Praha - Někdejší ředitel odboru informatiky pražského magistrátu Václav Kraus sněmovní vyšetřovací komisi vysvětloval, proč zadával bývalému provozovateli opencard opakovaně zakázky na stejnou věc na krátkou dobu. Někteří členové komise tvrdí, že se jednalo o nezákonné dělení zakázek pro Haguess. Kraus ale s takovým tvrzením nesouhlasil. Uvedl taky, že o postupu informoval městskou radu, tehdy pod vedením Pavla Béma (ODS).
"Rada si musela být vědoma toho, že porušuje zákon o veřejných zakázkách," řekl poslanec TOP 09 a Starostů Daniel Korte. Rovněž Ivan Gabal (KDU-ČSL) soudí, že Kraus v podstatě potvrdil, že rozdělování zakázek byla vědomá aktivita. Další vyslýchaný, dřívější primátorův náměstek Milan Richter (ODS) ale uvedl, že o tom nevěděl.
Smlouva na osm let
Někdejší šéf magistrátních informatiků tvrdil, že město se tehdy nechtělo dlouhodobě vázat, protože jednalo s bankami o jejich možném vstupu do projektu. Haguess podle Krause, jenž odbor vedl zhruba dva roky prakticky od podzimu 2007, žádal osmiletou smlouvu. Magistrát na to nechtěl přistoupit.
Gabal se pozastavil i nad další částí Krausovy výpovědi. V té bývalý ředitel tvrdil, že nevěděl o dřívějším působení svého podřízeného, který měl opencard na starosti, ve firmě Haguess. Kraus na dotaz poslanců řekl, že se o tom dozvěděl až dnes. Úředník Petr Kolbek v minulosti v médiích popřel, že by byl za opencard odpovědný.
Richter, jenž dostal opencard na starost po Krausově odchodu místo dalšího primátorova náměstka Rudolfa Blažka (ODS), mimo jiné uvedl, že město za jeho působení na projektu ušetřilo asi 170 milionů korun. Nevysvětlil ale, proč se Haguess vzdal této části pohledávky za magistrátem, která prý vznikla dvouletým nehrazením faktur.
Uvolnění licencí
Kraus taky uvedl, že s firmou Haguess dojednal po kritickém auditu z roku 2009, který objednal s Blažkem, uvolnění licenčních podmínek. Jednání s představiteli firmy Petrem Stránským a Jaroslavem Turkem prý byla tvrdá. Původní licenční podmínky z roku 2006 označil Kraus za "ne dobré".
Po podpisu dodatku v době, kdy už na magistrátu skončil, tak mohla podle něho systém provozovat a rozvíjet i třetí strana, nikoli jen Haguess. Potvrdil to taky Richter a připomněl, že radní tehdy tendr vypsala, po volbách jej ale nová městská rada zrušila. Podle Gabala byl dodatek bezzubý, monopol Haguess podle něho zachoval.
Za to, že na provoz opencard nevypsala výběrové řízení a zakázku přidělila firmě Haguess, je nyní stíhaná pozdější městská rada včetně někdejšího a současného primátora Bohuslava Svobody (ODS) a Tomáše Hudečka (TOP 09).
Kraus vyšetřovací komisi potvrdil, že za jeho působení na magistrátu rostly částky, které město firmě Haguess platilo. Přičítá to tomu, že tehdejším rozhodnutím městské rady začala opencard sloužit jako tramvajenka a Pražané si ji museli masivně pořizovat.
Projekt opencard, který stál dosud přes miliardu korun, začal za Béma. Nepravomocně kvůli němu bylo dosud odsouzeno několik úředníků včetně Krausova předchůdce Ivana Seyčka. Bém přiznává politickou odpovědnost. V kauze vystupoval stejně jako další bývalí radní v roli svědka. Richter dnes podotkl, že podobná karta v Londýně stála za osm let asi miliardu liber. Před komisí dnes měli vypovídat i Stránský a Turek. Oba se omluvili. Z jednání komise vyplývá, že existuje podezření, že oba chystali k opencard některé dokumenty pro město před výběrem dodavatele.
