s ním plánovaná poptávka jsou nyní aktuální," říká Atkins.
